Kdy je čas na výsev? Hojnou úrodu získáte dodržením správného měsíce

Začněte plánovat, co budete letos pěstovat. Už v únoru totiž můžete vysévat do misek třeba rajčata a celer pro venkovní záhony. Představa vlastnoručně vypěstovaných rajčat, hrášku, salátu nebo ředkviček je lákavá. „Z pěstitelského hlediska je však právě zelenina ze všech druhů plodin nejnáročnější,“ upozorňuje autorka blogu Pěstuj zeleninu Jana Poncarová. Potřebuje také ochranu proti škůdcům a nemocem.

Součástí pěstování musí být odpovídající zavlažování a také průběžné dodávání živin. Různé druhy plodin mají rozdílné nároky, listová zelenina potřebuje více dusíku, kořenová více fosforu, plodová je náročná na kvalitní, slunnou výživnou půdu. „Na čerstvě pohnojený záhon se hodí více košťálovina než kořenová zelenina, která nevyžaduje tolik živin. Pokud na záhonu byly minulý rok například luštěniny, tentokrát tam vysejte košťáloviny, místo kořenové zeleniny umístěte plodovou a tak dále,“ vypočítává David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.

Podle nároků na obsah živin v půdě se zelenina dělí na pěstovanou v první, druhé a třetí trati. Tato pomůcka především začínajícím zahrádkářům pomůže při výběru vhodných plodin a přípravě půdy.

Zjednodušeně řečeno, do první tratě patří nejnáročnější plodiny, jde především o plodovou zeleninu či některé košťáloviny, celer, pórek či brambory. Půdu byste měli obohatit organickými hnojivy už na podzim. Do druhé tratě zařaďte zejména kořenovou zeleninu, také třeba salát, špenát a mangold. Stačí, když na záhon přidáte kompost na jaře před výsadbou. Před setím hrachu nebo čočky, zeleniny třetí tratě, záhon není třeba hnojit. Po pěstování bobovitých plodin bude mít půda dokonce lepší vlastnosti než předtím. Na kořenech těchto plodin totiž fungují bakterie, které rostlinám zprostředkovávají dusík ze vzduchu.

Základem dobré úrody je pak každoroční střídání plodin na záhonech podle zmiňovaných tratí. Na záhon, na němž jeden rok pěstujete zeleninu první tratě, dáte v dalším roce zeleninu druhé tratě a posléze třetí tratě. Tímto opatřením zároveň omezíte výskyt chorob, škůdců i plevelů. Mezi choroby a škůdce, šířené jednostranným zatěžováním stanoviště, patří například nádorovitost košťálovin, padání klíčních rostlin, sklerotiniová hniloba nebo háďátka.

Namalujte si plánek

Až si sestavíte vlastní seznam plodin, které letos chcete pěstovat, přichází na řadu osevní plán. Skvěle poslouží čtverečkovaný papír, na který si překreslíte záhony ve zmenšeném měřítku, abyste si udělali reálnou představu, kam a v jakém množstvím danou plodinu vysadit a kolik plochy zabere. Záhon je dobré volit podle požadavků každé rostliny, ať už na světlo, orientaci ke světové straně, druhu půdy, množství vláhy, či hnojení. V úvahu vezměte, jestli je zahrada situována na severní, jižní, východní nebo západní stranu a kolik hodin slunečního svitu si rostliny užijí. Polostín svědčí třeba špenátu.

Promyslete si a hlavně vyznačte v plánku, které druhy zeleniny mohou být společně na jednom záhonu: ředkvičky se saláty nebo s celerem, mrkev s pórkem nebo s petrželí, červená řepa s černou ředkví, salát s kedlubnami nebo špenátem. Bramborám se daří v blízkosti kedlubny, kukuřice či špenátu, naopak nevyhovuje jim celer, okurky, rajčata a zelí. Fazolím se daří u brambor, kedluben či okurek. Rajčata jsou nenáročná na své sousedy, nevyhovují jim pouze brambory, česnek, hrách, kukuřice a mrkev. Mrkev a cibule se vzájemně chrání před škůdci. Česnek je velmi silná rostlina, odpuzuje hmyz, působí proti plísním, bakteriím a myším, proto je dobrým sousedem pro téměř všechny rostliny – jahody, špenát, brambory či salát, chuť jahod dokonce zlepšuje.

Mezi zeleninové záhony stačí rozhodit semínka s koprem nebo s koriandrem. Společně se zeleninou můžete pěstovat i bylinky nebo měsíček zahradní či afrikány. Majoránka odpuzuje mravence a slimáky, hodí se tak vedle mrkve a cibule.

Při malování zahradnického plánu myslete i na druhý výsev. Například ředkvičky nebo jarní salát sklidíte a záhony budou prázdné. Ještě v červnu nebo v červenci můžete vysévat červenou řepu nebo mrkev k uskladnění. Proto nezoufejte, když nemáte na zahrádce dostatek prostoru, a plodiny vystřídejte i v průběhu roku. Některým rostlinám trvá poměrně dlouho, než narostou do plné velikosti, proto k nim dejte jiné s krátkou vegetační dobou. Sousedství dýně hokkaido bude svědčit rané mrkvi. Pěstování zeleniny je běh na dlouhou trať. Může vám tak trvat i několik let, než si najdete ten nejlepší osevní systém, který bude zelenině a bylinkám vyhovovat. Plán, který se vám osvědčí, lze pak používat stále dokola, jen s obměnami, jak budete chtít.

Zelenina podle tratí

Podle nároků na obsah živin v půdě se zelenina dělí na pěstovanou v první, druhé a třetí trati.

Plodiny první trati: Kedlubny, květák, brokolice, kapusta, tykve, patisony, hlávkové zelí, kadeřavá a růžičková kapusta, čínské zelí, baklažány, okurky, rajčata, lilek, rané brambory, paprika, cukrová kukuřice či celer snesou či přímo vyžadují hnojení organickými hnojivy, jako je kompost, zelené hnojení a statková hnojiva. Na počátku vegetace vyžadují kypření a pletí. Během vegetačního období je musíte ještě přihnojovat průmyslovými hnojivy. Jsou také náročné na vláhu.

Plodiny druhé trati: Mrkev, petržel, ředkev, červená řepa, ředkvičky, mangold, pastiňák, černý kořen, pór, pažitka, česnek, cibule nebo šalotka mají vysoké nároky na obsah humusu v půdě, nesnáší však přímé hnojení organickými hnojivy. Vysaďte je proto na záhony až druhý rok po pohnojení. Většina druhů zeleniny druhé trati je náročná na zavlažování, a to hlavně v první půlce vegetace. Důležité je časté pletí, včasné jednocení a také kypření půdy.

Plodiny třetí trati: Sem patří fazole, hrách, bob, špenát nebo salát. Tyto plodiny nesnášejí přímé hnojení statkovými hnojivy a nemají v oblibě vysoký obsah dusíku v půdě. Umístěte je na záhony dva roky po přímém hnojení. Tam, kde je dobrá půda, lze zařadit do třetí trati i cibuloviny.

Vytrvalá zelenina: Kde pěstovat chřest, křen, reveň, topinambur? „Spolu s aromatickými a léčivými rostlinami je zařaďte spíše do samostatné trati. I když tyto druhy zeleniny mohou být pěstovány po několik let na stejném stanovišti, je výhodnější je po určité době vystřídat,“ doporučuje Jana Polcarová. Nejdéle na stejném místě můžete ponechat chřest.

Nákup a setí semínek

S pořízením semen pro novou zahradnickou sezonu neotálejte, protože konec února a březen jsou ideálními měsíci pro předpěstování sadby na záhony a do skleníku.

Vybrat si z obrovské nabídky semen není snadné. Při nákupu se vyplatí sáhnout po odrůdě, kterou jste už ochutnali třeba u přátel. Spoustu informací před nákupem získáte přímo na stránkách šlechtitelů osiv. Užitečné jsou také přehledy termínů výsevu, výsadby nebo sklizně. „Když si koupíte ranou odrůdu mrkve, budete ji sklízet zhruba za 90 dní od výsevu. Pozdní ale až za 180 dní,“ uvádí konkrétní příklad Jana Polcarová.

Výsevní kalendářLeden: Zkontrolujete zásobu semen a stav zahradnického náčiní.Únor: Začíná předpěstování sazenic. Do květníků vyséváte celer, papriky, rajčata, salát, brokolici nebo lilek.Březen: Vyséváte mrkev, petržel, špenát, salát, kopr, karotku, ředkvičky. Vysazujete bylinky a sazečky cibule. Přesazujete vzešlé sazenice (papriku, rajčata atd.).Duben: Vyséváte na záhony zeleninu (mrkev, saláty, červenou řepu, černou ředkev, hrách). Vysazujete aromatické byliny (tymián, majoránku, šalvěj, rozmarýn…).Květen: Po zmrzlých vysazujete na záhony okurky, cukety, dýně, rajčata, papriky, lilky. Pro pozdní sklizeň vyséváte mrkev, saláty, červenou řepu.Červen: Pro pozdní sklizeň stihnete vysít mrkev, černou ředkev, červenou řepu, kedlubny, zelí nebo růžičkovou kapustu.Červenec: Můžete vysévat pekingské nebo čínské zelí, špenát a salát. Přichází čas sklizně plodů zahrady.Srpen: Vyséváte listovou zeleninu (polníček, rukolu, špenát), případně ředkvičky a černý kořen pro sklizeň v příštím roce.Září: Vyséváte listovou zeleninu (polníček, rukolu, špenát). Sklízíte a uskladňujete nebo zamrazujete zeleninu.Říjen: Sklízíte pozdní zeleninu, upravujete záhony. Sklízíte a uskladňujete nebo zamrazujete zeleninu. Hnojíte a ryjete záhony.Listopad: Sázíte česnek. Hnojíte a ryjete záhony. Lze vysévat ozim pro jarní sklizeň (karotku, petržel, cibuli, salát…).Prosinec: Doma na parapetu můžete pěstovat řeřichu, rukolu nebo jiné bylinky, které jsou zdrojem vitaminu C.

Pozorně si prostudujte informace na sáčku se semínky, kromě krátkého popisu barvy či chuti se dozvíte, jaké výšky rostlina dosáhne, kdy a kam vysévat a také kdy očekávat sklizeň. „Při nákupu sledujte také datum trvanlivosti a nekupujte staré osivo. Pokud jsou semínka stará, má to vliv na jejich klíčivost,“ doporučuje David Benda. „Pro jistotu dobré úrody nakupujte každý rok nová, čerstvá a prověřená semena. K porovnání může posloužit uvedená hmotnost v gramech či jejich počet.“ Důležité je také sledovat pečeť BIO kvality, pokud preferujete tento typ zemědělství. Semínka si můžete opatřit nejen v zahradnických centrech, získat je lze i v takzvaných semínkovnách, kde se půjčují a sdílejí.

S pěstováním sazeniček ze semen pomalu rostoucích a teplomilných druhů zeleniny, ale i bylinek a květin s dlouhou vegetační dobou musíte začít už během února. Vysévejte papriky, lilek, rajčata, okurky, raný salát, brokolici, petrželku, bazalku, lobelky, verbeny, hledíky nebo hvozdíky. V zahrádkářských potřebách jsou k dostání rašelinové tablety jiffy, které vám pomohou při pěstování – semeno vložíte do prohlubně v tabletě a udržujete vlhké. Až nastane čas pro přesazení, jednoduše je celé zasadíte do většího květináčku. Šikovným pomocníkem mohou být pěstební květináče z bílé rašeliny. Jakmile kořeny proniknou skrz stěny květináče, zasadí se rostlinka i s květináčem do půdy. Stejně dobře ale poslouží i papírové obaly od vajíček.

Sazeničky lze snadno pěstovat v lehkém substrátu, který je určený přímo pro výsevy. Stejně dobrou službu vám udělá i zahradní zemina například z krtinců, kterou vylehčíte perlitem nebo vermikulitem. Substrát lze nasypat do plastových sadbovačů, což je plato s jednotlivými komůrkami. Výsevy si popište, mnoho sazeniček je v první fázi růstu těžko rozeznatelných.

Až se vytvoří nejméně dva pravé lístky, nebo až se rostlinky začnou tísnit, přichází na řadu přepichování do větších nádob, které vyžaduje zručnost. Semenáčky vyloupnete ze substrátu pomocí opačného konce čajové lžičky nebo dětského příborového nože. Nikdy je neberte za křehký zranitelný stonek. Uchopte je za kořenový bal a v případě nutnosti za listy. Utržený lístek rostliny snadno nahradí, poškozený stonek je zničí. Do připraveného důlku kořínek semenáčku zapravte co nejhlouběji, zalijte a umístěte na chladnější, ale světlé stanoviště. V péči o sadbu budete pokračovat zálivkou a přihnojováním až do chvíle, kdy zdravé a silné rostliny v květnu přesadíte na záhony. Do skleníku mohou putovat dříve.

Únor na zahradě

Semena skalniček a trvalek, jako je třeba oměj, sasanka, hvozdník či hrachor, která ke klíčení potřebují přemrznout, vysévejte do keramických květináčů zapuštěných přímo do záhonu. Bez studené tzv. stratifikace – poklesu teplot, obvykle pod 4 °C – by se semena na jaře neprobudila. Semena déle se vyvíjejících letniček, v prvé řadě fialy, hledíky, šalvěje nebo sporýše, musíte vysévat do misek.

Vaši péči už vyžadují zazimované muškáty, které je třeba přesadit a zkrátit. Květináče postavte na teplé světlé místo, aby rostliny vyrašily. Na záhonech kontrolujte otužilé druhy zeleniny (růžičkovou a kadeřavou kapustu nebo pór) a podle potřeby je sklízejte.

Keřům, které pokvetou časně zjara, odstraňte suché, zlomené nebo přestárlé větve; s hlubším řezem ale vyčkejte, až pokvetou. Zmlazení budou potřebovat přestárlé živé ploty z listnáčů. Zkontrolujte angrešty. Pokud objevíte bělavé konce výhonů napadené americkým padlím, musíte je odstřihnout. Můžete začít i s hnojením pod ovocné stromy a keře, ale až koncem měsíce.

 

Autor: Marie Lucová

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info