Přicházejí první zákazy importu české drůbeže
03.02.2017 | Denik.cz
Kvůli ptačí chřipce zakázalo několik států mimo Evropskou unii dovoz drůbežího masa nebo živé drůbeže z České republiky. Jde o Rusko, Ukrajinu, Srbsko, Mexiko, Izrael a Hongkong. Dnes to dnes sdělila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Zákaz většinou platí pro zboží z krajů, kde se chřipka v chovech vyskytla.
"Vzhledem k těmto restrikcím bohužel nelze vyloučit určitý pokles vývozu do zmíněných teritorií," dodala Ježková.
Rusko a Ukrajina pojaly zákaz regionálněRusko zakázalo dovoz živé drůbeže, násadbových vajec, drůbežího masa i krmiv a přísad do krmiv ze Středočeského, Jihočeského a Jihomoravského kraje. Například vajec se za 12 měsíců do konce loňského listopadu vyvezlo do Ruska z ČR za půl miliardy korun.
Ukrajina zakázala dovoz drůbeže, drůbežích produktů a surovin z Jihomoravského a Středočeského kraje. Výjimku má produkce, která byla zpracována tak, aby chřipkové viry byly zničeny. Srbsko omezilo dovoz z 50 kilometrů od ohnisek nemoci, Mexiko dovoz mladých kuřat do tří dnů od narození z Jihomoravského kraje a z Vysočiny.
V Hongongu a Izraeli platí zákaz importu drůbeže z celé ČRZákazy vývozu drůbeže a masa z ní do Hongkongu a Izraele platí celorepublikově. "Určité problémy při exportu pro chovatele drůbeže výskyt ptačí chřipky přináší, hlavně z okolí ohnisek," řekla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Problémy jsou spíše regionálního charakteru. "Situaci sledujeme a přejeme si zastavení šíření nákazy, ať jsou ekonomické dopady minimální," dodala.
Například na Ukrajinu se za 12 měsíců končících loňským listopadem vyvezla podle Českého statistického úřadu drůbež za 41 milionů korun. Do Ruska za zhruba sedm milionů. Loni se za tři čtvrtletí do Ruska vyvezlo agrární zboží za 1,9 miliardy korun, na Ukrajinu za 450 milionů.
V Česku je 15 ohnisek ptačí chřipky, zatím bylo v republice utraceno zhruba 40 000 ptáků. Nemoc se v ČR objevila začátkem roku po deseti letech. Nejprve byla potvrzena ohniska na jižní Moravě, následně se rozšířila do velké části státu.
Autor: Redakce / ČTK
Další články v kategorii
- Budoucnost českého včelařství: ministerstvo otevírá platformu pro řešení klíčových výzev (03.05.2026)
- CIS platba na telata masného typu (02.05.2026)
- Meteorologové: Letošní březen a duben byly v Česku nejsušší za desítky let (01.05.2026)
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)

Tweet



