Býci jsou plodnější, když se o ně starají hodní lidé, potvrdil výzkum

V legendární komedii Slunce seno jahody se tomu diváci smáli. Když do filmových Hoštic přijel mladý student Šimon Plánička, aby krávám vymaloval kravín a dal na uši sluchátka s oblíbenou hudbou, hodlal tím zvýšit dojivost. 

V reálu to ale takový nesmysl není. Kráva či býk jsou tvorové citliví a prokazatelně reagují na různé vnější podněty. Naposledy to potvrdili i tuzemští badatelé.

Vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) společně s odborníky z inseminační stanice Natural v Hradišťku pod Medníkem dokončili výzkum, který zjišťoval, jak osobnost chovatele ovlivňuje plodnost býků. Jinak řečeno, zda se plemenný býk chová jinak, když k němu přichází ošetřovatel, který je naštvaný, rozlícený, či naopak klidný a citlivý.

Nutné tedy bylo nejdříve psychologicky prozkoumat osobnostní profily chovatelů a pak je porovnávat s „výkonem“ plemenných býků, které jednotliví lidé ošetřují.

Výsledek? Pokud se o plemenné býky starali citliví chovatelé, i býk je klidnější a plodnější. „Nápad na výzkum vzešel ze starších zahraničních studií, které se však zabývaly krávami. Vlivu pohody zvířat na kvalitu masné a mléčné produkce je dlouhodobě věnována velká pozornost. Ale u plemenných býků nikoliv. Žádná studie na to neexistuje,“ popsala Deníku Zuzana Biniová, vedoucí laboratoře pro výrobu inseminačních dávek společnosti Natural.

U býků se měřila hladina kortizolu (stresový hormon) v jejich slinách před odběrem ejakulátu a po něm. Bylo prokázáno, že býci, kteří měli největší rozdíl těchto dvou naměřených veličin, produkovali menší množství ejakulátu. A tento rozdíl se zvětšuje s věkem býka. Starší býci jsou tedy prokazatelně citlivější na stres, a je proto potřeba jemnější manipulace s nimi. „Z výzkumu jsme zjistili, že všichni naši ošetřovatelé jsou osobnostně velmi vyrovnaní, a to má příznivý vliv i na kvalitu inseminačních dávek,“ podotkla Biniová.

V rámci projektu  se zkoumalo i zlepšení přepravy inseminačních dávek. Standardně se totiž přepravují hluboce zamražené, avšak při rozmrazování částečně přicházejí o svou kvalitu.

„Našli jsme způsob, jak připravovat krátkodobě zakonzervované kvalitnější dávky (při teplotě zhruba 5 stupňů na 48 hodin) i vhodnou variantu jejich transportu,“ popisuje Biniová, která dnes v Hradišťku pod Medníkem šéfuje největší tuzemské laboratoři, která ročně „vyrobí“ 1,8 milionu inseminačních dávek, z toho zhruba milion putuje na export, především do Turecka, Polska a Vietnamu. Konkurence je přitom velká. Inseminačních stanic je v Česku šest, ale dovozců kolem dvaceti 

Plemenný býk dokáže kvalitní ejakulát poskytovat poměrně dlouho. „Obvykle odejde spíše kvůli nějakému zdravotnímu problému – nejčastěji s končetinami,“ popsala Biniová. Třeba nejstarší býk v Hradišťku pod Medníkem je plemene belgické modrobílé, jmenuje se Cirbolya, je mu 15 let a dosud vyprodukoval 350 tisíc inseminačních dávek.

Průzkum finančně podpořilo Středočeské inovační centru (SIC), které před dvěma lety založil kraj a šéfuje mu někdejší ministryně životního prostředí Rut Bízková. Centrum pomocí tzv. inovančních voucherů pomáhá financovat i menší projekty, které by jinak na dotace na aplikovaný výzkum nedosáhly nebo se bojí složité administrativy. Loni bylo takto z kraje rozděleno pět milionů korun.

Autor: Jakub Krupka