Přes 120 hektarů na Liberecku chce dát vnitro Polsku. Obce i kraj nesouhlasí

Ministerstvo vnitra navrhuje vydat Polsku v rámci územního vyrovnání více než 121 hektarů pozemků v Libereckém kraji. Obce i kraj s tím nesouhlasí. Zhruba 49 hektarů už vláda v minulosti schválila, teď přišel návrh na dalších více než 72 hektarů. Při návštěvě v Chrastavě to řekla náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová.

Všechny obce v Libereckém kraji se k návrhu postavily odmítavě, stejně jako kraj. Dávají přednost finančnímu narovnání, které by podle starostů bylo nejlevnější a také nejpřijatelnější. Polská strana však o peníze nemá zájem a chce pozemky.

Část pozemků leží v katastru obce Chrastavy na území takzvaného lesa na Víktově. „Celý ten les je nejcennější částí honitby, pramení tam potok,“ řekl starosta Chrastavy Michael Canov.  Hejtman Libereckého kraje Martin Půta zase argumentuje tím, že ve vybraném území leží ložiska nerostných surovin i zdroje pitné vody.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice.

Hranice se zkrátila o osmdesát kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.

„Polský dluh řeší ministerstvo už více než dvacet let. My jsme již v minulém roce vytipovali pozemky o rozloze čtyři sta třicet sedm hektarů. Měli jsme rezervu, protože jsme předpokládali, že některé pozemky budou zatížené církevními restitucemi,“ řekla náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová.

To se potvrdilo, navíc se ale ukázalo, že jeden padesátihektarový pozemek v Moravskoslezském kraji skrývá zásoby černého uhlí, a proto musí ministerstvo najít náhradní. Vytipovalo dalších 150 hektarů na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje. Zároveň ale podle Vildumetzové jedná s církvemi o případné směně pozemků.

Obce mají do pátku čas se k návrhu vyjádřit, stejně žádá vnitro o stanoviska i ministerstva průmyslu a životního prostředí. Vnitro chce vědět, zda na vytipovaných pozemcích není strategická infrastruktura, jako jsou prameniště vody, zdroje pitné nebo minerální vody, zda tam nejsou stavby či komunikace nebo zda tam nejsou ložiska nerostného bohatství.