Vítr slábne, následky zůstávají. Přes sto tisíc domácností bez proudu, vlaky nejezdí po 25 tratích

Počasí v Česku se uklidňuje. Vítr bude během pondělí dosahovat v nárazech maximálně 60 a na horách 90 km za hodinu. Za obvyklých okolností by to bylo hodně, ale ve srovnání s nedělní vichřicí, která si vyžádala dvě oběti, je to již jen slabý vánek. Následky vichru však jsou stále patrné, komplikují mimo jiné cestování po železnici – nejen na lokálkách, ale například i na hlavních tratích Plzeň–Cheb a Hradec Králové – Choceň. Bez elektřiny zůstává přes půl milionu domácností po celé republice.

Energetická kalamita stále trvá na většině území České republiky. ČEZ, který se stará o distribuční soustavu v severní části republiky, ji hlásí ve všech okresech od západu až po Ústí nad Orlicí a Svitavy. Bez proudu zůstává 120 tisíc jeho zákazníků. 

Nejvíce poruch čeká na opravu stále na Děčínsku, Havlíčkobrodsku, Českolipsku, Benešovsku, Jičínsku a Chrudimsku. E.ON, který má na starosti jih, vyhlásil kalamitu pro všechny okresy. Za nejvážnější považuje situaci na jihu Čech a česko-moravském pomezí – Českokrumlovsku, Jindřichohradecku, Pelhřimovsku a Žďársku.

Pracovníkům ČEZu se podařilo během noci obnovit dodávky elektřiny asi polovině odběratelů, kteří byli večer potmě. Společnost věří, že ostatní budou moci rozsvítit ještě během pondělí. „Předpokládáme, že budeme během dne postupně kalamitní stav rušit tak, jak se nám bude dařit odstraňovat poruchy a připojovat odběratele zpět k distribuční soustavě,“ uvedla mluvčí ČEZu Soňa Holingerová. 

Během neděle museli hasiči v celé republice vyjíždět kvůli následkům větru 7080krát, uvedla mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Nicole Zaoralová. „To je obrovské číslo. Průměrně denně vyjedeme ke 151 technickým pomocem. Když se podívám do statistik, je to číslo o 2395 procent vyšší oproti dlouhodobého průměru,“ konstatovala.

V některých regionech byla po dni náročná i noc. Zatímco například v Plzeňském či Libereckém kraji si mohli hasiči konečně odpočinout, v Kraji Vysočina zaznamenali ještě během noci na pondělí 200 výjezdů.

Hladiny řek klesají

• S větrem přišel v neděli také déšť. Hladiny některých řek výrazně stouply. Během pondělí ale již klesají. 

• Druhý stupeň povodňové aktivity zůstává podle údajů ČHMÚ na Jizeře v Bakově nad Jizerou, podle vodohospodářů též Labe v Brodě.

• V Železném Brodě je potom Jizera na prvním povodňovém stupni. Na prvním stupni jsou také Cidlina v Novém Bydžově, Kamenice v Plavech a Tichá Orlice v Čermné nad Orlicí.

• Všude hladiny klesají, zejména druhý povodňový stupeň by již nemusel vydržet dlouho.

Vlaky nejezdí na 25 tratích

Železnici postihla nedělní vichřice velmi citelně. Nesjízdné zůstávají dvě desítky tratí včetně několika hlavních. Podle mluvčího Správy železniční dopravní cesty Pavla Tesaře se sice již před pondělní šestou ráno podařilo zprůjezdnit trať mezi Plzní a Chebem, České dráhy na ní ale stále hlásí výluku. Náhradní autobusy ještě jezdí nejméně mezi Chebem a Planou a ranní Pendolino Cheb–Ostrava vyjíždělo až z Plzně.

Vlaky nejezdí také po jedné z nejdůležitějších východočeských tratí mezi Chocní, Týništěm nad Orlicí a Třebechovicemi pod Orebem, na severu Čech zase mezi Jabloncem nad Nisou a Tanvaldem a na jihu Čech mezi Veselím nad Lužnicí a Jihlavou.

Zvláštní situace potom nastala na vytíženě trati mezi Kutnou Horou a Havlíčkovým Brodem. Je sice sjízdná, ale pouze po jedné koleji a v části trasy pouze motorovými lokomotivami. Dráhy proto část vlaků odřekly.

Tratě se zastaveným provozem (k 6:30)

• 020 (Velký Osek – Choceň): úsek Třebechovice pod Orebem – Choceň

• 034 (Smržovka – Josefův Důl): celá trať

• 036 (Liberec – Szklarska Poreba): úsek Jablonec nad Nisou – Tanvald

• 040 (Chlumec nad Cidlinou – Trutnov): úsek Pilníkov – Trutnov

• 064 (Mšeno – Stará Paka): úsek Mšeno – Mladá Boleslav

• 080 (Bakov nad Jizerou – Jedlová): úsek Bakov nad Jizerou – Doksy

• 086 (Liberec – Benešov nad Ploučnicí): úsek Liberec – Česká Lípa

• 142 (Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt): úsek Pernink – Johanngeorgenstadt

• 147 (Cheb – Bad Brambach): úsek Vojtanov – Bad Brambach

• 148 (Cheb – Selb): úsek Františkovy Lázně – Hazlov

• 195 (Rybník – Lipno nad Vltavou): celá trať

• 197 (Číčenice – Nové Údolí): úsek Číčenice – Volary

• 198 (Strakonice – Volary): Vimperk – Volary

• 199 (České Budějovice – České Velenice): celá trať

• 200 (Zdice – Protivín): úsek Březnice – Písek

• 202 (Tábor – Bechyně): celá trať

• 225 (Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí): úsek Jihlava – Veselí nad Lužnicí

• 227 (Kostelec u Jihlavy – Slavonice): celá trať 

• 235 (Kutná Hora – Zruč nad Sázavou): úsek Zbraslavice – Zruč nad Sázavou

• 236 (Čáslav – Třemošnice): celá trať

• 237 (Havlíčkův Brod – Humpolec): Herálec – Humpolec

• 238 (Pardubice – Havlíčkův Brod): Rozsochatec – Havlíčkův Brod

• 251 (Žďár nad Sázavou – Tišnov): Nedvědice – Tišnov

• 262 (Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice): celá trať

Na nejvytíženějších úsecích tranzitních železničních koridorů musí cestující počítat s tím, že některé vlaky v pondělí nepojedou vůbec, nebo nepojedou v části trasy. Například ranní rychlík Kynžvart z Prahy do Chebu (odjezd po osmé ráno) bude mimořádně začínat až v Berouně, nepojedou ani dva dopolední vlaky z východu do Prahy – expres Portáš ze Vsetína (odjezd v 6:52) ani rychlík 898 z České Třebové (odjezd v 5:14).

Na vyloučených tratích se cestující často nemohou spolehnout na to, že jim místo vlaku přijede náhradní autobus. „Záleží nad podmínkách v jednotlivých místech. Pokud je kalamita takového rozsahu, že jsou nesjízdné i silnice, je pro dopravce složité zajistit náhradní autobusovou dopravu,“ podotkl Pavel Tesař. Zejména v horských oblastech je podobná situace jako na kolejích i na silnicích.

Například mezi krušnohorským Perninkem a německým Johanngeorgenstadtem proto nejezdí nic – vlakům popadaly stromy na koleje, autobusům na silnici. Neprůjezdné jsou i některé silnice nižších tříd na Tanvaldsku nebo Českolipsku. Nejvytíženější silnice by ale měly být průjezdné, podle Nicole Zaoralové se na ně zaměřovali hasiči především.

Ve vyšších polohách jsou pak silnice pokryté sněhem. Podle ředitele libereckých silničářů Petra Šéna je ho nejvíce na Mísečkách v Krkonoších. „Tam bylo ráno okolo deseti centimetrů,“ podotkl.

Druhá nejdivočejší vichřice v historii

Podle meteorologa Vladimíra Piskaly byl v neděli vítr nejsilnější v Krkonoších a Krušných horách – zatím nejvyšší údaj je 180 km za hodinu naměřených v nárazu na Sněžce – ale neméně závažné údaje přicházely z nížin. „Třeba v Ústí nad Labem měl vítr v nárazech rychlost přes 130 km za hodinu, v Praze nebo Brně přes 110 až 120 km za hodinu,“ přiblížil meteorolog.

Šlo podle něj o druhou nejsilnější vichřici v historii po orkánu Kyrill, který se Českem prohnal více než před deseti lety – v lednu 2007. „Náraz 180 kilometrů překonal náraz dosud druhé nejsilnější vichřice Jeanette (z října 2002),“ uvedl Vladimír Piskala.

Pondělní počasí: Vítr zeslábne, na horách bude sněžit

Během pondělí by měl vítr zeslábnout, zpočátku ale hrozí zejména na horách ještě poměrně prudké nárazy o rychlosti až 90 km/h. Zároveň bude ve výškách nad tisíc metrů celý den mrznout a přeháňky, které zasáhnou během dne většinu území, budou sněhové. Nadále se proto mohou vytvářet sněhové jazyky.

V nižších polohách pak budou přeháňky dešťové, teploty během dne vystoupají na 4 až 8 stupňů Celsia.

Autor mld

zdroj: ČT24, ČTK