Rekordní rok pro Agrofert. Na dotacích loni získal více než dvě miliardy korun

Skupina Agrofert, spadající do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše, v loňském roce získala na dotacích 2,1 miliardy korun, přičemž na daních z příjmů zaplatila státu pouze 739 milionů. Informaci z výroční zprávy společnosti zjistily Hospodářské noviny (HN).

Víc než dvoumiliardová částka představuje rekordní hodnotu, v žádném jiném roce holding finanční podporu v takové výši nezískal. Dosud nejvyšší zisk z dotačních titulů z roku 2016 společnost překonala o více než 250 milionů korun.

Z výročních zpráv společnosti za období let 2011 až 2017 se Deníku podařilo zjistit, že nejvyšší meziroční nárůst přidělených dotací, více než půl miliardy korun, Agrofert zaznamenal mezi lety 2013 a 2014. Zatímco v roce 2013 obdržela společnost 1,12 miliardy, o rok později to bylo již více než 1,65 miliard korun. Ve stejné době se zakladatel holdingu Andrej Babiš stal ministrem financí a prvním místopředsedou vlády Bohuslava Sobotky.

Vykazovaný rokČástka získaná z dotacíMeziroční rozdíl
2011619 milionů korun 
2012955 milionů korun336 milionů korun
20131127 milionů korun172 milionů korun
20141653 milionů korun526 milionů korun
20151645 milionů korun-8 milionů korun
20161878 milionů korun233 milionů korun
20172112 milionů korun234 milionů korun
 

Když se vrátíme k loňskému čerpání, největší podíl z celkového objemu, více než 1,3 miliardy korun, tvoří podle HN  běžné dotace, které získá každý zemědělský podnikatel, který splní příslušné podmínky. Jedná se o příspěvek na hektar půdy či jednotlivé kusy chovaných hospodářských zvířat.

Druhou nejvyšší částku, celkem 607 milionů korun, získal Agrofert v rámci investičních dotací. V tomto případě se jedná o finanční příspěvky na pořízení hmotného majetku, jako mohou být stroje, technologie či nemovitosti. „Nejvíce přímých investičních dotací přiteklo loni z Německa, kde na stavbu velké pekárny dostal Agrofert 11 milionů eur, v přepočtu 209 milionů korun,“ uvádí HN.

Kauza toustový chlébInformace o kontroverzní dotaci pro pekárnu Penam, patřící do koncertnu Agrofert, se objevily v březnu letošního roku. Firma získala z dotačního titulu na inovace sto milionů korun, čtvrtinu celkové investice, k pořízení moderní linky na výrobu toustového chleba, který měl být zdravější, chutnější a bez konzervantů. Konkurenční společnost United Bakeries však tehdy v prohlášení uvedla, že podobný chléb vyrábí i bez dotací již osm let.

V Česku získala společnost největší částky z Programu rozvoje venkova Státního zemědělského intervenčního fondu. Peníze směřovaly zejména do potravinářského průmyslu. Dotaci ve výši 75 milionů dostaly vepříny Animo Žatec, Vodňanská drůbež získala 68 milionů. „Navíc má přislíbených dalších 75 milionů,“ dodávají HN. Kostelecké uzeniny zase obdržely 19 milionů s příslibem další 134 milionů.

Agrofert v minulém roce využil také možnost státem přislíbených slev na dani z takzvaného daňového polštáře, odkud čerpal více než sto milionů korun. Zbývajících 150 milionů získala společnost z příspěvků na dorovnání garantovaných výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. U Agrofertu se jedná zejména o produkci z bioplynových stanic.

Zatímco konsolidované tržby společnosti ve výši 155 miliard se oproti předchozímu roku příliš nezměnily, získ Agrofertu klesl o 38 procent na 4,8 miliardy. Agrofert podle HN propad odůvodňuje horším hospodařením potravinářských firem a výrobců hnojiv.

Německé závody společnosti, chemička SKW ve Wittenbergu a pekárny Lieken, rovněž vykázaly horší hospodářský výsledek a procházejí v současné době restrukturalizací. Na odstupné při propouštění má společnost nachystanou finanční rezervu až dvě miliardy korun.

Podle výroční zprávy také za rok 2017 narostl dluh Agrofertu o 4,5 miliardy korun na současných 35,5 miliardy. „Vyšší dluhy souvisí zejména s velkými investicemi,“ vysvětlují HN a mezi nejvýznamnější řadí například modernizaci slovenské chemičky Duslo nebo stavbu pekárny v německém Wittenbergu.

Koncern Agrofert má pod sebou více než dvě stovky firem a zaměstnává téměř 33 tisíc lidí. Největší zisky společnosti přináší oblast chemického průmyslu, následovaná potravinářstvím a zemědělstvím. Společnost přitom neustále rozšiřuje své portfolio. V loňském roce například získala většinový podíl v síti Ticketportal a koupila polskou chemičku Petrochemia-Blachownia či českého výrobce palet Truhlářství Straka.

Podle výroční zprávy také skupina zvýšila své podíly v několika zemědělských družstvech. „Celkově hospodaří na 118 tisících hektarů půdy, v naprosté většině pronajaté. Do nákupu půdy pak loni společnosti holdingu investovaly 360 milionů korun,“ uzavírají HN.

Autor: Lukáš Rott

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info