Vymírání včel a motýlů v Česku

Málo včel, úbytek hmyzu, čím dál méně ptáků. Hmyzí armagedon, jaký předestřely poslední vědecké studie ze zahraničí, předvídající zánik veškerého hmyzu a tím i života na Zemi, se týká i české krajiny. Zatímco Česko přistupuje k řešení této situace velice pozvolna a dlouhodobě se u nás snaží o krajinu starat jen hrstka dobrovolníků za finanční pomoci několika firem, v Bavorsku proběhla na toto téma nejúspěšnější petice v jeho historii.

Krajina se za poslední desítky let markantně změnila. Mizející divoké včely, modrásky a tisíce druhů hmyzu, takzvaných „opylovačů“ má na svědomí hlavně průmyslové zemědělství a intenzivní lesnictví. Podle ekologů situaci neprospívá ani intenzivní rybníkářství, stejně jako odvodnění krajiny a zregulované řeky. Současně lidé změnili hospodaření na svých zahradách, které přeměnili ve sterilní pouště krátce střižených trávníků.

Zmizely květnaté louky a pastviny, tůně, mokřady,  remízky a další přirozená místa, kde hmyz dokázal přirozeně žít a rozmnožovat se. Místo toho vznikly obrovské lány kukuřice a řepky olejky. Máme obří pole, která nejsou rozčleněna žádnými jinými přírodními stanovišti. Přišli jsme o obrovské množství pastvin, luk i volně rostoucí zeleně a spolu s tím je doslova pohromou plošné odvodnění krajiny,“ popsal David Číp z ochranářské organizace JARO Jaroměř, která se jako jediná aktivně stará o stovky lokalit přírodních biotopů v Česku i jeho okolí. Upozorňuje také, že se na polích neúměrně a opakovaně používají umělá hnojiva.

Problém jsou monokultury a agrotechnika ošetřování

Přeměna naší krajiny je pro hmyzí opylovatele zásadním problémem. Obrovské monokultury polí bez plevelů, louky sečené ve stejném časovém období, parky a zahrady se sterilními trávníky a nedostatek přírodních biotopů vede k postupnému zániku mnoha druhů hmyzu, který potřebuje dostupné zdroje pylu a nektaru po celý svůj život. Hmyzu můžeme velmi jednoduše pomoci tím, že nebudeme sekat všechno a všude v jeden okamžik, ale zavedeme systém sekání po časových etapách, aby na louce, parku, zahradě, příkopu u silnice atd. vždy něco kvetlo. Nejen o to se právě snaží ochranářská organizace JARO Jaroměř, která např. kosí přírodní louky mozaikovitě, aby vždy bylo pro hmyz dostatek nektaru.

Včel máme málo

Špičkou ledovce jsou medonosné včely. I pro ně je důležitá rozmanitost prostředí a přirozená příroda bez přemíry chemikálií. „Obrovskými rozlohami polí a chybějícím přirozeným prostředím samozřejmě včely trpí. V současnosti je v Česku přes 600 tisíc včelstev, a to není dost. Nejméně bychom jich na našem území měli mít přes 750 tisíc. Navíc vymírá hmyz, který sice není medonosný, ale opyluje rostliny a má tak zásadní vliv na celkový koloběh života. To vše je tristní, ale nikoho to moc nezajímá,“ řekl Milan Špaček z firmy Medokomerc, která je největším zpracovatelem českého medu a přispívá na činnost ochranářské organizace v Jaroměři.

Silný bavorský hlas: Zachraňte včely!

V německém Bavorsku se právě odehrála zcela nevídaná a nečekaná událost. Na 1,7 milionu lidí, tedy 18 procent Bavorů, stvrdilo svým podpisem nejúspěšnější petici v historii. Petice pod názvem „Zachraňte včely“ prosazuje podstatně vyšší míru ochrany přírody a zasazuje se o daleko větší biodiverzitu v krajině. Konkrétně chce zvýšit podíl BIO zemědělství do roku 2025 na 25 % a do roku 2030 na 30 %. To vše v zemi, kde mají silné slovo konvenční zemědělci.

Český rok 2030

V rámci Evropy patří česká krajina spíše k těm více zničeným. Česká republika nedávno přijala strategický rámec s názvem „Česká republika 2030“. Podle Davida Čípa jde o velmi dobrou strategii, která by měla směřovat ke změně dosavadní otřesné zemědělské praxe. „Tento dokument je ale nyní třeba okamžitě začít převádět do praxe, což bude bohužel asi ten největší a nejtvrdší oříšek,“ řekl. Po tlaku ochránců přírody JARO Jaroměř došlo k mírnému navýšení prostředků do Programu péče o krajinu, který je zásadním nástrojem pro udržení přírodní pestrosti naší země a z hlediska opylovačů má opravdu zcela stěžejní význam. Z pohledu státního rozpočtu však představují prostředky, které tento program využívá, zcela zanedbatelnou částku.  

Pár zapálených to nespasí, i když…

V České republice pečují desítky dobrovolníků organizace JARO Jaroměř o 180 přírodně cenných lokalit. Další desítky lokalit pak ošetřují na Slovensku, v Polsku, Rakousku a Německu. Každoročně organizace přibírá do péče další nové lokality, zároveň se snaží zrevitalizované lokality předat do péče místním organizacím či jednotlivcům. „Naším cílem je převzít do odborné péče lokality, kterým hrozí bezprostřední zánik. Zachránit a zachovat na nich vzácné rostlinné a živočišné druhy.Tímto způsobem jsme u nás i v zahraničí předali do péče již desítky hektarů přírodně mnohdy velmi hodnotných míst,“ říká David Číp. Úspěch je do jisté míry závislý na počtu dobrovolníků a množství získaných financí.

 

O Medokomerc: www.medokomerc.cz

O JARO Jaroměř: http://www.jarojaromer.cz/

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info