Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 44

Zejména pro chovatele skotu je nepříjemnou zprávou uplynulého týdne rozšíření veterinárních opatření v souvislosti se šířením katarální horečky ovcí na celé území ČR. O takovém opatření se uvažovalo již dříve, nyní se tedy naplnilo, a je zřejmé, že kromě dopadů vlastní nemoci do ekonomiky chovů dotčených hospodářských zvířat může mít také vliv na zahraniční obchod se zástavovým skotem a příslušnou živočišnou produkcí vůbec.

Národní park Šumava zveřejnil zásady možné regulace stavu vlčí populace na svém území, které za určitých okolností připouští i odstřel rizikových jedinců. I když jde zatím jen o mírný posun v pohledu na podmínky další existence vlků na našem území, ukazuje reálná praxe, že se minimálně v některých lokalitách v ČR naplňují obavy těch chovatelů, kteří na rizika přemnožení vlků v minulosti upozorňovali. Dodat lze jen, že obdobné problémy se aktuálně řeší na Slovensku s populací medvědů, kde ovšem již bohužel došlo k usmrcení člověka.

Jsme-li v lese, pak je vhodné zmínit vznik nové aplikace „Správce lesa“, kterou vytvořily Lesy České republiky, a jejíž náplní jsou údaje o hospodaření podle zákona a právních předpisů, dotačních zdrojích i odborné rady. „Informovaný vlastník se může starat o svůj les podstatně lépe. Proto přicházíme s jednoduchou aplikací, v níž jsou detailní informace o konkrétním porostu, jeho evidenci i hospodaření. Urychlíme a zjednodušíme tak vzájemnou komunikaci,“ uvedly Lesy ČR. Poté, co se vlastník lesa v aplikaci zaregistruje, aktivuje se jeho přístup k informacím o konkrétním majetku, dozví se o veškerých plánovaných lesnických pracích podle požadavků zákona a o hospodaření v jeho lese, a může také okamžitě reagovat. Aplikaci najdou zájemci na: Správce lesa | Lesy České republiky, s. p.

Zejména lesnickou, ale také zemědělskou veřejnost nicméně aktuálně zajímá výsledná podoba novely mysliveckého zákona, kromě stanovení minimální velikosti honiteb zejména z pohledu posílení postavení menších vlastníků honebních pozemků. Ti jsou totiž obvykle bezmocní vůči krokům velkých vlastníků, které nejsou schopni v honebních společenstvech přehlasovat, a pokud ze společenstev vystoupí, jsou pozemky menších vlastníků do velkých honiteb přičleňovány. Menší vlastníci tak nemají možnost ovlivnit, co se na jejich pozemcích, včetně škod působených přemnoženou zvěří, děje. Pokud přitom zůstanou členy honebních společenstev, ručí za škody působené zvěří celým svým majetkem, ačkoli škody a mysliveckou politiku nemohou ovlivnit, a vzniká tak naprosto absurdní situace, kdy je majetek jednoho podnikatele beztrestně znehodnocován někým jiným. To se mimochodem týká i majetku obcí a měst, a je tak zcela paradoxní, že právě vedení Svazu měst a obcí vystupuje proti přijetí novely. Ve veřejnosti se i proto šíří podezření, že ani nyní nebude novela zákona o myslivosti přijata, ministr zemědělství Marek Výborný ale několikrát veřejně zdůraznil, že přijetí novely patří mezi jeho hlavní priority. Teď jen, v jaké podobě se tak stane.

Další příspěvek k využití genové editace v zemědělství zveřejnili nedávno asijští vědci. Tentokrát šlo o to, jak upravit pšenici pomocí genové editace CRISPR/Cas9 tak, aby rostliny zůstaly menší, ale zároveň měly větší klasy. Úprava genu TaARF12 přitom vedla podle zjištění k produkci silnějších rostlin s delšími klasy, což přineslo více zrn a vyšší celkový výnos až o 11 %, a to bez vlivu na dobu kvetení či počet odnoží. Klíčem k úspěchu bylo přesné řízení růstu pomocí hormonů. Studie ukázala, že geny RhtL1 a TaNGR5 regulují různé části rostliny – jeden omezuje růst stonku, zatímco druhý podporuje vývoj delších klasů. Objev může podle vědců přispět k vývoji nových odrůd pšenice, které budou stabilnější a výnosnější, což je důležité pro zajištění dostatku potravin v budoucnosti.

Na závěr ještě jedno zamyšlení: V médiích intenzivně rozebírané příčiny růstu cen másla se obvykle točí kolem růstu nákladů na produkci mléka a nižší tučnosti mléka od skotu v letních měsících. Dlouhodobě se kumulující příčina ale také spočívá v rostoucí preferenci spotřebitelů směrem k více tučným mlékárenským produktům, takže využití mléčného tuku pro výrobu másla má větší konkurenci při využití stejného tuku k výrobě sýrů a dalších výrobků. Kromě toho je produkce mléka v ČR postavena na vysoké užitkovosti dojnic, v níž patří naše země ke světové i evropské špičce, daní za to je ale obecně nižší obsah tuku v mléce, než v jiných zemích a než u jiných plemen, jako je v ČR hojně chovaný holštýnský skot.

Petr Havel