Nejlepší chytrou technologií je zdravý selský rozum

Částečně jako součást potřeby nahradit ubývající počet pracovníků v zemědělství, částečně ale také jako produkt konkurenčního boje mezi stávajícími a nastupujícími technologiemi, s cílem otevřít podnikatelský prostor pro nové firmy a projekty, se v poslední době prosazují chytré technologie jako možní spasitelé lidstva.

Nic proti tomu, pokrok nelze a není ani záhodné zastavovat. Nekriticky přejímat módní trendy a představovat si, že to nové a chytré vyřeší všechny možné problémy, které se dosud řešit nedaří, je ovšem poněkud naivní. I ten sebechytřejší přístroj a stroj stejně musí programovat člověk, který samozřejmě může dělat chyby. V zemědělství, v němž se pracuje s živými organismy a nenaplánovateným vývojem počasí, je pak situace ještě specifičtější a živého člověka z tohoto procesu nelze vynechat. Tady je (a bude) totiž tou nejlepší chytrou technologií zdravý selský rozum.

Ne že by neměli zemědělci využívat různých detekčních přístrojů umožňujících shromažďovat on-line data, která mohou sloužit k objektivnějšímu rozhodování. Ne že by nemohly po našich polích jezdit traktory bez řidiče, ne že by skot ve stájích nemohli krmit a měřit roboti. Vše má však jednak své hranice, a jednak se každá technologie nehodí do každého prostředí. Uvědomit si to je vhodné především ve chvílích, kdy lze očekávat expanzi nabídek na nákup chytrých technologií směřovaných právě do zemědělství v rámci projektů typu „Farma 4.0“ i dalších podobných aktivit. Jde přitom mimo jiné o to, komu to poslouží víc. Jestli opravdu zemědělci, nebo spíše výrobcům, distributorům, prodejcům či organizátorům seminářů na podporu chytrých technologií, kteří všichni z těchto technologií profitují. Zemědělství jako konzervativní obor by přitom mělo spíše zůstat nohama na zemi než investovat do něčeho, co se může právě díky rychle postupujícímu pokroku měnit.

Aniž bych chtěl někoho od skutečně potřebných strojů a přístrojů odrazovat, zmínil bych rád dva docela modelové příklady. Prvním z nich je rostoucí citlivost laboratorních přístrojů a rozšiřující se spektrum látek, které tyto přístroje dokáží analyzovat. Výsledkem je stav, kdy má našinec pocit, že žije v nebývale kontaminovaném prostředí, ačkoli dříve bylo ještě kontaminovanější, jen jsme na to neměli příslušnou techniku. Druhým příkladem jsou katastrofické vize týkající se skleníkových a jiných plynů v zemské atmosféře. Těchto vizí je na každém kroku nepřeberně, ale až na výjimky, jako je třeba populárně-naučný portál www.osel.cz se člověk nikde nedozví, že veškeré plynné nepřátele lidstva je již technologicky možné ze vzduchu jímat, dále zpracovávat a vyrábět z nich pro lidstvo užitečné věci. Možná to nejsou příklady úplně „k věci“, vyplývá z nich ale, že se poznání mění, stejně jako rizika a stejně jako nové technologie, z nichž mnohé zanedlouho zmizí v propadlišti dějin. Nic není všespasitelné, ani ekonomika 4.0. Nepochybně bude totiž následovat ekonomika 5.0., nebo ještě chytřejší než chytré technologie…

Petr Havel

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info