Opětovné zvýšení úrokových sazeb a co svým rozhodnutím ČNB sleduje?

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním zasedání opět zvýšila úrokové sazby, tentokrát o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Hlavní odpovědností ČNB je kontrola cenové stability. ČNB se soustředí především na stabilitu spotřebitelských cen. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Lednová inflace dle odhadů může zamířit až k 10%, což je výrazně nad inflačním cílem ČNB, který je nastaven na 2%. Bude dnešní zvýšení sazeb stačit na otočení trendu nebo bude zvyšování sazeb v roce 2022 pokračovat?

ČNB využívá svůj hlavní nástroj měnové politiky, kterým je změna úrokových sazeb, aby dala trhům najevo, že s růstem cen nad svůj dlouhodobý inflační cíl 2 % není spokojena. Přehřátý trh práce, vysoká jádrová inflace, příliš expanzivní fiskální politika, rostoucí ceny nemovitostí a energií. ČNB nepomáhá ani kurz koruny, která se oproti předpokladům nezhodnocuje a nesnižuje tak ceny importů. Dlouhodobým neplněním svého inflačního cíle ČNB vysílá špatný signál pro všechny tržní subjekty a rychle může ztratit svou dlouhodobě budovanou kredibilitu, jinými slovy důvěru trhů ve schopnost ČNB naplňovat svůj inflační cíl.

Měnová politika ČNB je hledáním kompromisu mezi plněním inflačního cíle a podporou ekonomického růstu. Při zvyšování úrokových sazeb existuje vždy riziko, že nastartovaný ekonomický růst bude zbrzděn právě z důvodu „zdražení" úvěrů. Členové bankovní rady jsou rozděleni na skupinu těch, kteří považují plnění inflačního cíle jako prioritu a ty, kteří mají obavu o zbrzdění růstu ekonomiky. Zvyšování úrokových sazeb může komplikovat pozici nové vlády, která bude refinancovat dříve vytvořený dluh i nový deficit při vyšších nákladech.

Velkou roli v dalším uvažovaní bankovní rady a zvyšování úrokové sazby v roce 2022 tak bude hrát jak vývoj kurzu koruny, tak vývoj na trhu práce a pokrok ve stabilizaci globálního obchodu a nerovnováhy, které vznikly v důsledku krize COVID 19. Roli bude hrát i politka Ruska v dodávkách plynu na evropský trh.

Dokud se trend inflace neobrátí zpět směrem k cílové úrovni 2%, můžeme očekávat další zvyšování úrokových sazeb i na dalších zasedáních bankovní rady ČNB v první polovině roku 2022. Jednou ztracená důvěra trhů ve schopnost centrální banky naplňovat svůj inflační cíl se špatně a těžce získává zpět a s tímto rizikem ztráty důvěry si bankovní rada ČNB určitě nechce zahrávat.

Autorem komentáře je profesor Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D., lacina@mendelu.cz; tel.: 608 483 615, Ústav financí (PEF). Zakladatel a ředitel think tanku Mendelova evropského centra (mec.mendelu.cz)