Duel Deníku: Souhlasíte se zavedením záloh na PET lahve?
25.06.2018 | Denik.cz
Na otázku Deníku, zda souhlasí se zavedením záloh na PET lahve, odpovídal odborník Hnutí Duha na odpady Ivo Kropáček a komentátor Deníku Stanislav Šulc.
ANO: IVO KROPÁČEK (odborník Hnutí Duha na odpady)
Může to být dobrý krok
Průhledná plastová lahev na nápoje se stala symbolem 21. století. Je lehká a relativně snadno se otvírá. Proto není divu, že se jich jen v Česku prodá kolem 1,3 miliardy kusů ročně.
Použité lahve z polyethylentereftalátu (zkráceně „PETky“) jsme se naučili vracet k recyklaci. Recyklují se velmi dobře a recyklát se hojně používá v textilním průmyslu na výrobu fleecových bund či triček. Ač Češi plastové obaly třídí velmi dobře, sešlápnutím a vhozením do žlutého kontejneru doputuje až k recyklaci jen každá šestá PETka. Ostatní skončí na skládce, ve spalovně, či dokonce v přírodě.
Ukazuje se, že dobrovolný systém více než 70 % lahví nevysbírá. Naopak zálohový systém, kdy si zákazník zaplatí za lahev, a při jejím vrácení dostane zálohu zpět, vysbírá více než 85 % lahví. Tím by se snížil počet českých nezrecyklovaných lahví na asi 200 miliónů ročně.
Lidé chtějí produkovat méně odpadu, potřebují ale pomoc státu, protože současné legislativní prostředí jim v tom nijak nepomáhá. Je na něm, aby pro recyklaci a předcházení vzniku odpadu nastavil dobré podmínky.
Jak ukazují příklady ze Skandinávie nebo z Německa, zálohované PETky mohou být dobrým krokem.
SPÍŠ NE: STANISLAV ŠULC (komentátor Deníku)
Spotřebitel bude bit za něco, co mohly řešit samotné firmy
Zavedení záloh na PET lahve je jednou z tradičních reakcí státní moci, když si neumějí poradit s problémem. Druhou, mimochodem, je uvalení speciální daně. A je vlastně s podivem, že státní moc nesáhla po druhém řešení.
Tak by alespoň teoreticky vyvíjela tlak na firmy, které mají z prodeje petek (a jejich obsahu) zisk.
Firmy by tak měly větší snahu zamýšlet se nad omezením množství plastů, které používají, možná by začaly přispívat na výzkum – ať už na vytvoření ekologičtějších plastů, nebo na jejich lepší likvidaci.
To se ale nestalo. Zvolila se cesta raději veškerou tíhu navalit na spotřebitele. Ten je však z podstaty línější, méně motivovaný, nedůsledný.
Bohulibý záměr tak může vést k pravému opaku, plastové lahve se zase začnou čím dál víc objevovat v obyčejných popelnicích a budou ještě častěji končit na skládkách či spalovnách.
A to ani nebudeme připomínat slavný problém v devadesátých letech, kdy některé obchody přestaly vykupovat lahve nakoupené jinde než u nich. Až se to stane s plasty, to bude teprve divení!
Autor: Redakce