Vinu za sucho i záplavy nesou také zemědělci
21.07.2016 | ASZ
Právě před rokem zveřejnila ministerstva zemědělství a životního prostředí s velkou pompou svůj „plán boje se suchem“. Především agrární resort se často chlubí, jak podporuje řádnou péči o krajinu, aby čelila erozi a zadržovala více vody. Jenže realita je výrazně jiná.
„Monitoring ohrožení krajiny erozí jasně dokládá, že stav se zhoršuje i v posledních letech, kdy ministerstvo zemědělství mluví o svých úspěších,“uvedl pro Dotyk agrární analytik a šéfeditor portálu Naše Voda Petr Havel, jenž je i zakládajícím členem ministerské pracovní komise Voda. Opírá se o údaje Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Ministerská opatření přitom na první pohled často vypadají, jako by cílem tuzemské velkovýroby skutečně bylo také chránit krajinu. Je zaveden například tzv. systém DZES – Dobrý Zemědělský a Ekologický Stav půdy. Jeho plněním je podmíněna část agrárních dotací.
„Tento systém se však aplikuje jen na deset procent půdy, klasifikované jako nejvíce ohrožená. Ale na zhruba 35 procent další výměry, označené za středně silně ohroženou, se už nevztahuje,“ upozorňuje Petr Havel.
Problematická je podle odborníků i části samotných agrárních podnikatelů také snaha úředníků řešit ochranu půdy především nařízeným střídáním plodin, a ne zásadnější změnou struktury zemědělské krajiny.
„Když bude například nařízení o vystřídání pěti druhů plodin respektovat stohektarový sedlák, budeme mít díky tomu správně rozčleněná pole, krajina bude lépe zadržovat vodu a vzdorovat erozi. Když se totéž nařízení vztahuje na podnik s deseti tisíci hektarů, pak pochopitelně žádné příznivé ekologické účinky nemá,“ řekl Dotyku farmář a předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.
Asociace nedávno připomínkovala i další návrh ministerstva ohledně zpřísnění požadavků DZES. „Je to pořád šité na míru velkým firmám, neřeší se zásadní problém krajiny. A v návrhu byly i úplné nesmysly třeba s termínem povinného zaorávání takzvaných meziplodin, které jdou zcela proti zásadám správného hospodaření s vodou. To už ani není ministerské protežování velkých firem, ale hloupost,“konstatuje Josef Stehlík.
Ekologové se přitom jasně shodují v tom, že neschopnost zemědělské krajiny lépe zadržovat vodu je jak příčinou sucha, tak i záplav. Jde o dvě strany téže mince, voda z erozí postižených polí bez vsáknutí rychle stéká, způsobí povodně, a pak v dalším období zase chybí.
Martin Mařík
http://www.dotyk.cz/publicistika/vinu-za-sucho-i-zaplavy-nesou-take-zemedelci-20160818.html
Další články v kategorii
- Hledá se vhodný kandidát na pozici tajemník svazu (19.04.2024)
- Legislativa k rodinným farmám získává konkrétní rysy (19.04.2024)
- Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích (19.04.2024)
- Souhrn událostí uplynulého dne 18.4.2024 (19.04.2024)
- Češi konzumují méně ovoce a zeleniny, než je doporučená denní dávka (18.04.2024)
- Fazole z Teska obsahovaly čtyřnásobné množství herbicidu (18.04.2024)
- Budějovický Budvar měl loni rekordní tržby 3,37 miliardy korun, stouply o 11 pct (18.04.2024)
- ASZ ČR odmítá návrhy poslanců ANO a SPD na omezení svobody vlastníků půdy (18.04.2024)
- Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě (18.04.2024)
- Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor (18.04.2024)