Zemědělci čelí pichlavému nepříteli. Kvůli bodlákům přicházejí o kukuřici

Nevídané množství bodláků na polích s kukuřicí a dalšími plodinami hlásí zemědělci na jihu Moravy. Podle některých silničáři málo udržují příkopy, odkud se nežádoucí rostliny dostávají na pole.

Svoji špatnou zkušenost mají například zemědělci z podniku Moravská Agra ve Velkých Pavlovicích. „Říkáme mu lidově španělský bodlák, ale přesnou mutaci neznám. Obvykle lidé znají pcháč oset, který v polích také škodí. Tento bodlák se do polí dostává nejspíš z neudržovaných příkopů u sinic. My pak musíme vynakládat prostředky na ochranu kultur pěstovaných v sousedství,“ uvedl agronom společnosti Radomír Sedláček.

Jak dodal, jedná se o pole v okolí Bořetic a Pavlovic. „Tento plevel pak doplňuje i blín černý, který se špatně likviduje. Bodlák, o kterém mluvíme, může dorůst až metrové výšky. V kukuřici, kterou jsme ošetřili herbicidy, se v místech kolem bodláků objevila místa pět krát deset metrů, kde kukuřice vůbec neroste,“ doplnil Sedláček.

Ředitel Farmy U Tří dubů Libor Kahoun mluví o největším výskytu bodláků v polích za posledních pět šest let. „Je to trvalý problém. Když mluvíme o polích v okolí silnic druhých a třetích tříd, pak cestáři nesekají příkopy nebo je posekají, až bodláky vysemení. Letos mořádně bodlákový rok,“ konstatoval Kahoun. Silničáři se brání

Silničáři tvrdí, že pravidelnou údržbu příkopů provádějí. „Příkopy u silnic druhých a třetích tříd udržujeme dvakrát ročně. Umíme si představit i častější údržbu, ale znamenalo by to podstatně vyšší nálady. Tato údržba stojí deset milionů korun ročně,“ konstatoval šéf krajských silničářů Zdeněk Komůrka.

Znojemský botanik Radomír Němec si myslí, že se v polích patrně objevuje pcháč oset nebo ostropestřec mariánský. „Pcháč je druh, který se běžně vyskytuje v krajině. Někdy se díky vhodným podmínkám stává agresivnějším a pak zemědělci používají herbicidy,“ nastínil Němec.

Jak dodal, kromě těchto dvou bodláků se třeba i ve městech objevuje ostropes trubil. Ostropestčec mariánský i pcháč jsou známé léčivky. Ostropestřec mariánský má detoxikační účinky a pomáhá při regeneraci jater.

Autor: Dalibor Krutiš

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info
  • Jak vnímáte komunikaci zemědělců se širokou veřejností?
  • Jako velmi špatnou. Zemědělcům média nedávají dostatek prostoru k vyjádření.
    88%
  • Velmi pozitivně. Veřejnost má možnost pravidelně sledovat vyjádření zemědělců k různým tématům.
    0%
  • Nikdy jsem se nad touto otázkou nezamýšlel/a.
    12%