Stahování dřeva koňmi je náročné i nebezpečné. Člověk to musí mít v krvi

V lesním tichu je slyšet jenom praskání větví a klidné tiché povely, na které klisna Carmen ochotně reaguje. S těžkými kmeny pohybuje tak, jako by to byly pouhé sirky. Není divu - Jiří Dráp má přibližování koňským potahem v krvi. Praktikoval ho již jeho praděd, kočí u následníka trůnu Františka d'Este.

Ačkoli v lesích můžeme při přibližování dřeva stále častěji potkávat nejrůznější moderní techniku, v některých situacích jsou koně stále nenahraditelní. Obratní chladnokrevníci najdou své uplatnění zejména v případech, kdy je těžba umístěna do náročného terénu nebo do obtížného probírkového prorostu. 

Šikovných "koňáků" je přesto čím dál méně - a není se příliš čemu divit. Jedná se o těžkou a náročnou práci, která umí být nebezpečná. Při práci v náročném terénu nachodí člověk za den několik kilometrů, a to prakticky za jakéhokoli počasí. Nezanedbatelné je i riziko, že táhnuté stromy ujedou a někoho zraní. 

Přibližování koňským potahem se tak často věnují lidé, kteří mají tuto profesi "v krvi". To je i případ Jiřího Drápa, kterého poprvé na koňský hřbet usadil jeho otec - a to kolem roku 1984.

"V roce 2008 jsme pořídili prvního chladnokrevníka a od tohoto roku se neustále vzdělávám u těch nejlepších - mistra Evropy v ovladatelnosti dvouspřeží s kládou Josefa Svobody a jeho pravé ruky, veterinářky Jindřišky Svobodové," popisuje Dráp. 

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info