Vánoce bílé nebudou. Příroda nemá sníh v plánu, říká meteorolog

Se sněhem se o Vánocích budeme muset rozloučit, stejně tak zřejmě i na Silvestra. Meteorologové pro milovníky bílých svátků prostě nemají dobré zprávy. Je přitom pravděpodobné, že se Štědrým dnem bez sněhu se budeme setkávat stále častěji. Podle mluvčího Českého hydrometeorologického ústavu a leteckého meteorologa Petra Dvořáka je to projev globálního oteplování.

Letošní listopad byl nejteplejší vůbec v historii měření na našem území. Bude takový i prosinec?

Velmi pravděpodobně ano, míří k tomu. Nevím, jestli bude nejteplejší ze všech prosinců, to se teď nedá říct, protože tam hraje roli každá desetinka stupně Celsia, ale v každém případě to vypadá skutečně na velmi nadprůměrně teplý prosinec.

Takže nelze očekávat Vánoce na sněhu?

Ne. Vánoce nebudou na sněhu téměř určitě, a pravděpodobně ani na horách. Díval jsem se, že výška nulové izotermy čili pokud bychom sedli do balónu a letěli do výšky, tak nula stupňů Celsia bude ve výšce přes 3000 metrů. To znamená, že všechny naše hory budou v tom teplejším vzduchu pod nulovou izotermou. Jestli tam sníh je, tak bude tát a žádný další zatím připadávat nebude. Možná kolem 25. nebo 26. prosince přijde mírné ochlazení, které by mohlo na chvíli nějaký sníh na hory přinést. Pak se ale zase začne oteplovat, a pokud tam sníh napadne, tak hned zase roztaje. Takže bohužel na bílé Vánoce a možná ani Silvestr to nevypadá.

Kdy by tedy mohlo začít sněžit?

Zatím to příroda nemá v plánu. Možná v lednu něco napadne, ale zatím naše předpovědi tak daleko nesahají. Kam až sahají, tam sníh na obzoru není. Americký NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration – Národní úřad pro oceán a atmosféru – pozn. red.) do března dává velmi vysoké odchylky, možná tři až čtyři stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Teprve potom by se to mělo vracet k normálu. Duben, květen, červen by už měly být zase spíše normální. Ale zimní měsíce by měly být teplotně velmi nadprůměrné a srážkově mírně nadprůměrné. To znamená, že by mělo být více dešťů a také více teploty.

Lze současné počasí považovat za důkaz globálního oteplování?

To není potřeba dokazovat. Za posledních sto let teplota vzrůstá na celém světě. Ale je to jeden z projevů. Neznamená to, že by třeba některá z příštích zim nebyla velmi studená, to se určitě stane. V příštích deseti letech určitě přijde zima, která bude velmi tuhá, přijde období, kdy budou více mrazy a méně oblev. S vysokou pravděpodobností ale můžeme očekávat, že bude více teplých zim a méně studených.

Nastal tedy čas si na takové počasí zvykat?

Určitě. Zní to hodně kontroverzně, ale můžeme si začít zvykat, že bude více teplých zim.

Jak by se lidé měli přizpůsobit?

Místo běžek si koupit kolo. (smích) Lidé se budou adaptovat. Za chvíli to nikomu ani nepřijde a budeme vzpomínat nad fotkami, jaké to bylo, když byla zima. Když potom bude jeden stupeň nad nulou, tak budeme drkotat, že na to nejsme zvyklí. Když pak bude 20 pod nulou, tak některé slabší povahy se z toho zhroutí. Teď si dělám legraci. Myslím, že s tím nic dělat nebudeme, ať si každý obléká, co mu vyhovuje. Třeba já jsem zimomřivý, takže když je teď pět stupňů nad nulou, tak si beru zimní bundu a zabalím se do toho, aby mi nebyla zima, přestože na podzim bylo také pět stupňů a chodil jsem v lehčí bundě. Nicméně za zimními sporty asi budeme jezdit na sever, třeba do Skandinávie.

Budou se muset teplejšímu počasí přizpůsobit i meteorologové, třeba nákupem jiných přístrojů?

Pro nás se nemění vůbec nic. My to počasí sledujeme, pozorujeme a předpovídáme celoročně, takže jsme zvyklí na 40stupňová vedra i na 20stupňové mrazy.

Přístroje tedy nebudete muset vyměňovat.

Kdepak. Naše přístroje jsou velmi drahé. Většinu z nich máme od finské firmy Vaisala, která vyrábí takovouto průmyslovou techniku, kterou můžete poslat do vesmíru, a obstojí tam. Nebo je můžete dát do pouště, kde si povede stejně. Není to prostě žádná čínská nebo asijská laciná stanička, kterou si lidé kupují domů. Naše přístroje jsou schopny přežít úplně všechno.

Kdy budou meteorologové schopni předpovědět na sto procent, jaké bude počasí?

Pravděpodobně ho nikdy nebudeme umět předpovědět na sto procent, a to proto, že předpověď je výstup matematického modelu. Je to sada rovnic, do kterých se doplní data, a velice výkonný počítač to třeba několik hodin počítá. Pak z toho vypadne předpověď, ale je to jenom model. Přirovnal bych to k modelu letadélka, které nikdy nebude létat jako opravdové velké letadlo. Vždy to bude mít nějaké nedostatky, nebude to umět všechno, bude to mít jiné pohyby, jiné setrvačnosti a tak dále. S meteorologickým modelem je to podobné. Nedokáže popsat atmosféru do poslední molekuly, to nejde. Nemáme ani měření, protože meteorologické stanice jsou od sebe třeba 30 kilometrů. Takže nevíme, co se všude děje. Vstupní data jsou proto děravá. Prostorový krok se nepočítá po desetině vteřiny, ale třeba po třech minutách. Prostorový krok našeho modelu Aladin je 4,7 kilometru. Model je vždy nedostatečný a třeba po třech dnech se začne odklánět od skutečného počasí. Je tedy velice pravděpodobné, že meteorologové nikdy nebudou umět předpovídat počasí na měsíc nebo rok.

Co ještě o počasí nevíme? Nebo už o něm víme všechno?

Kdepak. Je spousta věcí, které nevíme. Například proč je v Evropě taková teplá zima. Co je toho příčinou. Víme, že to je západní proudění, které přináší teplý vlhký vzduch z Atlantiku, ale proč tomu tak je, to se neví. Takže klimatologové třeba ve spolupráci s oceánology nebo biology hledají souvislosti, které počasí mohou ovlivnit – proudy v oceánech, studený vzduch někde nad Aljaškou. Prostě jaké to bude mít příčiny a důsledky. Ten systém je tak složitý, že nacházet v něm nějaké spojitosti je náročné, pracné a velmi zdlouhavé. To jsou desítky a stovky let bádání a vědeckých výzkumů před námi. Je to stejné jako v medicíně. Dodneška nevíte, co způsobuje rakovinu, protože kdyby se to vědělo, tak se tomu dá zabránit. Zrovna tak meteorologie. Jsou tam miliony a miliony věcí, které čekají na svoje objevení.

Autor: Vilém Janouš

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info