ASZ ČR varuje před další byrokracií v novele rostlinolékařského zákona

S odbornými zástupci vlády spolupracuje Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) již několik let na tom, aby se tuzemské zemědělství zbavilo zbytečné byrokratické zátěže. V řadě ohledů se snižování administrativy daří, nicméně v současné době ministerstvo zemědělství připravuje novelu zákona, jejíž součástí je zavádění nadbytečných povinností pro zemědělce.

V září zaslala ASZ ČR připomínku k návrhu novely zákona, kterou chystá ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná o úpravu zákona č. 326/2004 Sb., tedy zákona o rostlinolékařské péči, přičemž tyto úpravy jsou aktuálně ve vnějším připomínkovém řízení. ASZ ČR zásadně nesouhlasí se zaváděním nové povinnosti, která by vznikla na základě nově doplněného textu (odstavce 9 v rámci § 49). Podle něj by totiž zemědělci měli vést zcela novou evidenci setí osiva nebo sázení sadby ošetřené přípravkem na ochranu rostlin, tedy mořením. Prodej a používání těchto přípravků jsou již nyní přísně kontrolovány a evidovány, uživatelé musí být k jejich aplikaci proškoleni a zástupci ASZ ČR tedy nevidí žádný důvod pro zavádění této nové a zcela nepřínosné evidence.

ASZ ČR také opakovaně požaduje zrušení měsíčního elektronického odevzdávání evidence POR (§ 60), tedy přípravků na ochranu rostlin. Ministerstvo zemědělství již v této věci učinilo do určité míry ústupek, když navýšilo základnu, od níž bude odevzdávání měsíční evidence povinné. Nejedná se již o dvě stě hektarů zemědělské půdy, ale do tohoto množství hektarů se nově započítávají orná půda, úhory, trávy na orné půdě a trvalé kultury. Tento kompromis nicméně postrádá jasné odůvodnění už jenom proto, že úhory a trávy na orné půdě jsou plochy nestříkané. Není proto příliš jasné, proč by se měly započítávat do evidence týkající se přípravků na ochranu rostlin.

Je potřeba také zmínit, že oficiálním důvodem pro zmíněnou evidenci je monitoring pitných vod, přičemž ale zůstává otázkou, zda je opravdu zapotřebí mít každý měsíc aktualizovaná data, respektive zda se každý měsíc skutečně provádí monitoring pitných vod. Pokud tomu tak není, pak nemá význam požadovat po zemědělcích, aby dvanáctkrát do roka zanášely další a další údaje. Ve výsledku se tak jedná o změnu, která přinese především zbytečnou byrokratickou zátěž. Zemědělci musí evidovat řadu dalších obsáhlých informací a pro ně ani pro ministerstvo není přínosné, aby místo práce na poli museli věnovat stále se rozrůstající počet hodin vyplňování administrativních údajů.

ASZ ČR proto trvá na tom, aby se povinnosti pro všechny zemědělce bez rozdílu v této věci minimalizovaly a vrátily do původního schématu ročního odevzdávání evidence podobně, jako tomu je aktuálně u evidence hnojiv. Zástupci ASZ ČR věří, že ministr zemědělství Marek Výborný zohlední zmíněnou argumentaci a společně se svými spolupracovníky navrhne znění zákona takovým způsobem, aby situaci zemědělců spíše usnadnil. Byrokratických povinností je už v legislativě více než dost.

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR