Trendy v chovu nosnic určují z velké míry spotřebitelé

Evropská unie před časem veřejně otevřela téma klecových chovů nosnic, problému, který je již řadu let diskutován jak mezi zemědělci, tak i spotřebiteli a mj. i ekologickými aktivisty. V současnosti se otázka zákazu klecových chovů iniciovaná ze strany EU prezentuje odborné veřejnosti v otevřeném dopise podepsaném předsedou Zemědělského svazu ČR Martinem Pýchou. Argumentační zázemí následujícího stanoviska je obecnější povahy, má za cíl oslovit jak představitele PFO, tak i PPO, a to proto, že navrhované zásadní změny v technologii chovu nosnic dopadají svými důsledky jak na vlastníky, tak i uživatele zemědělské půdy.

Zásadním je striktní požadavek nepodpořit z české strany zákaz klecových chovů nosnic včetně chovů v obohacených klecích. V řadě okolních vyspělých zemí je již řadu let tento problém postupně řešen přechodem na jiné formy chovu nosnic, jmenovitě chov v halách, voliérách nebo v rámci výběhových chovů. Souběžně s tím přiměl rostoucí zájem spotřebitelů upřednostňovat nákupy vajec z neklecových chovů velké obchodní řetězce k přijetí závazku v poměrně krátkém časovém horizontu vyloučit ze svého sortimentu vejce z klecových chovů. Pokud agrárně významné země ve vlastní režii, resp. prostřednictvím Evropské komise, připravují legislativní podmínky pro zákaz chovu nosnic v klecích, stává se problém vysoce aktuálním prakticky pro všechny členské země EU.

Welfare zvířat jako požadavek společnosti

Ve výše zmiňovaném dokumentu se uvádí řada argumentů věcné povahy o výhodách chovu nosnic v obohacených klecích, jež nelze zpochybnit. Pokud však jsou spotřebitelé rozhodnuti upřednostňovat jiné způsoby chovu drůbeže, pak nelze dlouhodobě daný trend zastavit. Je tomu tak proto ze zcela jednoduchého důvodu, a to, že zákazníci určité životní úrovně a informační gramotnosti dynamicky reagují na marketingově podpořenou nabídku vajec lépe odpovídající představě o konzumaci zdravějších potravin. Laické představy o různé kvalitě vajec jsou navíc ztotožňovány s často neúnosnými životními podmínkami chovu nosnic v klecích. Argument, že spotřebitelé jsou negativně ovlivňováni informacemi pořízenými nelegálními způsoby, není při dnešních technických možnostech akceptovatelný, zejména pokud prokazatelně potvrzují hrubé porušení welfare zvířat v klecích.

Kvalita, nikoliv kvantita

Je zřejmé, že technologické změny, v tomto konkrétním případě související s přestavbou chovu nosnic v klecích k investičně náročnějším opatřením, jsou objektivní povahy a jejich realizaci v unijních podmínkách lze prakticky pouze odsunout. Zásadní omezující podmínkou všech navrhovaných opatření je rozhodnutí, do jaké míry navrhované změny naleznou podporu u spotřebitelů.

Současný evropský trh s potravinami je permanentně ovlivňován stoupajícími nároky obyvatelstva na kvalitu a zdravotní nezávadnost nabízených produktů. V posledních letech lze ale současně zaznamenat rostoucí zájem spotřebitelů o to, jak jsou dodržovány principy dobrých životních podmínek zvířat.

Lze také očekávat, že ve většině vyspělých zemí dále poroste podíl obyvatelstva, které bude ochotné akceptovat vyšší ceny za potraviny odpovídající náročným požadavkům spotřebitelů, a naopak klesne zájem například o vejce z klecových chovů. Adaptace na nové technologie je sice zpravidla doprovázena vyššími investičními náklady, ale nelze očekávat, že unijní trh počká na dofinancování vynaložených investic. Bude tomu spíše naopak, lze tedy předpokládat, že spíše ještě urychlí nabídku potravin preferovaných spotřebiteli.

Požadované kvalitě se bude nutné přizpůsobit

Na jednotném trhu se zhruba 450 miliony obyvatel mají, a vždy budou mít, dominantní postavení členské země s největší poptávkou, resp. nabídkou, potravin. Tyto státy budou určovat pravidla fungování jednotného agrárního trhu. Není vyloučeno, že složitost a časová náročnost dohadovacího řízení povede k posílení systému kvalifikované většiny.

Pokud rozhodující členské země připravují legislativní opatření směřující k zákazu produkce vajec z klecových chovů, pak je daná situace zřetelným signálem, že postupně budou mít přístup na společný trh výhradně výrobci nabízející požadovanou kvalitu. To bude také znamenat, že rozhodující producenti, resp. účastníci, agrárního zahraničního obchodu na společném agrárním trhu nastaví u vajec z neklecových chovů, včetně vaječné hmoty, parametry obchodování s touto komoditou. Jinak vyjádřeno, jestliže neexistují tarifní překážky obchodu, spotřebitelé dají přednost vejcím z neklecových chovů v podmínkách volného pohybu zboží. Neznamená to nic jiného, než že se tuzemským zemědělcům zákonitě zužuje prostor uplatnit se na vlastním trhu.

Mediální oddělení ASZ ČR