Oteplování nutí vinaře z Bordeaux k experimentům. Hledají hrozny, kterým nevadí teplejší počasí

20.10.2015 | iHNed.cz

Příliš teplé počasí snižuje kvalitu hroznů. Ty dozrávají dřív, obsahují vyšší podíl cukru, mají méně kyselin a nejsou tak aromatické.

Vinaři z Bordeaux společně s experty testují jiné odrůdy z Portugalska, Španělska nebo Gruzie. Hledají takové, kterým nebude teplejší počasí vadit.

Vědci u testovaných odrůd révy analyzují vegetační cyklus, spotřebu vody, odolnost vůči nemocem, výnosy i schopnost reagovat na rostoucí se teploty. U hroznů pak zkoumají měnící se obsah cukru

Francouzští vinaři za sebou mají náročné léto. Bylo neobvykle suché a horké − Francie dokonce zaznamenala vůbec třetí nejteplejší červenec od roku 1900. A to se projevilo i na vinné révě. Například hrozny ze slavné vinařské oblasti Beaujolais na sever od Lyonu dozrály mnohem rychleji. A kvůli tomu vinobraní odstartovalo už ke konci srpna, tedy o měsíc dřív než před dvěma lety.
Francouzští vinaři i experti tvrdí, že letošní teplotně nadprůměrné léto, které uspíšilo dozrání vína i sklizeň, nebylo zas až tak výjimečné. Vinobraní v nejdůležitějším francouzském vinařském regionu − Bordeaux − nyní začínají v průměru o 10 až 14 dnů dříve než v 80. letech.
Klimatologové odhadují, že průměrná teplota v kraji Bordeaux do konce století vzroste ze 14 na 18,8 stupně. To může mít na oblast, kde se za víno každý rok protočí kolem 4,2 miliardy dolarů, velký dopad. I proto se tamní vinaři chtějí připravit na změny, které globální oteplování přinese.
Hrozny jsou méně aromatické
Teplé počasí mění také kvalitu hroznů. "V zimě už není vůbec chladno. Ani v létě během noci teploty příliš neklesají," vysvětluje Isabelle Frereová, která vlastní malé vinařství Moulin Cassanyes. Kvůli tomu si pak rostliny nemají kdy "odpočinout".
A nejen to. Kvůli teplejšímu počasí pak hrozny dozrávají dřív, obsahují vyšší podíl cukru, méně "kyselinek" a nejsou tak aromatické. A to vše pak může změnit chuť výsledného nápoje, popisuje francouzský regionální server SudOuest.fr.
Proto nyní vinaři z Bordeaux hledají odrůdu, které nebudou vadit parná léta ani rychle se měnící počasí.
Společně s odborníky už před několika lety vysázeli testovací vinici, kde nyní zkoumají 52 různých odrůd. A to například z Řecka, Španělska nebo také Portugalska či Gruzie.
Soustřeďují se přitom hlavně na ty odrůdy, které by v budoucnu mohly nahradit hlavně Merlot, jenž v kraji Bordeaux zabírá zhruba 60 procent plochy osázené révou. Merlot je totiž na teplejší počasí a sucho citlivější.
Vědci u vysázené révy analyzují především vegetační cyklus, spotřebu vody, odolnost vůči nemocím, výnosy i schopnost reagovat na rostoucí teploty. U hroznů pak zkoumají například měnící se obsah cukru.
Sázíme na odrůdy z Portugalska
Letošní teplotně nadprůměrné léto bylo pro odborníky přínosné. Poskytlo jim správné podmínky pro výzkum.
"Některé odrůdy se špatně přizpůsobují. Jiné jsou zase citlivější k nemocím," popisuje expertka Agnes Destrac Irvineová z Národního institutu pro výzkum v zemědělství, jenž má celý výzkum na starosti. "Hodně sázíme na portugalské odrůdy. Zdá se, že se umí dobře přizpůsobit," dodala. Zvláště dobře si vedla odrůda Touriga nacional, která se využívá k produkci portského vína.
Její tým už začne brzy zpracovávat hrozny, které sklidili na testovací vinici. Výsledky pak předá sdružení vinařů z Bordeaux, kteří se mohou rozhodnout, zda by bylo vhodné vyzkoušet jinou odrůdu než třeba tradiční Merlot. "Nic jim nebudeme nutit. Rozhodnutí je na nich," uvedla Irvineová s tím, že výzkum bude pokračovat i v dalších letech.
"Studium nových odrůd dá vinařům do rukou nové zbraně, které jim pomohou čelit klimatickým změnám," dodává Vincent Cruege z vinařství Chateau La Louviere. Upozornil, že životnost vinic se pohybuje kolem 30 let a otálet se změnami by se nemuselo vyplatit. "Tváří v tvář přicházejícím klimatickým změnám musíme experimentovat. Bordeaux se musí přizpůsobit," upozornil pak Bernard Farges ze Sdružení pěstitelů vína z Bordeaux.
Simone Radačičová- redaktorka