Rady zkušených: Tipy na uchování potravin mile překvapí

Konečně můžete sklízet zasloužené plody svého pěstitelského umu a lopoty, která bývá s pěknými jablky, hruškami nebo dokonalou kořenovou zeleninou spojena. Aby ovoce, stejně jako třeba mrkev, kořenová petržel, česnek nebo cibule vydržely čerstvé několik měsíců, musíte je správně uskladnit. Některým plodinám svědčí chladno a sucho, jiné ocení spolu s chladnem naopak vyšší vlhkost.

Kde zeleninu či ovoce skladovat? Ideálním prostředím pro plodiny, které potřebují chladno a vlhko, bude pochopitelně podzemní sklep, který zaručí stabilně nízkou teplotu během celého roku. Podmínky pro suché skladování zase nabídnou suterénní místnosti, chladnější předsíň, zasklená lodžie nebo i půdní prostor.

Každý prostor je třeba na skladování připravit. Například ve sklepech, které díky své vlhkosti uchovají plodiny dlouho čerstvé, se mimořádně daří plísním. Než se pustíte do plnění bedýnek jablky, je třeba sklep důkladně vyčistit. Kromě běžného vysmejčení byste měli provést desinfekci, například pomocí nátěru vápenným mlékem. Vysoce účinná bývá dezinfekce sklepa sirnými knoty, dobře funguje také parní čistič.

Nezapomeňte pořádně očistit také přepravky – jak používané, tak nově pořízené – a regály. Ke sterilizaci báječně poslouží třeba starý dobrý ocet. Kromě sklepu můžete ke skladování použít třeba nevytápěnou garáž nebo chodbu. Podmínkou je, aby v ní teplota neklesala pod nulu. I obyvatelé panelových domů mohou skladovat ovoce a zeleninu, ideálně v dobře izolované nádobě na balkoně.

Co všechno můžete uskladnit? Mezi vhodné adepty pro dlouhodobé uložení během zimních měsíců patří pozdní brambory, cibule, česnek, kořenová zelenina, ať už jde o tradiční trojici české kuchyně – mrkev, petržel a celer –, nebo o křen, pastiňák, ředkev nebo různé druhy řepy.

Obstojí i některé druhy košťálové zeleniny. Kedlubna bez natě by vám měla vydržet až půl roku, stejně jako pozdní hlávkové zelí. Hlávková kapusta nebo květák zvládne „jen“ měsíc či dva, s podobnou délkou uskladnění počítejte v případě pekingského zelí.

Zbylé druhy listové zeleniny vydrží po sklizni čerstvé maximálně tři týdny. Radost vám udělají tykve, konzumovat je budete moci ještě po třech měsících, některé dokonce po půl roce. Zato lilek je určen k rychlé spotřebě do dvou týdnů.

Brambory, mrkev nebo celer

Sklizeň pozdní zeleniny by měla proběhnout během suchého říjnového dne. Když počasí dovolí, stačí i začátek listopadu, jen pozor na první mrazíky. Bez obav můžete ponechat na záhonech růžičkovou kapustu, zimní salát či polníček, protože ty mrazu odolají.

U kořenové zeleniny otrhejte nebo ukruťte nať zhruba centimetr nad vrcholem, srdíčko zachovejte. Celeru zkraťte kořeny. Pro uskladnění vybírejte vždy jen zdravé kusy bez mechanického poškození či napadení plísní. Před samotným uskladněním nechte mrkev či petržel dobře oschnout v tmavé a dobře větrané místnosti.

Do přepravky či jiné vhodné nádoby nasypte vrstvu písku. Od stěn a dna by mělo zeleninu dělit zhruba pět centimetrů, jednotlivé kusy by se neměly navzájem dotýkat. Mrkev, petržel či celer ukládejte kořenem dolů, stejně jako rostly v zemi. Zasypejte je tak, aby vystupovala jen vrchní část s listovým srdíčkem.

Další variantou je vodorovné uložení v několika vrstvách, které oddělíte vrstvou písku. Ten by měl být vlhký, ale rozhodně ne mokrý. Použít můžete i jiné materiály, které dobře drží vlhkost, například rašelinu, perlit, piliny či hobliny. Dokonalým prostředím, kde zelenina vydrží čerstvá dlouhé měsíce, bude sklep s teplotou kolem čtyř stupňů a vysokou vlhkostí vzduchu. Nezapomeňte na občasné větrání.

Uskladnění brambor je velmi jednoduché. Poté, co je vykopete ze země, potřebují ještě projít obdobím „hojení“, které trvá zhruba dva týdny. Teprve pak následuje probírka. Kromě viditelně poškozených či napadených chorobami vyhoďte také zelené kusy.

Vytříděné brambory potřebují ještě kratší pobyt v tmavé, dobře větrané místnosti s teplotou kolem patnácti stupňů. Pak už stačí, když je naskládáte do přepravky tak, aby nesahaly výš než šedesát centimetrů. Umožníte tak dýchání i bramborám, které leží úplně vespod. Podmínky z hlediska vlhkosti a teploty v místnosti budou podobné jako u kořenové zeleniny.

Dýně vydrží

Oblíbenou plodinou zkušených i začínajících zahrádkářů se v posledních letech staly různé druhy dýní. Při správném uložení si na nich pochutnáte ještě v březnu. V prvé řadě je důležité sklizeň neuspěchat.

První dýně sice dozrávaly v průběhu srpna, jejich sklizeň ale vrcholí koncem září, kdy už jsou dobře vyzrálé. Poznáte to podle oranžové barvy, tvrdé matné slupky a usychajících stonků. Po opatrném seříznutí stopky je dobré nechat plody před uskladněním ještě pár dní sušit na sluníčku. Dejte jim ještě dva až čtyři týdny v místnosti s pokojovou teplotou, aby kůra ztvrdla a stopka byla už úplně suchá.

V místnosti, kde budou dýně uskladněné, by neměla být příliš vysoká vlhkost vzduchu, hrozí pak uhnívání. Dýním svědčí vyšší teplota, kolem dvanácti stupňů. Nezapomeňte na větrání. Každou dýni usaďte do hnízda ze slámy, v bedně či přepravce by se neměly dotýkat, aby kolem nich mohl proudit vzduch.

Suchá a studená garáž by se mohla stát ideálním útočištěm pro další mimořádně oblíbenou zeleninu českých zahrad – cuketu. Sklízejte opět až dokonale vyzrálé kusy. Taková cuketa by měla mít silnou slupku a při poklepání uslyšíte dutý zvuk. Až ji odřežete, je nutné nechat ránu po stopce zaschnout.

Cibule a česnek

Oproti mrkvi nebo dýni bude skladování široce využívané cibule náročnější. Stačí málo a na věnci vám nezůstane jediný kousek, který není napaden plísní. Zkušení zahrádkáři tvrdí, že základem úspěchu je důkladné sušení úrody. Nejlepším časem pro sklizeň bývá druhá polovina července – ve chvíli, kdy porost polehne z jedné třetiny až poloviny.

Sklizenou cibuli nechte za slunečného počasí proschnout na záhonu, další možností je svázání do svazků a zavěšení třeba pod přístřeškem. Dokonalé dosušení se ohlásí šustěním zaschlé nati. Až bude slupka na omak jako z papíru, je zelenina připravena ke skladování.

Zelenina, kterou jste hnojili draslíkem a fosforem, bude pro delší skladování vybavena lépe než ta, která dostávala dávky dusíku.Můžete svázat cibuli do svazků a pověsit na suchém tmavém místě, kde bude teplota nižší než v obytném prostoru. Uložit ji lze také do proutěných košíků nebo papírových krabic, do nichž ale musíte udělat otvory, aby mohl proudit vzduch. Cibuli lze také sušit nakrájenou na plátky. Dobře se skladuje a nezabere příliš místa. Po nabobtnání a osušení ji můžete smažit, jako by byla čerstvá.

Také hlavičky česneku potřebují důkladné sušení, opět zhruba týden. Pak už je na vás, jak je uskladníte. Ideálním místem je suchá půda, kde nemrzne. Jenže kde ji dneska najdete? Většinou si musíte vystačit s komorou nebo sklepem.

Česnek může být v bedýnce uložený volně, další možností je zabalení po palicích třeba do papírového sáčku. Potřebné proudění vzduchu ze všech stran zajistí umístění palic do síťky, kterou zavěsíte. Pěkně vypadá česnek spletený do copu. Vyzkoušet můžete i uložení do vázy, samozřejmě palicemi nahoru a delšími stopkami. Česneku vyhovuje sucho a pokojová teplota.

Nemíchejte jablka s hruškami

Skladovat bez obav můžete i zimní odrůdy jablek a hrušek. Do trhání se opět pusťte až ve chvíli, kdy je ovoce skutečně zralé – ani nedozrálé, ani přezrálé. Zkuste jablkem nebo hruškou na větvi pootočit po směru hodinových ručiček zhruba o devadesát stupňů. Je-li plod zralý, stopka se od větévky sama lehce oddělí. Spolehlivým vodítkem bude také barva jadérek. Hnědá je povelem ke sklizni.

Do sadu se vydejte ráno nebo během pozdního odpoledne. Plody trhejte se stopkou, poraněným místem byste zbytečně lákali patogeny. Ovoce pečlivě prohlédněte a vyberte pro zimní uskladnění jen zcela zdravé plody. Jablka ukládejte do bedýnek, které mají po stranách díry na větrání, aby se zabezpečila dostatečná výměna vzduchu. Nejlépe v jedné vrstvě.

Hrušky ukládejte stopkou nahoru do přepravek s otvory po stranách a na dně, abyste docílili dostatečné cirkulace vzduchu. Zatímco pro jablíčka je nejlepší teplota mezi třemi až deseti stupni a vysoká vlhkost vzduchu, hrušky vyžadují teplotu o malinko nižší, kolem jednoho stupně.

Pokud nemáte sklep, využijte nevytápěnou garáž, poslouží i studená chodba. Ovoci pak bude víc svědčit uložení v papírové krabici, kterou ještě vystelete třeba hoblinami. Boxy je dobré překrýt perforovanou fólií. Když musíte umístit ovoce na balkoně, použijte přepravku. Je dobré každé jablíčko nebo hrušku zabalit do bublinkové fólie, použít lze i jemný papír, který se používá v květinářství. Před zimou přepravku ochrání obložení polystyrenem.

Každá odrůda si zaslouží vlastní box. V žádném případě byste neměli při skladování míchat jablka s hruškami, natož se zeleninou. Především u mrkve hrozí, že zhořkne. Jablka zase v blízkosti brambor nebo aromatického celeru načichnou a ztrácejí svou typickou chuť a vůni.

Stejně jako v životě, i při skladování zeleniny platí, že ne s každým si padnete do noty. Až budete ukládat zeleninu, mějte na paměti, že té kořenové nebude dobře ve společnosti  košťálové. Pak už jen musíte průběžně kontrolovat, jestli se mezi uloženým ovocem a zeleninou neobjevil shnilý kus. Čím dřív ho odstraníte, tím lépe.

Do lednice i do jámy

Šup s nimi do krechtu

Vyzkoušejte si způsob skladování zeleniny, který požívali naši předkové. Vybudujte si krecht. Jde o svislou jámu obdélníkového průřezu, často se však stavěly i krechty válcové nebo ve tvaru kužele. Do ní uložíte kořenovou zeleninu či brambory a zasypete je izolační vrstvou.

Jáma by měla být hluboká zhruba sto dvacet centimetrů. Na dno uložíte třiceticentimetrovou vrstvu kamení, které poslouží jako drenáž, kdyby do krechtu prosákla voda. Na ni nastelete vrstvu slámy, ta zase slouží jako tepelná izolace. Pak už uložíte do krechtu bednu se zeleninou nebo bramborami. Kvůli lepší tepelné izolaci je lze zasypat vrstvou slámy.

Jámu zaklopíte dřevěnou deskou z prken, kterou dobře izolujete, aby plodiny nepromrzly. Použít můžete tradiční snopy slámy nebo polystyren. Nezapomeňte na světlík, který umožní větrání.

Zelenina a ovoce v lednici

Čím vyšší police v lednici, tím nižší vlhkost. Do dolních polic proto patří ovoce a zelenina, kterým hrozí vysušení. Uskladnit tam lze jablka, hrušky, hroznové víno, jahody, ostružiny, borůvky nebo maliny, stejně jako listovou a košťálovou zeleninu.

Do lednice nepatří cibule, česnek, brambory nebo dýně. Rajčata, lilek, papriky a okurky také sladujte spíš v pokojové teplotě. Do lednice nedávejte ani citrusy, melouny či banány.

Říjen na zahradě

Kdy je nejlepší čas pro výsadbu dřevin? V případě většiny okrasných keřů a ovocných stromků právě v říjnu. Od poloviny měsíce do prvních mrazů můžete úspěšně vysazovat takřka všechny ovocné stromy s výjimkou choulostivých broskvoní a meruněk. Pokud vaše pěstitelské ambice zahrnují kanadské borůvky či brusinky, zimolez kamčatský, rakytník či královny květin – růže, začněte s vysazováním.

Říjen je ideálním měsícem také pro založení živého plotu. V teplých dnech první poloviny října můžete stále ještě vysazovat jarní okrasné cibuloviny, ať už půjde o tulipány, modřence, hyacinty, nebo okrasné česneky, aby stihly před příchodem mrazů zakořenit. Počátkem měsíce bude za příznivého počasí ještě poslední vhodná doba pro narcisy.

Vánoce se rychle blíží, a pokud se chcete během svátků těšit rozkvetlými hyacinty či tulipány, pusťte se v průběhu října do vysazování jejich cibulek pro zimní, ale i jarní velikonoční rychlení.

Vyčistěte záhony po letničkách, trvalky ostříhejte a choulostivější druhy přikryjte zeminou nebo chvojím. Zryjte záhonky, které letos už nebudete potřebovat, pohnojte ty, na kterých budete později vysazovat brambory nebo košťáloviny. Na záhonech už by mělo zůstat jen pekingské zelí či kadeřávek, které snesou první mrazík.

Postarejte se také o trávník, především odstraňte vlhké listí. Nejdůležitější je řádné provzdušnění zeleného koberce. Pokud se kvůli příliš udusané půdě tráva dusí, pomůže vertikutace. Že ji trávník potřebuje, poznáte podle krátkých a tlustých kořínků. Sekání už omezte.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info