Za zdražením medu stojí špatné počasí a včelí mor

„Původně rok vypadal velice dobře, jenže pak přišlo velké ochlazení, mrazy i v květnu. Takže z jarního kvetení ovocných stromů jsme neměli vůbec nic,“ postěžoval si Petr Hajda, místopředseda Včelařského spolku Jablůnka. Situace se podle něj nezlepšila ani přes léto, kdy zase nastalo velké sucho. „Dřív jsem býval zvyklý, že jsem vždycky nějaký med měl, ale aby byl opravdu celý rok nanic, to nepamatuju,“ zdůraznil. Cena medu tak podle něj logicky poroste nahoru.

Tento rok medu prostě nepřál

„Nikdo se nemůže divit, že už se med neprodává za sto dvacet korun, ale minimálně za sto sedmdesát,“ pokrčil rameny včelař. Sám míval svého času i sto včelstev, momentálně tento počet snižuje. „Kdybych s tím dnes začínal, měl bych jich maximálně deset. Tak těžce jako včelařením jsem peníze už dlouho nevydělával,“ posteskl si. Skončit se včelami se ale nechystá. „Stále je to moje srdeční záležitost, ale na výdělek to určitě není,“ dodal.

Kromě nepříznivého počasí má na nedostatek medu vliv také onemocnění varroáza. Způsobuje jej roztoč Varroa destructor, který se poprvé objevil u včel v Indii. „Tato nemoc se dá léčit a je, si myslím, na Valašsku už docela zvládnutá, i tak ale včelstvo nadále určitě oslabuje,“ uvedl předseda Včelařského spolku Jablůnka Martin Biel.

Napadená včelstva morem je nutné spálit

Vážné riziko nadále představuje včelí mor, který se v regionu i v celém Zlínském kraji vyskytuje pravidelně. „Včelí mor je velký problém, protože když se objeví, včelstva se musejí spálit. Bakterie, které jej způsobují, jsou velice odolné, vydrží teplotu až sto stupňů,“ vysvětlil Martin Biel.

Už několik let mor sužuje hlavně oblast Ratiboře, Kateřinic a Hošťálkové. To potvrzuje místostarosta Ratiboře, včelař Martin Žabčík. „Už jsme tu měli tři případy, kdy musel včelař všechno spálit,“ informoval. Doplnil, že se jejich vesnice nachází v kritickém pásmu. Nemoc se k nim šíří od Kašavy nebo od Liptálu. Pokud se objeví, jejímu dalšímu šíření se mimo jiné předchází vyhlášením ochranné zóny. „Když se mor u někoho najde, což bývá téměř pokaždé, zónu určí veterinář,“ podotkl Žabčík. Ochranné pásmo sahá do okruhu pěti kilometrů od epicentra nakaženého včelstva.

 

Autor: Eva Lukášová, Martin Mrlina

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info