Potvrzeno: první hnízdění jeřábů popelavých v Kraji Vysočina

Pár jeřábů popelavých přilákal k hnízdění opravený rybník v Černíči poblíž Telče. Je to první zaznamenaný případ úspěšného hnízdění těchto majestátních ptáků v Kraji Vysočina. Kromě jeřábů na rybníku hnízdí desítky dalších ptačích druhů.  Rybník se v minulých letech opravoval, v okolí vznikly nové tůně a upravil se ostrov [1]. To vytvořilo ptákům optimální podmínky s dostatkem úkrytů i potravy. Rybník, který je zároveň i přírodní památkou [2], spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ta byla také investorem opravy.

„Jeřábi si pro zahnízdění každopádně vybrali to správné místo. Po opravách jsou totiž v okolí Černíče pro řadu druhů ptáků výborné podmínky. Jeřábi si rybník obhlíželi už vloni, až letos jsme ale pozorovali rodičovský pár, jak vodí dvě mláďata. Mám radost, že tito nádherní ptáci našli domov i na Vysočině, a doufám, že se jim tu bude dařit. Kromě jeřábů byly na Černíči napočítány desítky dalších vzácných ptáků, třeba slavík modráček, potápky roháči či chřástali vodní [3],“ vypočítává Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Žďárské vrchy. 

Jeřáb popelavý je velikostí i tvarem těla je podobný čápům. Celkově šedohnědé zbarvení přechází na krku a hlavě v černou.  Vyhledává rozsáhlá podmáčená místa v lesích i na otevřených plochách, dostatečně členěná vlhkomilnou vegetací, porosty olší, vrb a rákosu. Ve střední Evropě to mohou být i větší rákosiny v blízkosti rybníků, rašeliniště. Při toku hlasitě troubí a předvádí charakteristický tanec. Poprvé v České republice v novodobé historii zahnízdil v 80. letech minulého století na Českolipsku, nyní se odhaduje, že u nás může hnízdit několik desítek párů.  Patří ke kriticky ohroženým druhům.  

Poznámky:

[1] Na hrázi se opravily opěrné zdi a vybudovala nová spodní výpusť. V zadní části rybníka vznikly nové tůně a úpravou prošel i ostrov pro hnízdění ptáků. Opěrné zdi přelivných objektů zejména ve spárách silně prosakovaly a navíc rybník nešlo běžným způsobem vypustit a slovit. Kvůli tomu se tu šířily nepůvodní invazní druhy ryb, například sumeček americký. Zhoršovala se kvalita vody a měnilo se složení rostlin. Oprava hráze a výpusti, kdy je rybník možné vypouštět, přispěla k regeneraci zdejší přírody. [2] Jako chráněné území byl rybník Černíč vyhlášen už v 50. letech minulého století díky výskytu vzácných druhů rostlin - stulíku malého, plavínu štítnatého nebo leknínu bělostného, které však vlivem dlouhodobé změny poměrů v krajině postupně vymizely. Od 90. let je rybník vyhlášen zvláště chráněným územím v kategorii přírodní památka.  Nyní zde roste poměrně bohatá populace rozpuku jízlivého, ďáblík bahenní, méně častá ostřice nedošáchor a vachta trojlistá. Mokřady na březích rybníka vyhledávají kromě zmíněných ptáků i některé druhy obojživelníků a plazů, například v posledních letech stále vzácnější kuňka ohnivá, skokan zelený či skokan ostronosý, ropucha obecná a užovka obojková.

[3] Z mokřadních druhů tu ornitologové zaznamenali například potápku malou, čápa černého, volavku popelavou, husu velkou, labuť velkou, kopřivku obecnou, poláka chocholačku, lysku černou, slípku zelenonohou, chřástala vodního, čejku chocholatou, kulíka říčního, pisíka obecného, vodouše bahenního. Z atraktivních pěvců tu hnízdí každoročně několik párů slavíků modráčků.

Kontakt:

Václav Hlaváč, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy, e-mail: vaclav.hlavac@nature.cz

Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, e-mail: karolina.sulova@nature.cz

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – www.nature.cz

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Více na www.nature.cz.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info