HN: Po Agrofertu chtějí v SR přes 14 mld. Kč na sanaci chemičky
31.12.2020 | ceskenoviny.cz
Po holdingu Agrofert, který vložil premiér Andrej Babiš (ANO) do svěřenských fondů, chtějí na Slovensku zaplatit více než půl miliardy eur (více než 14 miliard korun) na sanaci půdy a vody pod bratislavskou chemičkou Istrochem, která mu patří. S odkazem na slovenského ministra životního prostředí Jána Budaje (OĽaNO) to napsaly dnešní Hospodářské noviny (HN).
Podle HN Budaj kritizuje Agrofert i českého premiéra, že dosud Istrochem od ekologické zátěže nevyčistil, přestože to údajně byla podmínka privatizace. "Máme zákon, podle kterého každý vlastník pozemku, na němž je environmentální zátěž, za ni zodpovídá. Vlastníkem zátěže je Agrofert, za kterým stojí český premiér Andrej Babiš," cituje list aktuální rozhovor s Budajem na slovenském zpravodajském portále WebNoviny.sk.
Zda slovenská vláda skutečně donutí firmu zaplatit sanaci vody a půdy pod chemičkou, není jasné, podotkly HN. "Agrofert nepřevzal závazek zbavit areál starých ekologických zátěží. Nezpůsobili jsme je, ani žádné nové nezpůsobujeme a odmítáme, že bychom měli nést odpovědnost za něco, co jsme nezavinili. Jedinou podmínkou bylo, že investujeme do rozvoje, především do ekologie, částku jedné miliardy slovenských korun. Závazek jsme splnili, což písemně potvrdil i tehdejší Fond národního majetku Slovenské republiky," řekl HN mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Rozsáhlé znečištění půdy a podzemní vody pod Bratislavou způsobené Istrochemem i dalšími podniky odhalila podle listu deset let stará studie. "Výsledky potvrdily masivní kontaminaci vody a půdy. Je to chemický koktejl mnoha látek, mezi nimi je například atrazin, arzen, PCB látky, olovo či benzen," uvedla letos v červnu pro web Startitup.sk expertka strany Spolu na životní prostředí Tamara Stohlová, napsaly HN. Limity pro některé látky byly podle ní překročené až tisícinásobně. Škodliviny představují na břehu Dunaje nebezpečí i pro blízké zdroje podzemní vody. Celý Žitný ostrov je jejich největší zásobárnou ve střední Evropě.
Autor: ČTK
Další články v kategorii
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)
- Na opatření proti suchu v lesích dá Zlínský kraj více než loni (30.04.2026)
- Na drahé zákusky si nepotrpí. Na Žižkově jede pekárna, kde host nenechá výplatu (30.04.2026)
- Hygienička: Úřady kvůli kauze toxinu v kojeneckém mléce upraví komunikaci (30.04.2026)

Tweet



