Počasí letos přeje červenému, podpoří ho kampaň

Tragicky to vypadalo, dobře to, zdá se, skončí. Vinaři a vinohradníci v těchto dnech finišují sklizeň letošní úrody, a protože v září napršelo, srpnovými vedry seschlé bobule se aspoň částečně „nalily". Sklizeň tak zřejmě nebude tak podprůměrná, jak hrozilo, a naopak hrozny budou vyzrálejší.

Profitovat z toho budou hlavně modré odrůdy, které se sbírají později, a stejně tak některá pozdní bílá vína, hlavně ryzlinky. „Réva je teplomilná rostlina, a proto jí letošní mimořádně teplé počasí velmi prospívá. Modré odrůdy jsou na teplotu mírně náročnější a jim letošní průběh doslova nahrává," pochvaluje si Josef Svoboda, který je vinohradnickým manažerem našeho největšího producenta, skupiny Bohemia Sekt.

Zatímco loni deštivý konec léta způsobil nárůst plísní, letos se taková pohroma vinicím vyhýbá. „Letošní sucha ve vinicích nedovolila rozvoji jakýchkoli houbových chorob, hrozny mají proto výbornou kvalitu. Výnosy hroznů překračují průměry z minulých let, i díky tomu již dnes považujeme letošní rok ve vinicích za úspěšný," potvrzuje Svoboda.

Netýká se to jen Moravy, skvělou úrodu hlásí i raritní Praha. Třeba z vinice sv. Kláry, která je součástí trojské botanické zahrady a zároveň druhou největší ze sedmi pražských vinic, letos sklidili přes 25 tun vinné révy, což je o pět tun více než loni. Podle zdejšího vinohradníka Martina Beránka bude i kvalita vína podle odhadů lepší, než jaké dosáhl ročník 2014.

Dobré počasí a slibná úroda hrají do karet i Vinařskému fondu ČR, který letos odstartoval kampaň na podporu tuzemského červeného vína. Vinaři přitom nechtějí soupeřit s francouzskými či italskými víny, ale upozornit na typický charakter našich vín.

„Obecně je největším nepřítelem moravských a českých vín relativně široce rozšířená fáma, že naše červená vína, tedy vína ze severnějších oblastí, musí být nutně horší než ta jižní, zahraniční. To je mýtus," říká ředitel Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec. „My máme jinou odrůdovou skladbu než jižní státy. Tam nenarazíte na Svatovavřinecké, na Frankovku. Tyto odrůdy se pěstují pouze v ČR a okolních státech. U nás se dělají zejména odrůdová červená vína, tedy vína s jasným a záměrným odrůdovým charakterem," doplňuje šéf fondu.

Hýčkané odrůdy

Dobrou inspirací jsou třeba geograficky sousedící Rakušané, kteří si hýčkají svoji modrou odrůdu Zweigeltrebe a celé okolí Neziderského jezera pak mají jako výkladní skříň „červeného vinařství". I Česko má svoji první ryze „červenou oblast" – VOC Modré Hory, která se rozprostírá od Velkých Pavlovic až po Vrbici. A rovněž Češi se mohou pochlubit dvěma původními modrými odrůdami Cabernet Moravia a Neronet.

Pokud jde o konzumaci červeného vína v Česku respektive Československu, ta v průběhu let klesá a zase stoupá. Teď mají navrch bílá vína (cca 60 procent) a zbytek připadá na červená a růžová vína.

„Například kolem roku 2000 kulminovala obliba červených vín na takřka padesáti procentech, což bylo způsobeno výrazným rozšířením nabídky zahraničních červených. Vlna obliby červených vín ale proběhla i v 80. letech, kdy ji vyvolal tehdy populární televizní pořad Rajka Dolečka, který červené víno doporučoval při dietách," popisuje Jaroslav Machovec.

Celková spotřeba vína na hlavu by v letošním roce měla v Česku atakovat hranici 21 litrů, což je stále za celoevropským průměrem přibližně 36 litrů na osobu a rok. Profesionálních vinařů, kteří ročně vyrobí minimálně tisíc litrů vína, je u nás zhruba 750.

Autor: Jan Klička