Odpovědi na některé dotazy novinářů ke Strategickému plánu

Tomanovo ministerstvo dokončilo Strategický plán, který podle Asociace soukromého zemědělství ČR nahrává agroholdingům (v čele s Agrofertem) a znevýhodňuje malé a střední zemědělské podniky. Jaké hlavní problémy z toho vyplývají pro menší firmy? Kde je posun k agroholdingům nejvíce patrný (v rámci rostlinné a živočišné výroby) a jaké jsou jeho motivace?

Přestože roční objem finančních prostředků přidělených dle Strategického plánu na roky 2023 - 2027 do prvního pilíře na přímé platby ve výši 855 mil. eur je  stejný jako v minulých letech, a objem finančních prostředků do druhého pilíře (Programu rozvoje venkova) se pro nové období díky kofinancování ve výši 65 % výrazně navýšil z 11,99 miliardy Kč na 19,6 miliardy Kč, tj. o 60 %, a  také objem peněz na národní dotace se zvyšuje ze současných 4,4 miliardy Kč nově na 5 miliard Kč, snižuje MZe nenávratně a účelově všem zemědělcům přímé platby o více než 1000 Kč/ha, tj.  téměř o 20 % z původní částky 6400 Kč na pouhých 5400 Kč/ha. Snížení je způsobeno především novým neodůvodnitelným převodem financování údržby trvalých travních porostů (TTP) z peněz na přímé platby a také zcela účelovým navýšením převodu prostředků z přímých plateb ve výši 241 Kč/ha na společnou organizaci trhu (SOT), tj. prostředky na reklamu a administrativní podporu odbytu produkce drůbeže, vína, ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, a částečně i na vakcinaci v chovech drůbeže. Platby na základní ošetřování trvalých travních porostů se navíc do budoucna sníží z původních 2411 Kč/ha na pouhých 2146 Kč/ha, a i tyto peníze vyšetřené z prvního pilíře se použijí na nový titul provozních podpor pro ty podniky, které začnou využívat stroje řízené přes satelity. Tyto částky jsou navíc počítány při kurzu 26,5 Kč/eur, takže při dalším reálném posílení koruny bude pokles výše přímých plateb pro zemědělce ještě větší. 

Motivace je jednoduchá. Prostřednictvím odklonění co největšího množství prostředků z I. pilíře na provozní financování ve druhém pilíři, kde nehrozí dle pravidel SZP žádná regulace či omezení, vyjma části dotací na kompenzaci zemědělské újmy v přírodně znevýhodněných oblastech (ANC), v maximální míře podpořit agroholdingové struktury a ty největší zemědělské podniky prostřednictvím masivních dotačních provozních podpor do chovů drůbeže, prasat a částečně chovů dojnic, protože právě tyto jsou převážně v držení těchto supervelkých podniků. Podpora se odehrává především prostřednictvím složitých dotačních systémů na financování tzv. Dobrých životních podmínek zvířat, na vakcinace v chovech prasat a drůbeže nebo prostřednictvím tzv. Nákazového fondu pro drůbež, prasata a dojnice. Protože s jídlem asi roste i chuť, tak už ani navýšený objem finančních prostředků přidělený na tyto účely do druhého pilíře a do národních podpor těmto podnikům nestačí, a ještě si navíc tyto své dotační přísuny vylepšují o peníze, o které se sníží platby všem zemědělcům z přímých plateb v prvním pilíři. Snížení plateb o 1000 Kč/ha představuje částku 3,5 miliardy Kč.

Toto vše výše uvedené poškodí menší zemědělce hospodařících na výměrách až do 1500 ha jednoznačně snížením přímých plateb a tím, že pro většinu z nich díky přerozdělení peněz především na prasata a drůbež, se jiné dotační prostředky včetně investičních stanou pro většinu zemědělských podniků prakticky nedostupnými. 

Jak se posílení agroholdingů projeví po snížení přímých plateb na hektar a jsou odpovídajícím způsobem kompenzovány menší podniky a farmy?

K posílení agroholdingů dojde nastavením větších penězovodů do sektorů komodit, produkce a výrob, které agroholdingy v současnosti již ovládají. Snížením dotací pro menší podniky a snížením či nenavýšením dotací do sektorů, které jsou pro agroholdingy marginální, jako například údržba TTP, chov ovcí a koz, ekologické zemědělství, prodej ze dvora, sdružování zemědělců, volné a pastevní chovy zvířat apod., získají další konkurenční, a především finanční výhody na zemědělském poli. Kompenzace v rámci nízké redistributivní platby je zcela nedostatečná.

Nová vláda chce podle koaliční smlouvy více podporovat malé a střední podniky, mj. zastropovat dotace pro velké podniky. Bude to mít nějaký efekt, pokud nedojde k celkové změně strategie?   

Strategie se musí změnit. V prvé řadě je potřeba vrátit všem zemědělcům peníze v plné výši do přímých plateb, protože zde budou muset mít zaplacené své náklady související s vyššími nároky na údržbu krajiny a vyššími náklady na základní životaschopnost svých podniků (vyšší ceny hnojiv, energií, pohonných hmot, mezd, pachtovné). Současně musí nová vláda dodržet své závazky k podpoře menších a středních zemědělců a zavést redistributivní platbu, tj. podporu na první hektary pro všechny zemědělce ve výši 30 % objemu peněz z prvního pilíře a také postupnou degresivitu základní platby (BISS) bez jakýchkoliv odpočtů mzdových nákladů. Jinak se nebude konat žádná podpora menších a středních zemědělců s výměrami až do cca 1500 ha, tj. těch, kteří v současné době nejenom, že nejsou v tomto smyslu podporováni, ale dokonce už nyní dostávají až o 20% nižší provozní podpory než ty největší zemědělské podniky. Výstupy ÚZEI a FADN hovoří jasně. Pokud nebude v tomto smyslu změněn Strategický plán, stanou se více ohroženou skupinou i zemědělci, kteří hospodaří na výměrách až okolo 1500 ha nejenom kvůli tomu, že dostávají nižší dotace, ale také kvůli tomu, že mají svoji výrobu a produkci pestrou a tím především investičně náročnější než specializované podniky. Tuto situaci v současné době prokazují i výstupy FADN a ÚZEI, které také jednoznačně potvrzují potřebu, účelnost a smysluplnost 30% redistribuce a zastropování plateb, které by napravilo výraznou nerovnováhu současného, ale především i toho nového systému dotačních podpor.

Jak se v této strategii projevuje maskování trendů Green Dealu? Co v tomto dokumentu prakticky znamená podpora precizního zemědělství?

Green Deal se ve Strategickém plánu ve skutečnosti zase tolik, kromě povinného podílu uvedení půdy do klidu, přespříliš neřeší, protože se jej ČR snaží vyřešit jistými oklikami s cílem toho pro zemědělce zase tak moc neměnit. Provozní podpora tzv. precizního zemědělství ala ČR je toho příkladem, protože je to podpora spíše pouze "přesného zemědělství", ale nikoliv podpora komplexního přístupu k plnění klimatických cílů požadovaných SZP především systémem péče o chov zvířat, pole, hnůj, odpady atd. Green Deal není pouze o řízení strojů na polích, jak si asi představuje ČR.

Strategický plán musí odejít do Bruselu do konce roku a nová vláda bude mít minimum času na jeho změny. Přitom jeho současná podoba je v rozporu s koaliční smlouvou. Jaké jsou reálné možnosti v této chvíli aspoň minimalizovat škody, o což se bude vláda podle europoslankyně Vrecionové pokoušet (zastropování, větší podpora začínajícím farmářům…)? Co lze v tomto směru učinit v následujícím sedmiletém období?

Strategický plán je jednoznačně v rozporu s koaliční smlouvou, navíc už i ve srovnání se současností negativně dopadne na drtivou většinu neholdingových zemědělců, a to už vůbec nemluvíme o případu, kdy by nastala situace, že kofinancování druhého pilíře bude nižší než současnou odstupující vládou schválených 65 %. Varianty pro tyto případy předložené na proběhlých pracovních skupinách k návrhu Strategického plánu, o kterých se kupodivu zatím veřejně příliš nemluví, by mohly být pro neholdingové zemědělce přímo katastrofou. Například už při poklesu kofinancování na 50 % se snižují o 15 % platby do ANC oblastí, klesají sazby na ekozemědělství a biodiverzitu, zastavují se platby na pozemkové úpravy a investice do zpracování zemědělských prvovýrobků, nebo se snižují některé platby do lesnictví apod. Při této výši kofinancování pak jsou ale vždy vypláceny někdy i v plné výši  platby nebo intervence na vakcinace a dobré životní podmínky prasat, drůbeže, platby na společnou organizaci trhu,  tj. hlavně ty platby, které ve finále směřují do agroholdingových struktur. A o to tu jde. Je proto potřeba vyjednat v Bruselu odklad odeslání návrhu a pokusit se v něm udělat alespoň nějaké změny. Nyní je to vše na odvaze politiků z nové koalice. Šance je to prakticky jediná a její propásnutí poškodí drtivou většinu zemědělců. Pokud se to nepodaří nyní, v následujících sedmi letech, kdy bude muset ČR tento svůj plán dodržovat, nepůjde už v tomto volebním období zásadní změny udělat.

Je v této strategii něco, co by se dalo z pohledu ASZ podpořit?  

ASZ v žádném případě nepodpoří a dlouhou dobu již kritizuje navržený způsob přerozdělování peněz a peněžních toků pro jednotlivé finanční obálky schválený a nastavený odstupující vládou, a to především z výše uvedených důvodů. Technické nastavení jednotlivých opatření a nařízení, kromě některých výše zmíněných, ASZ ČR ale podporuje. Podporuje a požaduje především nekrácení výše přímých plateb o dříve uvedených 1000 Kč/ha pro všechny zemědělce, podporuje navýšení finančních prostředků do ANC oblastí, podporuje agrolesnictví, pozemkové úpravy, celofaremní systém ekoschémat v prvním pilíři v obecné podobě, ale bez chybně a účelově zařazeného ošetřování TTP, posílení obálky pro ekologické zemědělství vzhledem k závazku navýšení jejich ploch, dotace na zpracování zemědělské produkce, prakticky všechny tituly VCS (citlivé komodity), integrovanou produkci, systém a objem peněz pro LEADER, podporu generační výměně, finance zejména pro menší vlastníky lesů, atd. Tyto priority by měl stanovit Strategický plán a zajistit také jejich financování i v případě snížení kofinancování II. pilíře a nikoliv tak, jak tomu je nyní. To vše jsou totiž klíčové oblasti, kde peníze chybí a může za to současná národní zemědělská politika a nastavení tohoto Strategického plánu.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR

Ing. Jan Štefl, místopředseda ASZ ČR

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info