Prodej vepřína v Letech zpochybnil minoritní akcionář, chystá žalobu

Jeden z minoritních akcionářů společnosti Agpi, které patří vepřín v Letech, hodlá žalobou zpochybnit záměr firmy odprodat vepřín státu. České televizi to řekl místopředseda představenstva Agpi Jan Čech. Je však přesvědčen, že to nijak neohrožuje předběžnou dohodu o budoucí smlouvě. Vepřín, který stojí na místě bývalého sběrného tábora pro Romy, chce stát odkoupit, aby na jeho místě postavil památník obětem romského holocaustu.

Prodej vepřína v Letech je na spadnutí, Agpi již přijala nabídku vlády, obě strany hovoří o blížícím se podpisu smlouvy. Podle Jana Čecha se ale menšinový akcionář firmy rozhodl po jednání valné hromady – kde se zástupci dohodli, že nabídku státu přijmou – podat žalobu.

Místopředseda představenstva Agpi však věří, že by ale postoj nespokojeného minoritního akcionáře neměl předběžnou dohodu o budoucí smlouvě ohrozit. „Je to jeden akcionář, který od nás chce získat prostředky a nemá rozhodující slovo, takže je to jedno,“ ujistil.

Stát i Agpi již hovořily o tom, že by smlouva mohla být hotová po prázdninách, nejspíše v září. Nejprve však musí odkoupení vepřína ještě projednat vláda. „Počátkem nového školního roku by mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy,“ řekla již dříve mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Jan Čech však podotkl, že i kdyby byla letos smlouva hotová, fakticky ještě k převodu nedojde. „V letošním roce by převod nenastal. Majetek nemůže být připsán, než to schválí valná hromada,“ řekl. Valná hromada zatím vyslovila souhlas s převodem areálu. Pro hlasovalo 88 procent přítomných akcionářů.

Ačkoli ani jedna strana nechtěla sdělit, za kolik se bude vepřín prodávat, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) řekl, že se dojednaná částka už nemůže změnit. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech přitom dal najevo, že firma původně očekávala štědřejší nabídku.

• Pracovní a pozdější sběrný tábor, ve kterém našlo smrt 326 vězněných českých a moravských Romů, stál dva kilometry od jihočeské obce Lety od roku 1940. Bezprostředně po válce vztyčili na místě masových hrobů obyvatelé vsi pietní dřevěný kříž s trnovou korunou, komunistický režim si ale romské osudy nijak nepřipomínal a v roce 1973 nechal na parcelách, kde stál lágr, vybudovat velkokapacitní vepřín. 

• V květnu 1995 Lety navštívil tehdejší prezident Václav Havel a na místě bývalého táborového pohřebiště odhalil památník z dílny sochaře Zdenka Hůly. Prezidentova návštěva současně otevřela debaty o osudu zdejšího vepřína.

  „Nacistický totalitní systém Romy téměř vyvraždil. Totalitní komunistický režim se postaral, aby památka obětí Romů byla zapomenuta: místo tragédie v Letech bylo dokonce překryto vepřínem,“ prohlásil tehdy Havel. „Učme se naslouchat Romům, porozumět jim, opusťme přesvědčení, že my jako většina v této společnosti jsme měřítkem všech hodnot a náš životní způsob a námi vyznávané hodnoty normou pro všechny.“ 

• V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) uvedli, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holocaustu. 

• V červnu 1998 se k témuž projektu vyjádřil i tehdejší předseda sociální demokracie a nadcházející premiér Miloš Zeman, když prohlásil, že by pro něj byla „zanedbatelnou položkou i údajně požadovaná částka 600 milionů korun na vybudování památníku obětem českého – zdůrazňuji českého – teroru vůči romským spoluobčanům“. 

• Od druhé poloviny devadesátých let se budoucnost zemědělského areálu už jen neustále odsouvala, byť se k ní vlády i její úředníci nadále často vyjadřovali: k Letům se hlásily kabinety Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování důstojného pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za Zelené). 

• V květnu 2005 vyvolal rozruch prezident Václav Klaus. Krátce poté, co Evropský parlament vyzval Prahu ke zrušení vepřína, prohlásil v novinovém rozhovoru, že tábor nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu“ a že nebyl určen pro Romy, ale „pro ty, kteří odmítli pracovat“. Prezidentova slova vyvolala pobouření v řadách romských organizací i politiků, variace Klausova výroku měla ale v budoucnu od českých politiků zaznít ještě několikrát (viz níže). 

• V dubnu 2007 tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek (ODS) otevřeně uvedl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se o pět let později vyjádřil i jeho stranický nástupce Petr Nečas a také současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v květnu 2014 uvedl, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách. 

• V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Vzpomínkový areál později převzal do správy Památník Lidice. 

• V červenci 2012 se pietního aktu v Letech jako vůbec první český předseda vlády zúčastnil premiér Petr Nečas. Později ho následoval i nástupce ve Strakově akademii Jiří Rusnok a Bohuslav Sobotka. Prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman Lety nenavštívili.

• V srpnu 2014 zapochyboval o Letech poslanec Úsvitu Tomio Okamura a tvrzení o romském koncentračním táboře označil za mýtus s tím, že se na Písecku nacházel pracovní tábor pro lidi, kteří se vyhýbali řádné práci. Výrokem se zabývala policie, ale trestní oznámení na Okamuru nakonec odložila, protože nezjistila naplnění skutkové podstaty trestného činu. 

• V květnu 2016 uvedl ministr kultury Daniel Herman, že spolu s ministrem pro lidská práva intenzivně jednají se společností Agpi, které vepřín patří, o vykoupení celého objektu a že vůle dohodnout se je na straně státu i vlastníka. Dienstbierův nástupce v ministerském křesle Jan Chvojka později prohlásil, že o výkupu provozovny rozhodne ještě Sobotkova vláda. 

• V září 2016 při své návštěvě Šluknovska zpochybnil existenci koncentračního tábora také předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „To, co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ prohlásil, podle premiéra Sobotky tím překročil hranici mezi populismem a náckovstvím. Babiš se později za svá slova omluvil a pietní místo u vepřína navštívil. 

• V červnu 2017 se proti odstranění vepřína postavil prezident Miloš Zeman, který je ještě coby šéf ČSSD v minulosti podporoval. V rozhovoru pro TV Barrandov uvedl, že zbourání zemědělského areálu by způsobilo národohospodářskou ztrátu: „Co by vzniklo místo něj? Jen prázdná plocha, nic víc. Ať zemědělské, potravinářské, průmyslové a další podniky fungují a nechť se jim nekladou žádné zbytečné překážky.“

• Na konci července 2017 schválila valná hromada společnosti Agpi prodej vepřína v Letech státu. O týden později na počátku srpna přijala Agpi státní nabídku. Firma ani stát neuvedly, za jakou částku stát vepřín získá.

Česká vláda uvažovala o odkupu vepřína přibližně dvacet let, ale nikdy nenašla na obchod dostatek peněz. Společnost AGPI preferovala převod vepřína na jiné místo, nakonec souhlasila s finanční kompenzací. Vláda o přesunu vepřína jinam nechtěla jednat, protože bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier upozornil, že vyřízení povolení pro tuto operaci mohlo trvat až deset let.

Proti zbourání vepřína se na konci června vyslovil prezident Miloš Zeman, protože by to podle něj znamenalo ztráty pro státní rozpočet. Česko už dříve kvůli vepřínu kritizovala řada domácích i mezinárodních institucí včetně Evropského parlamentu.

Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.

Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily jeho určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o cikánském táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.

Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.

zdroj: ČT24