Češi nejčastěji vyhazují pečivo, nejméně maso

Celá třetina Čechů vyhazuje jídlo a přiznává, že minimálně několikrát do měsíce i potraviny, které nebyly vůbec použity. Špatné uchovávání přebytků z vaření, nedostatečná kontrola data spotřeby, příliš velké nákupy a zkažené potraviny, které se nestihnou spotřebovat. To jsou důvody, proč končí nakoupené a nevyužité jídlo 
v odpadcích.

Nejčastěji Češi takto vyhazují pečivo (40 procent), poté následuje zelenina (22 procent) a ovoce (18 procent), mléčné výrobky (17 procent), nejméně respondentů vyhazuje uzeniny (12 procent) 
a maso (tři procenta).

Podle průzkumu, který provedla společnost IKEA 
a iniciativa Zachraň jídlo, celých 98 procent respondentů deklaruje, že se snaží neplýtvat potravinami, avšak když dojde na lámání chleba, 31 procent ze stejné skupiny lidí přiznává, že zbytky jídla vyhazují. Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejčastěji vyhazují jídlo lidé od 18 do 29 let s vyšším měsíčním příjmem (32 000 Kč a více) žijící ve městech s více než 100 000 obyvateli. Důvody plýtvání? Nemají přehled o tom, jak potraviny správně uchovávat, aby se nekazily rychleji, nemají na to čas nebo je jim to prostě jedno.

„Z výzkumu vyplynulo, že pouze 21 procent všech dotazovaných je přesvědčeno, že ví dobře, jak potraviny uchovávat. Ostatní mají o správném skladování málo informací," uvádí Vladimír Víšek, manažer pro udržitelný rozvoj ve společnosti IKEA. Například vůbec netuší, že maso by se mělo před uskladněním vložit do vhodné krabičky, aby svou šťávou nemohlo kontaminovat další potraviny.

Přinášíme několik tipů jak vyzrát na kažení a v boji 
s plýtváním zvítězit.

Mladí vaří i z odpadních částí

Co jsou to vlastně odpadní části potravin? Mohou to být slupky z kořenové zeleniny, kterou jste použili do vývaru, slupky od brambor nebo mrkvová nať. Celkem 26 procent respondentů o možnosti dalšího využití takových potravin ví a v současnosti 
z nich někdy vaří, nejčastěji věková skupina 18 až 29 let. Zbylých 74 procent českých domácností buď raději volí při přípravě jídel „normální" suroviny, nebo o této možnosti neví vůbec a ani je to nik
dy nenapadlo.

Nedokonalé potraviny

Jedním z ožehavých témat 
v oblasti plýtvání potravin je využití nedokonalých potravin. Co si pod pojmem nedokonalé potraviny můžeme představit? „Jedná se o potraviny, které neodpovídají velikostí, tvarem nebo barvou daným standardům. Z rozhovorů se zemědělci víme, že například květák nesmí mít průměr hlávky méně než 15 cm a musí mít alespoň jeden kilogram. Tyto produkty jsou ale jinak chuťově a výživově naprosto stejné jako jejich dokonalí sourozenci," vysvětluje Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.Zjišťovali jsme postoj spotřebitelů k nedokonalým potravinám a zeptali se, jestli by si nedokonalou zeleninu nebo ovoce v obchodech koupili.

Aktuálně by celých 81 procent dotázaných sáhlo raději po dokonalejší zelenině a ovoci. Z toho 64 procent pouze proto, že se podle jejich názoru takové suroviny lépe čistí 
a krájí.

Jediným lákadlem tak pro Čechy u takovýchto potravin zůstává sleva. A ta by měla být podle aktuálního výzkumu průměrně až 32 procent. „Tyto výsledky vnímáme jako obrovskou výzvu a prostor pro motivaci českých spotřebitelů k zájmu o nedokonalé potraviny," shodují se Adam Podhola a Vladimír Víšek.

Neplýtvejte

- Spěcháte a nestíháte si udělat klasický seznam? Stačí si vyfotit obsah chladničky nebo spíže před odchodem z domu. Tak budete mít vždy přehled.

- Malé brambory je možné opéci ve slupce v troubě jako vynikající přílohu, z měkkých rajčat můžete připravit výbornou omáčku nebo kečup, z hnědých banánů lze umíchat osvěžující koktejl, z přerostlé kedlubny kedlubnové zelí a malé cibulky chutnají výborně zapečené pod masem.

FILIP LUKEŠ

Autor: Redakce