Ekologičtí radikálové útočí na české kožešinové farmy

V Česku je podle hrubých odhadů ochránců zvířat chováno v klecích zhruba dvanáct tisíc norků a lišek, jejichž kožešiny slouží módnímu průmyslu. Kožešinových farem je zhruba deset a některé z nich se v uplynulých měsících staly terčem ekologických radikálů.

Poškodili zařízení farem a dvakrát vypustili stovky zvířat na svobodu. Radikálové jim podle svých slov dávají šanci na důstojný život nebo smrt na svobodě. Zvířata osvobozená z klecí však na svobodě zpravidla dlouho nepřežijí.

K akcím se přihlásily mezinárodní organizace Animal Liberation Front (ALF) a militantní Animal Rights Militia (ARM).

Umírněnější ochránci zvířat, kteří jinak proti kožešinovým farmám důrazně protestují, s podobnými násilnými a nelegálními akcemi nesouhlasí. I oni si myslí, že zvířata na na kožešinových farmách trpí a jsou chována ve špatných podmínkách, ale podle předsedkyně sdružení Svoboda zvířat Lucie Moravcové vypouštění zvířat a poškozování majetku situaci nijak neřeší.

„Další věc je, že to vrhá špatné světlo na organizace na ochranu zvířat, které se snaží postupovat normální, legální cestou,“ uvedla Moravcová.

Úřady o zákazu chovu kožešinových zvířat neuvažují. Mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán sdělil, že pro to nejsou „racionální důvody“, a podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna farmy v Česku splňují velmi přísné předpisy spjaté s chovem zvířat na kožešiny.

Hned třikrát ze čtyř případů si útočníci vybrali za cíl norčí farmu v Dolní Cerekvi na Jihlavsku.

Radikálové tam nejprve loni v listopadu otevřeli dvě stovky klecí, z nichž vypustili kolem tří set norků. Většina zvířat podle zprávy ministerstva vnitra o extremismu zahynula. „I když se nám podařilo většinu pochytat, bylo nutné je usmrtit, protože kvůli nepříbuzenské plemenitbě potřebujete mít zvířata identifikovatelná,“ popsal nyní Právu spolumajitel farmy Jan Hanzal.

Zastávají názor, že je pro zvíře za všech okolností lepší pojít venku, než mít péči v kleci. Takové lidi nepřesvědčíte, že máte ta zvířata rád. Chovatel norků Jan Hanzal

Za nákup nových chovných samic se svým bratrem Petrem zaplatili půl miliónu korun.

Další dvě sabotáže farma zažila letos 9. a 19. června. „V prvním případě došlo k vypuštění chovných samic s následným úhynem zvířat. Při dalším útoku došlo k poškození zařízení a strojů uvnitř objektu,“ uvedlo ve své zprávě ministerstvo vnitra.

„My víme obecně, kdo za tím stojí. Chlubí se tím a lze to najít na webových stránkách Green Action. Jenže konkrétního viníka se v tomhle anonymním světě policii zatím najít nepodařilo,“ shodují se bratři Hanzalovi. „Oni to mají bohužel nastavené jinak. Zastávají názor, že je pro zvíře za všech okolností lepší pojít venku, než mít péči v kleci. Takové lidi nepřesvědčíte, že máte ta zvířata rád,“ dodal Jan Hanzal.

Ve stejný den, jako poslední akce v Dolní Cerekvi, se odehrál další útok, a to na farmu s norky ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku.

„K vypuštění zvířat nedošlo, neboť farma byla střežena psy velkého plemene,“ sdělila Právu mluvčí policie Hana Millerová.

Neznámý pachatel podle ní poškodil techniku, například nákladní vůz nebo bagr, a způsobil škodu nejméně 86 tisíc korun. Jindřichohradečtí kriminalisté se podle Millerové případem zabývají pro podezření z poškození cizí věci.

A policisté na Vysočině podle své mluvčí Dany Čírtkové vyšetřují i všechny útoky na farmu v Dolní Cerekvi.

Organizace Animal Liberation Front ve svém listopadovém vyjádření vyvěšeném na web uvedla, že „dala naději na důstojný život cca 300 norkům americkým“ a že „boj za práva zvířat proti tyranům bude pokračovat“.

Ke všem červnovým útokům se podle ministerstva vnitra přihlásila Animal Rights Militia.

Na webu Green Action se k událostem opět objevilo prohlášení. Autoři uvedli, že jejich cílem je uzavření farem, k čemuž hodlají použít všechny dostupné prostředky, včetně násilí.

Právo se obrátilo na politologa a odborníka na extremismus Martina Bastla s dotazem, zda lze z uplynulých útoků usuzovat na radikalizaci environmentální scény. Bastl si to nemyslí.

„Spíše se objeví vždycky skupinka aktivních lidí, většinou málo početná, kteří se rozhodnou k takovému typu akce sáhnout. U nás nepůsobila nikdy skupina, která by něco takového dělala dlouhodobě. Vždy se objeví jeden dva incidenty v krátkém časovém rozmezí a potom zase situace utichne,“ řekl Právu.

Policejní prezidium statistiku napadení kožešinových farem v Česku neeviduje. Poslední větší případy ataků ekologických radikálů se podle dostupných údajů odehrály před řadou let.

Jiří Hardoš, Jana Pechová, Právo