Evropská integrace Ovocnářství-Vinohradnictví 8/1998

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁRSTVÍ-VINOHRADNICTVÍ-ZELINÁRSTVÍ- BRAMBORÁRSTVÍ

OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VCELARSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

KORENINOVÉ A LÉCIVÉ ROSTLINY

CERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINARSTVÍ

Rocník : 2 Císlo : 8 25. 5. 1998

AGENDA 2000 : LEGISLATIVNÍ NÁVRHY

Brusel, 18. brezna 1998

Ve svém sdelení Agenda 2000 ze 16. cervence 1997 Evropská komise vytycila návrhy pro reformu stávajících opatrení politiky Evropské unie, proces rozširování a financní rámec pro období 2000-2006. Legislativní návrhy prijaté dnes Komisí poskytují právní texty, na jejichž základe lze prijmout rozhodnutí o reforme politiky navrhované v Agende 2000 a o nových nástrojích predvstupní pomoci. Komise také prijala zprávu o fungování Meziinstitucionální dohody (IIA) o rozpoctové disciplíne a svuj návrh nového Financního výhledu pro období 2000-2006.

Dnes prijaté návrhy spadají do následujících ctyr hlavních skupin:

· zemedelská narízení

· narízení pro Strukturální fondy a Fond koheze,

· predvstupní nástroje

· Financní výhled pro období 2000-2006 (spolu se zprávami o fungování IIA a narízení pro garance pujcek).

Také je treba poznamenat, že Komise dnes prijala návrh revidovaného financního narízení pro transevropské síte, címž tomuto balíku v prioritní oblasti pridala další rozmer.

Na podzim 1998 by ješte mela být prijata komplexní správa Komise o systému vlastních zdroju, která bude také rešit vývoj relativních rozpoctových situací clenských státu.

V pripomínkách k temto návrhum Jacques Santer, prezident Evropské Komise, poznamenal: "Agenda 2000 je naší vizí Evropy pro rok 2000 a dále: budoucnosti opatrení Unie, cesty smerem k rozšírení, financního rámce." Dodal "Proces rozširování byl mezitím zahájen na základe toho, co jsme navrhovali". Osm mesícu po prezentaci Agendy 2000 jsou zámery z minulého cervence prostrednictvím dnes prijatých návrhu prevádeny do konkrétních predpisu. Obraceje se na Evropský parlament a Radu ministru Jacques Santer rekl: "Budeme muset pracovat s odhodláním a vuli finalizovat Agendu 2000 do zacátku roku 1999".

Spolecná zemedelská politika

Hlavní návrhy na nová zemedelská narízení zahrnují:

· revidovaná narízení Rady pro spolecné tržní organizace pro obiloviny, olejniny, proteinové plodiny, hovezí maso a mléko,

· revidované narízení Rady pro olivový olej (které následuje po nedávném návrhu pro tabák a do cervna 1998 bude následováno návrhem pro víno)

· "horizontální" narízení k zavedení nekterých spolecných ustanovení pro vícestranné dodržování (cross compliance) s plnením environmentálních podmínek, modulaci plateb vázanou na pracovní sílu a prvek degresivity u velkých plateb.

· revize narízení pro financování EAGGF (729/70)

· nové narízení pokrývající opatrení venkovského rozvoje financovaná EAGGF jak z jeho sekce orientace (v oblastech Cíle 1), tak ze sekce garance (ostatní oblasti).

Všechny tyto zemedelské návrhy by mely vstoupit v platnost v roce 2000. Predstavují další významný krok smerem k reforme SZP, která byla zahájena v roce 1992. Jak je uvedeno v Agende 2000, další navrhovaná snížení podporovaných tržních cen a zvýšení prímých plateb zemedelcum jsou urcena ke zlepšení konkurenceschopnosti zemedelství EU na domácím a svetových trzích, címž by se predešlo návratu k výrobe drahých a neprodejných prebytku pri soucasném zabránení nadmerných kompenzací. Cást posílených prímých plateb bude mít podobu "financní obálky", kterou budou clenské státy moci pri dodržení nekterých kritérií distribuovat, címž se clenským státum umožní rešit jejich specifické priority. Z nižších cen budou mít prospech spotrebitelé a zbude vetší prostor ve prospech kvalitních výrobku. Vetší tržní orientace pripraví cestu pro integraci nových clenských státu a posílí postavení EU v následujícím kole jednání WTO. V nové SZP bude navíc zvýšený duraz kladen na potravinovou nezávadnost a environmentální ohledy. Narízení pro financování venkovského rozvoje z EAGGF (Evropský zemedelský fond garance a orientace) poskytne poprvé integrovaný prístup k rozvoji venkova. Tento komplexní soubor návrhu je urcen k tomu, aby se komplexním, zjednodušeným a nebyrokratickým zpusobem zajistilo, že evropský model zemedelství bude možné v dlouhodobém výhledu udržet ku prospechu nejen zemedelství EU, ale také spotrebitelu, zamestnanosti a samozrejme spolecnosti EU jako celku.

Intervencní ceny v sektoru mléka, stejne jako v sektorech obilovin a hovezího masa již nebudou predmetem každorocního stanovování, ale budou stanoveny pro celé období pokryté Agendou 2000.

Lze ocekávat, že ceny na vnitrním trhu zustanou nad úrovní intervencních cen.

Obiloviny, olejniny, proteinové plodiny:

Intervencní cena pro obiloviny bude v roce 2000 snížena jedním krokem o 20 %, zatímco prímé platby budou zvýšeny z 54 ECU/t na 66 ECU/t. Prímé platby pro olejniny a len olejný budou stanoveny na stejné úrovni, címž se odstraní základní podmínka pro omezení produkcních ploch stanovená Dohodou z Blair House.

Aby se zajistila ziskovost proteinových plodin ve srovnání s obilovinami a olejninami, navrhuje se pro ne dodatecná prímá platba ve výši 6,5 ECU/t, címž se celková prímá platba pro proteinové plodiny dostane na 72,5 ECU/t.

Specifický program pro pšenici durum, který byl modifikován v roce 1997, bude pokracovat.

Zatímco povinné vyjímání pudy z produkce bude zachováno, jeho procento bude nastaveno na nule. Dobrovolné vyjímání pudy z produkce bude zachováno na stejné úrovni plateb jako u obilovin a muže být garantováno na 5 let, címž se zvýší jeho pozitivní environmentální pusobení.

Silážní kukurice bude mít nadále nárok na prímé platby, protože jejich zrušení by znamenalo nákladné kontrolní mechanismy vzhledem k tomu, že konecné užití kukurice, tj. na zrno ci na siláž muže záviset na podmínkách pocasí, které nelze pri žádání o platby predvídat. Ve srovnání s návrhem z roku 1997 povede zachování techto plateb k významným úsporám nákladu u mnohých výrobcu, predevším v sektorech mléka a hovezího masa, a proto je tato skutecnost zohlednena ve výpoctu zvýšení prímých plateb v techto dvou sektorech.

Hovezí maso:

Pocínaje 1. cervencem 2000 bude platná úroven tržní podpory snižována ve trech stejne velkých krocích o 30 %. Od 1. cervence 2002 bude soucasný intervencní režim nahrazen režimem pro soukromé skladování.

Aby se zemedelcum, jichž se to týká, zajistila slušná životní úroven, dojde ke zvýšení prímých plateb na samcí skot a krávy bez tržní produkce mléka. Nová prímá platba bude zavedena pro dojnice. Flexibilita a cílenost budou zvýšeny tím, že clenské státy získají oprávnení pridelovat cást zvýšení techto prímých plateb ("národní obálka") podle specifických priorit.

Cástka prímé podpory sleduje návrh Agendy 2000, ale bude rozdelena na základní platbu platnou pro celé Spolecenství a dodatecnou platbu podle národních ustanovení. Prémie na býky však musí zohlednit prínosy vyplývající pro výrobce ze zachování plateb na výmeru u silážní kukurice.

Základní prémie budou (úroven v roce 2002) cinit 220 ECU pro býky, 170 ECU pro volky, 180 ECU pro krávy bez tržní produkce mléka a 35 ECU pro dojnice. Tyto základní cástky odpovídají predreformní úrovni této pomoci plus 50 % zvýšení celkové prémie. Zbývajících 50 % zvýšení bude distribuováno clenským státum podle jejich podílu na produkci za tím úcelem, aby clenské státy tyto cástky distribuovaly v rámci urcitých limitu a podle spolecných pravidel. I když clenským státum bude umožnena flexibilita, budou odpovídat za nediskriminacní realizaci.

Platby by mely být umožneny na zvíre nebo na hektar trvalých pastvin. U pastvin by se maximální cástka na hektar mela približne rovnat prumerné platbe na výmeru o obilovin, olejnin a proteinových plodin.

Vezmeme-li v potaz zdroje poskytované prostrednictvím základních prémií a dodatecných plateb, byla by úroven prémií, které by se mohly vyplácet výrobcum, následující: u býku 310 ECU/kus (+ 130 %) placených jednou za jejich život, u volku 232 ECU/kus (+ 113 %) placených dvakrát behem jejich života, u krav bez tržní produkce mléka 215 ECU/kus (+ 48 %) rocne a u dojnic 70 ECU/kus (nová prémie), aby se zohlednil dopad snížení podporované ceny hovezího na hodnotu dojnic. Velikost prémií, které by výrobce skutecne dostával, však bude záviset na rozhodnutí clenských státu pokud jde o distribuci financních obálek pridelovaných v kontextu dodatecných plateb.

Regionální limity pro pocty nároku na prémie pro samcí zvírata budou stanoveny na úrovni roku 1997/98, tj. 9,095 milionu. Desezonalizacní prémie pro volky bude pokracovat stejne jako v soucasnosti, zatímco program pro zpracování telat bude zrušen.

Krome toho se zdá vhodné zavést národní limit, který by pokrýval veškeré nároky na prémie na krávy bez tržní produkce mléka. Celkový pocet nároku na prémie by proto byl snížen na úroven skutecného využívání behem urcitého referencního období (lepší z let 1995 a 1996 plus 3 %, tj. celkem 10,285 milionu).

Celkový pocet zvírat s nárokem na zvláštní prémii a prémii na krávy bez tržní produkce mléka bude omezen na 2 dobytcí jednotky (DJ) na hektar výmery pícnin. Výrobci s hustotou dobytka nižší než 1,4 DJ na hektar, kterí soucasne praktikují extenzívní výrobní metody, (pastva na pastvinách) mohou mít nárok na dodatecnou platbu ve výši 100 ECU (+ 178 %) ke každé poskytnuté prémii.

Režim pro mléko

Navrhuje se snížit ve ctyrech krocích o 15 % intervencní cenu pro máslo a sušené odstredené mléko, aby se zlepšila konkurenceschopnost na vnitrním a vnejších trzích.

I když toto navrhované snížení cen jde za návrh v Agende 2000, je ospravedlneno nejen prínosem z hlediska konkurenceschopnosti, ale ve srovnání s návrhem Agendy 2000 také skutecností, že dostupné mlécné kvóty budou zvýšeny a také tím, že zemedelci venující se mlécné výrobe budou mít cástecne prospech ze zachování plateb pro silážní obiloviny. Navíc lze ocekávat, že vetšina zemedelcu se své nové situaci prizpusobí prostrednictvím opatrení na úspory nákladu.

Cástka prímé podpory na výrobce bude vycházet z poctu jednotek prémií. Tento pocet bude stanoven vydelením individuálního referencního množství prumernou dojivostí ve Spolecenství ve výši 5 800 litru na dojnici. Aby tato podpora byla zamerena spíše na výrobce než na držitele kvót, bude docasne pronajatá kvóta zapocítávána u výrobce, který si ji pronajal.

Cástka prímé platby na jednotku prémie odpovídá návrhu Agendy 2000, ale bude rozdelena na základní platbu ve výši 100 ECU na jednotku prémie a na dodatecnou platbu ve výši 45 ECU na jednotku podle národních ustanovení. Základní prémie na krávy bude zavádena postupne ve ctyrech stejne velkých krocích, které budou probíhat paralelne se snižováním garantovaných cen.

Mlécná kvóta

Navrhuje se zachovat mlécné kvóty do 31. brezna 2006. S ohledem na dopad 15% snížení ceny na vnitrní spotrebu a vývozy se navrhuje 2% (2,35 tun) zvýšení celkového referencního množství, které by se provedlo ve ctyrech krocích. Tato dodatecná kvóta by mela být distribuována urcitým kategoriím výrobcu, kterí potrebují specifickou podporu, tj. mladí zemedelci a výrobci v horských a severských oblastech.

Také se navrhuje, aby v prípadech netrvalého prevodu kvóty (pronájem apod.) clenské státy umístovaly urcité procento takto prevádené kvóty do národní rezervy pro potreby prerozdelování. Clenské státy budou mít navíc možnost prevést do národní rezervy kvótu od tech vlastníku kvóty, kterým se kvóta na konci nájemní smlouvy vrátí, ale kterí sami neobnoví výrobu ani svou kvótu neprodají.

Pozn. prekladatele: ???

Stredomorské výrobky

Ve vztahu k výrobkum, které se predevším vyrábejí ve stredomorských oblastech, Komise prijala návrh pro olivový olej, který následuje po nedávném návrhu pro tabák. Návrh režimu pro víno bude predložen do cervna.

Venkovský rozvoj

Opatrení venkovského rozvoje se týkají zvlášte podpory pro strukturální prizpusobování zemedelského sektoru (investice do zemedelských podniku, podpora mladých zemedelcu, vzdelávání, casný odchod do duchodu), podpory zemedelství v méne príznivých oblastech, náhrad za agri-environmentální aktivity, podpory investic do zpracovatelských a marketingových zarízení, pro lesnictví a na opatrení podporující prizpusobování venkovských oblastí, pokud se tato týkají zemedelských aktivit a jejich konverze. Toto opatrení dává poprvé dohromady veškerá opatrení vztahující se k rozvoji venkova, která byla financována EAGGF, a má provázet a doplnovat navrhované reformy tržní a cenové politiky.

Toto preformulované opatrení znamená radikální zjednodušení a umožnuje mnohem vetší flexibilitu a subsidiaritu.

Soucasná kritéria nárokovosti pro podporu v méne príznivých oblastech (Less Favoured Areas - LFA) budou modifikována, aby byly do politiky venkovského rozvoje lépe integrovány environmentální cíle. Program pro méne príznivé oblasti bude postupne transformován na nástroj pro udržování a podporu zemedelských systému s nízkým používáním vstupu. Krome toho budou cílená agri-environmentální opatrení specificteji zamerena na dosahování cílu ochrany životního prostredí a údržby krajiny.

Spojitost mezi opatreními venkovského rozvoje a ostatními nástroji Spolecné zemedelské politiky nebo jinými nástroji politiky Spolecenství bude zajištena specifickými pravidly, která budou zabezpecovat, že mezi nástroji nebude docházet k prekrývání. Maximální cástky vyhrazené na nekterá opatrení zabrání zneužívání podpory venkovského rozvoje jako je neoduvodnená dodatecná podpora trhu.

Opatrení venkovského rozvoje budou v budoucnu financována budto ze sekce garance nebo ze sekce orientace EAGGF v závislosti na regionálním kontextu. Opatrení venkovského rozvoje pokrytá programy Cíle 1 a Iniciativou Spolecenství pro venkovský rozvoj budou financována ze sekce orientace EAGGF. Ostatní opatrení venkovského rozvoje budou spadat pod sekci garance EAGGF. Bude se jednat o pruvodní opatrení a program pro méne príznivé oblasti a také o opatrení týkající se modernizace a diverzifikace, která jsou pokrytá programy Cíle 2 a programy venkovského rozvoje mimo regiony Cílu 1 a 2.

Horizontální opatrení

Vícestranné dodržování (cross compliance): Pokud jde o lepší integrování životního prostredí do SZP, mely by clenské státy uplatnovat odpovídající environmentální opatrení vztahující se ke specifickým programum podpory trhu.

Modulace: Distribuce prímých plateb mezi zemedelci muže v rámci nekterých clenských státu zpusobovat specifické problémy, které vyžadují prístup z pozic subsidiarity. Zemedelské príjmy vcetne prímých plateb však mají významné dusledky pro zamestnanost ve venkovských oblastech. Clenské státy proto budou oprávneny modulovat prímé platby na zemedelský podnik v rámci urcitých limitu a ve vztahu k poctu pracovních míst v zemedelském podniku.

Prostredky uvolnené snížením podpory - at už v rámci vícestranného dodržování nebo modulace - zustanou danému clenskému státu k dispozici jako dodatecná podpora Spolecenství na agri-environmentální opatrení.

Limity pro platby: Komise navrhuje zavedení degresivního celkového limitu pro prímé platby, aby se predešlo nadmerným transferum verejných prostredku jednotlivým zemedelcum. Tento limit platí pouze pro platby v rámci podpurných programu poté, co bylo uplatneno vícestranné dodržování a modulace a znamená 20% snížení plateb v rozmezí 100 000 ECU a 200 000 ECU a 25% snížení plateb nad 200 000 ECU.

Strukturální fondy a Fond koheze

Návrhy nových narízení o Strukturálních fondech a Fondu koheze poskytnou právní rámec pro podporu z techto fondu v následujícím programovacím období 2000-2006. Tento balík návrhu byl vystaven kolem trí zásad artikulovaných v Agende 2000, a to soustredení, zjednodušení a ujasnení odpovedností. Navrhované právní texty jsou následující:

· nové obecné narízení zahrnující ustanovení, která se vztahují na všechny fondy (to nahrazuje dve stávající narízení Rady),

· nová vertikální narízení pro každý ze ctyr fondu (ERDF, ESF, FIFG a pro EAGGF narízení o venkovském rozvoji (viz výše)),

· revidované narízení pro Fond koheze.

Prioritou císlo jedna budou nejchudší regiony EU, protože pokracuje úsilí zlepšit jejich infrastrukturu i vzdelání a dovednosti jejich pracovní síly. V rámci nového prístupu budou Strukturální fondy sloužit také všem oblastem prodelávajícím strukturální obtíže, at už se bude jednat o prumyslové, venkovské, mestské nebo pobrežní oblasti s obtížemi v sektoru rybolovu. V rámci nových návrhu je požadováno jasnejší rozdelení odpovedností mezi Komisí a clenskými státy za úcelem zlepšení transparentnosti a odpovednosti, což by vedlo k vetší nákladové efektivnosti. Predpokládá se, že inovativní financní nástroje jako garance pujcek a fondy rizikového kapitálu úcinky Strukturálních fondu zvýší. A mnohem více než v soucasném období budou Strukturální fondy podporovat trvale udržitelný rozvoj a ochranu životního prostredí. Po summitu venovaném pracovním príležitostem, který se konal loni v listopadu, a jež dohodl, jak by mela Evropa jednat pri rešení svých problému se zamestnaností, bude klícovým úkolem strukturální politiky podporovat reformu opatrení a praktik na trhu práce v souladu se Strategií pro zamestnanost a každorocními smernicemi pro zamestnanost pro clenské státy.

Trí cíle pro budoucnost

Pro potreby zjednodušení by prioritní Cíle Strukturálních fondu mely být zredukovány ze sedmi na tri. Všechny regiony v EU budou opetovne vyhodnoceny, aby se urcilo, v rámci kterého z nových cílu by mohly mít nárok na získání podpory ze Strukturálních fondu. Novými Cíli by byly:

Cíl 1: Úcelem prvního Cíle bude pomoc nejvíce potrebným regionum, tj. tem, jejichž míra rozvoje (merená na základe údaju o HDP na obyvatele za poslední tri dostupné roky) je nižší než 75 % prumeru Spolecenství.

V budoucnu budou mít tyto regiony stejnou prioritu jaké se teší v soucasnosti. Prestože došlo ke zlepšení, tyto regiony stále celí nejvážnejším problémum pokud jde o úrovne príjmu, zamestnanosti, infrastruktury a dovedností pracovní síly. Prestože tyto rozdíly jsou nyní v oblastech jako telekomunikace nižší, jejich úplné odstranení bude vzhledem k potrebným investicím dlouhodobým procesem.

Cilem 1 budou pokryty také regiony soucasného Cíle 6 a Kanárské ostrovy vzhledem k jejich ultraperifernímu statutu.

Všechny ctyri Strukturální fondy (Evropský fond regionálního rozvoje - ERDF, Evropský sociální fond - ESF, Evropský zemedelský fond garance a orientace - EAGGF, sekce orientace EAGGF, Financní nástroj pro orientaci rybolovu - FIFG) vynaloží spolecné úsilí za úcelem pomoci regionum Cíle 1.

Soucasným regionum Cíle 1, pro než již neplatí kritérium 75 %, bude poskytování pomoci behem šesti let postupne zrušeno. Pro ty bývalé regiony Cíle 1, které splnují kritéria pro Cíl 2, se bude jednat dokonce o sedm let. Do regionu Cíle 1 budou smerovány približne dve tretiny Strukturálních fondu. Pri zahrnutí regionu, u nichž bude probíhat odbourávání pomoci, bude z podpory v rámci Cíle 1 cerpat približne 20 % obyvatelstva EU.

Cíl 2: V rámci nového Cíle 2 bude EU podporovat hospodárskou a sociální konverzi oblastí, které prodelávají strukturální obtíže, vcetne oblastí v bohatších clenských státech. Mnohé typy oblastí v EU potrebují restrukturalizaci, protože jejich hospodárská základna není dostatecne diverzifikovaná. Patrí sem oblasti, které celí úpadku prumyslu, venkovské zóny konfrontované s vážnými problémy vysídlování, upadající mestské oblasti, regiony prodelávající strukturální zmeny v sektoru služeb a regiony výrazne závislé na rybolovu.

Strukturální pomoc bude nadále k dispozici celému sektoru rybolovu ve všech oblastech a financování bude poskytováno z FIFG (Financní nástroj pro orientaci rybolovu) a sekce garance EAGGF. Podpora bude pokrývat opatrení na pomoc modernizaci flotily a k odstranení nadmerné kapacity flotily, opatrení smerující k rozvoji akvakultury, prístavních zarízení, zpracovatelských, marketingových a propagacních operací a jiných aktivit.

Sociální opatrení ve prospech rybáru ovlivnených prímo restrukturalizací a také opatrení podporující diverzifikaci, která jsou v soucasnosti pokrytá iniciativou PESCA, budou nadále zaclenena v rámci Cílu 1 a 2.

V rámci nových návrhu budou mít na financování v rámci Cíle 2 nárok také huste osídlené mestské oblasti, musí-li se vyrovnávat s problémy jako je vysoká úroven chudoby, vysoká kriminalita a nízké úrovne vzdelání.

Z podpory poskytované Cílem 2 bude mít prospech 18 % obyvatelstva EU. Toto celkové obyvatelstvo bude rozdeleno na clenské státy na základe rady evropských regionálních kritérií a také na základe podílu zeme na nezamestnanosti v EU mimo Cíl 1.

Tím bude zarucen spravedlivý podíl clenských státu na celkovém zámeru regionálního soustredení prostredku, pricemž se redukce na clenský stát (vcetne regionu postupne vyjmutých z Cíle 1, ale s nárokem na Cíl 2) omezí na ne více než jednu tretinu regionu pokrytých Cíli 2 a 5b v soucasnosti. Clenské státy budou v rámci daného limitu obyvatelstva také více než dosud zapojeny do výberu svých regionu spadajících pod Cíl 2.

Bude se usilovat o nalezení spravedlivého rozdelení mezi ruznými typy oblastí. Ve vztahu k celkovému obyvatelstvu Unie by prumyslové oblasti a oblasti sektoru služeb mely indikativne predstavovat asi 10 %, venkovské oblasti asi 5 %, mestské oblasti kolem 2 % a oblasti závislé na rybolovu 1 %.

Soucasným regionum Cíle 2 a 5b, které v rámci Cíle 2 pozbydou nároku na pomoc, bude pomoc odbourávána postupne behem ctyrletého období.

Cíl 3: Evropský sociální fond (ESF) je dukladne reformován, aby se z nej stal skutecne moderní financní nástroj podporující Akcní plány clenských státu v oblasti zamestnanosti. Podle nových návrhu by aktivity ESF mely být preskupeny v rámci nového Cíle 3, zamereného na podporu adaptace a modernizace opatrení a systému vzdelávání, školení a zamestnanosti v celé EU. Tento nový cíl bude také sloužit jako referencní rámec pro intervence ESF v rámci Cílu 1, 2 a 3, címž bude poskytovat konzistentní prístup pro strategie rozvoje lidských zdroju na úrovni národních státu a EU na jedné strane a regionálními intervencemi na strane druhé.

Pro aktivity ESF se navrhuje pet oblastí: aktivní opatrení na trhu práce pro boj s nezamestnaností, podpora sociálního zaclenování, systémy celoživotního vzdelávání a školení za úcelem podpory zamestnatelnosti, ocekávání a usnadnování hospodárských a sociálních zmen, zlepšování zapojení žen do trhu práce. Celkovým zámerem je zajistit minimální úcast Sociálního fondu ve všech peti oblastech, pricemž soucasne bude každému clenskému státu umožneno rozhodnout o svých vlastních prioritách pro investice z ESF. Návrh však také požaduje zvláštní duraz na zlepšování systému pro ocekávání a usnadnování hospodárských a sociálních zmen a také na zlepšování zapojení žen do trhu práce. V praxi se jako indikativní cíl navrhuje, aby na každou z techto dvou oblastí bylo vycleneno alespon 15 % prostredku fondu.

Iniciativy Spolecenství

Návrh Komise predpokládá radikální zjednodušení a renacionalizaci Iniciativ Spolecenství, které budou zredukovány ze soucasných 13 na pouhé tri:

· nadnárodní, preshranicní a interregionální spolupráce za úcelem stimulovat regionální hospodárský rozvoj a podporit vyrovnané regionální plánování.

· venkovský rozvoj

· nová iniciativa pro nadnárodní spolupráci v boji se všemi druhy diskriminace a nerovnosti, které brání prístupu k zamestnání.

Návrh prisuzuje novým iniciativám Spolecenství jasne definovanou úlohu v realizaci opatrení spolecného zájmu v oblastech prioritních pro Spolecenství jako celek prostrednictvím spolupráce mezi regiony, clenskými státy a ruznými ekonomickými a sociálními partnery. S ohledem na zjednodušení bude každá iniciativa financována jedním strukturálním fondem. Podíl na celkovém rozpoctu Strukturálních fondu bude snížen z 9 % na 5 %. Tyto zmeny by mely dále soustredit zdroje a znacne zjednodušit rízení iniciativ.

Realizace

- Ujasnení odpovedností a zvýšení decentralizace

Aby se zlepšila transparentnost, Komise požaduje jasnejší rozdelení odpovedností mezi sebou a clenskými státy a ruznými subjekty zapojenými do prípravy a realizace intervencí ze Strukturálních fondu.

Úloha Komise by byla více zamerena na strategické aspekty programování jako je definování zámeru a priorit pro intervence a rozhodování o rozpoctových prídelech. Také by odpovídala za stanovování priorit Spolecenství a zajištování toho, aby tyto priority byly respektovány v regionálních programech. V clenských státech by byl pro rízení každého programu urcen jeden úrad, který by spolu s monitorovacími výbory prijímal rozhodnutí o podrobnostech programu, jako je prídel prostredku na jednotlivá opatrení a výber projektu.

Komise clenské státy v rámci nových návrhu vyzývá, aby pri príprave, monitorování a vyhodnocování programu Strukturálních fondu zajistily, že budou vyslyšeny regionální, lokální a jiné relevantní úrady, sociální partneri a nevládní organizace vcetne organizací podporujících ochranu životního prostredí a rovnocenné príležitosti.

- Více zodpovednosti, vyhodnocování a efektivní kontroly

Podle nových návrhu je clenským státum poskytnut vetší prostor pro realizaci programu podle jejich specifických potreb a okolností. Nezbytným doplnkem by však mela být zvýšená zodpovednost a posílená ustanovení týkající se systematického každorocního podávání zpráv, predbežné, prubežné a následné vyhodnocování a financní kontrola. Za poslední ze jmenovaných by mely odpovídat clenské státy, ale Komise si vyhrazuje právo provádet své vlastní kontroly a v prípadech neregulérností a porušení práva Spolecenství bude moci uvalit financní úpravy.

Zjednodušení financního rízení

Krome zjednodušení v realizaci, která by mela vyplynout ze snížení poctu Cílu a Iniciativ Spolecenství a urcení jediného úradu pro rízení každého programu, zahrnují další návrhy na zjednodušení financního rízení následující:

Aby se zlepšilo zapojení prvotních struktur do strukturální politiky, budou zprostredkovatelským orgánum poskytovány globální granty pro rozdelování ve forme malých grantu nevládním organizacím s lokálními znalostmi a zkušenostmi. V prípade ESF bude tímto zpusobem distribuováno alespon 1 % prostredku. Tato myšlenka sociálního rizikového kapitálu by se mela ukázat jako úcinná pro reagování na lokální potreby nebyrokratickým zpusobem a pomoci tem, kdo stojí mimo dosah konvencnejších programu hlavního proudu.

Rozpoctové závazky by mely být automaticky vyrovnány na pocátku každého roku, pricemž pocátecní záloha ve výši 10 % by se vyplácela pri schválení programu. Závazky, jež nebudou behem následujících dvou let využity, budou zrušeny.

Pravidla pro nárokovatelné výdaje by mela být zjednodušena zavedením zásady, že s výjimkou oblastí, kde existuje legislativa EU, platí pro nárokovost národní pravidla.

Zlepšování nákladové efektivnosti

V souvislosti s posilováním efektivnosti by Komise mela držet 10 % celkového rozpoctu Strukturálních fondu v rezerve, která by se po vyhodnocení projektu v prubehu jejich trvání pridelovala tem programum, jež by se ukázaly jako nejefektivnejší pokud jde o provádení rozpoctu, rízení a dosahování cílových výstupu.

Fond koheze

Fond koheze bude pokracovat a narízení pro Fond koheze zaznamená omezený pocet zmen:

· Ustanovení týkající se makroekonomické podmínenosti zásahu Fondu koheze by byla zachována a v prípade clenských státu podílejících se na jednotné mene posílena, aby se zabránilo nadmerným rozpoctovým deficitum v kontextu Paktu stability a rustu.

· Komise vyzývá ke zvýšenému využívání soukromých zdroju financí s cílem maximalizovat investicní pusobení prostredku Spolecenství.

· S používáním zásady "znecištovatel platí" Komise také navrhuje, aby se stupen spolufinancování z Fondu koheze používal jako stimul k zajištení toho, že pomoc EU bude v souladu se správným ocenováním v oblasti životního prostredí.

A konecne stejne jako v prípade Strukturálních fondu Komise navrhuje zjednodušené financní rízení Fondu koheze paralelne se zvýšenou odpovedností clenských státu, zvlášte pokud jde o kontrolování projektu.

Rozpocet:

Celkový rozpocet pro strukturální opatrení EU na období 2000-2006 bude cinit 286 miliard ECU v cenách roku 1999 (275 miliard ECU v cenách roku 1997, což predstavuje 0,46 % HNP) a bude rozdelen následovne:

· Strukturální fondy: 214,4 miliard ECU v cenách roku 1999 (210 miliard ECU v cenách roku 1997)

· Fond koheze: 20,8 miliard ECU v cenách roku 1999 (20 miliard ECU v cenách roku 1997)

· Kandidátské zeme: 46,8 miliard ECU v cenách roku 1999 (45 miliard ECU v cenách roku 1997) vcetne predvstupní pomoci ve výši 7,28 miliard ECU v cenách roku 1999 (7 miliard ECU v cenách roku 1997).

Predvstupní nástroje

Nástroje pro predvstupní pomoc navrhované v Agende 2000 sestávají z následujících:

· koordinacní narízení pro koordinaci trí nástroju predvstupní pomoci, aby se zabránilo prekryvum,

· zemedelský predvstupní nástroj

· nástroj pro predvstupní strukturální opatrení (ISPA) a

· stávající narízení Phare bude nadále poskytovat predvstupní pomoc.

Aktivity v rámci trí nástroju predvstupní pomoci budou integrovány do Vstupních partnerství pricemž by každá kandidátská zeme zajištovala jejich soudržnost. Celková cástka predvstupní pomoci dosáhne behem období 2000-2006 asi 3 miliard ECU rocne (více než dvojnásobek oproti roku 1999):

Program Phare se zamerí na vstup stanovením dvou prioritních cílu, které byly schváleny Evropskou Radou v Lucemburku: posilování správní a soudní kapacity (asi 30 % celkové cástky) a investice týkající se prijímání a uplatnování "acquis" (asi 70 %).

V sektoru zemedelství a venkovského rozvoje se predvstupní opatrení týkají zvlášte podpory pro zlepšování efektivnosti farem (vcetne skupin výrobcu), zpracování a distribuce, propagace kvalitních výrobku, veterinární a fytosanitární kontroly, zlepšování kvality pudy, její reparcelizace a registrace, hospodarení s vodními zdroji, odborného vzdelávání, diverzifikace ekonomických aktivit ve venkovských oblastech, agri-environmentálních a lesnických opatrení, zlepšování venkovské infrastruktury a vesnic, vcetne zachování kulturního odkazu venkova a technické pomoci. Vyskytnou-li se další prioritní potreby, lze tento seznam rozšírit. Rocní prostredky, které jsou sekci garance EAGGF k dispozici, ciní 500 milionu ECU ve stálých cenách roku 1997. Tyto prostredky budou žadatelským zemím pridelovány podle objektivních kritérií. Okamžikem vstupu do EU zeme ztrácí nárok na pomoc poskytovanou v rámci tohoto narízení.

Nástroj pro predvstupní strukturální opatrení (ISPA) bude poskytovat asi 1 miliardu ECU rocne na projekty v sektoru životního prostredí a dopravy. ISPA by byl soucástí širší posílené predvstupní strategie, pricemž bude nezbytná úzká koordinace s Phare a predvstupní zemedelskou pomocí, aby se zabránilo jakýmkoliv prekryvum. V souladu se závery z Lucemburku bude mít nárok na pomoc 10 zemí strední a východní Evropy. Vzhledem k podobným cílum a prístupu založeném na projektech se navrhuje, aby ISPA v realizaci zhruba sledoval postupy Fondu koheze. V dusledku bude prístup ISPA založen na projektech. Pomoc v rámci ISPA bude omezena na projekty, které mají dostatecnou velikost na to, aby mely významný dopad. Zkušenosti naznacují, že by se v zásade melo jednat o projekty o minimální velikosti ve výši 5 milionu ECU.

Tri nástroje predvstupní pomoci budou s každou kandidátskou zemí provozovány v kontextu Vstupních partnerství. Tato partnerství budou poskytovat jednotný rámec vytycující priority, které by mela každá zeme sledovat, a ruzné financní zdroje, jež budou ze Spolecenství na podporu predvstupního procesu k dispozici. Každá kandidátská zeme byla vyzvána, aby navrhla národní program pro prijetí "acquis" EU, kde by podrobne uvedla jak bude realizovat každou z priorit identifikovaných ve Vstupním partnerství. Monitorování Vstupních partnerství a navazujících národních programu poskytne duležitý vstup pro pravidelná hodnocení pokroku dosaženého kandidátskými zememi, která bude Komise provádet.

Financní výhled a Meziinstitucionální dohoda (IIA)

Návrhy Financního výhledu pro období 2000-2006 úzce sledují návrhy obsažené v Agende 2000. Financní výhled je prezentován na základe EU15, jak bylo požadováno Evropskou Radou v Lucemburku, ponechávaje dostatecný prostor pro financování rozširování, ale s pruvodní tabulkou pro odhad nákladu spojených s rozširováním a jeho financováním v rámci technických predpokladu použitých Komisí.

Komise navrhuje zachovat v období 2000-2006 limit vlastních zdroju na úrovni 1,27 % HNP. Celkový limit pro prídely na platby podle návrhu Komise vzroste v roce 2006 na 104,6 miliard EUR v cenách roku 1999 (1,13 % HNP). V reálném vyjádrení bude prumerné tempo rustu plateb cinit 1,2 %, vcetne predvstupní pomoci.

Predvstupní pomoc bude financována ze trí zdroju: Programu Phare a strukturálních a zemedelských nástroju. Po vstupu první vlny kandidátských zemí zustane predvstupní pomoc na stejné úrovni a bude se soustredit na zeme, které nebudou soucástí první vlny.

Ve financním výhledu pro patnáct clenských státu Komise navrhuje rezervu na nepredvídatelné okolnosti ve výši 0,03 % HNP. Ta by sloužila jako pufr k vyrovnání dopadu menšího než ocekávaného tempa hospodárského rustu. V rámci limitu pro vlastní zdroje by byla pro rozšírení ponechána rezerva, která by narustala až na 0,11 % HNP.

Jako soucást Meziinstitucionální dohody musí být financní výhled prijat Radou a Parlamentem.

Zemedelství - v souladu s limitem

Pro rozpoctové výdaje z kapitoly zemedelství existuje limit. Tento limit by mel reálne rust o 1,9 % rocne ze 45,2 miliard EUR v roce 1999 na 51,6 miliard EUR v roce 2006 (v cenách roku 1999).

Hlavní položky kapitoly 1 jsou výdaje na tržní opatrení a prímé kompenzacní platby, ale pokrývat bude také:

· opatrení venkovského rozvoje a horizontální opatrení v sektoru rybolovu (4,7 miliardy EUR v roce 2000 a 5 miliard EUR v roce 2006)

· veterinární a rostlinolékarská opatrení (asi 100 milionu EUR rocne)

· zemedelský komponent predvstupní pomoci (asi 520 milionu EUR rocne).

Zvýšení zemedelských výdaju bude nejvýraznejší behem pocátecní fáze reformy v letech 2000 - 2003, ale potom se ustálí. Rezerva zbývající do naplnení limitu pro zemedelské výdaje proto bude dostatecná pro financování výdaju vztahujících se k rozširování i k pokrytí neocekávaných výdaju.

Strukturální operace (kapitola 2) - soustredení zdroju

Behem príštího programovacího období 2000 - 2006 budou prídely na strukturální operace cinit kolem 247 miliard EUR, vcetne predvstupní strukturální pomoci ve výši 7,280 miliard EUR. V dusledku soustredení zdroju a odbourávání pomoci vyhrazené prostredky v období 2000 až 2006 mírne poklesnou, v prumeru asi o 1,4 % rocne. Patnáct clenských státu však behem tohoto programovacího období presto dostane více než behem predchozího období: celkový prídel na období 2000 - 2006 bude cinit 240 miliard ECU oproti predchozím 208 miliardám ECU (v cenách roku 1999) za období 1993 - 1999.

Komise navrhuje výrazné soustredení zdroju ve Strukturálních fondech pri snížení poctu cílu ze sedmi na tri.

Vnitrní opatrení (kapitola 3) - oblast rustu

Vnitrní opatrení by mela v novém financním výhledu zaznamenat nejvyšší tempo rustu, címž by odrážela duraz na politiku rustu a zamestnanosti. Celkové prostredky vyclenené na vnitrní opatrení progresivne porostou prumerne o 2,5 % a vzrostou ze 6,390 miliard EUR v roce 1999 na 7,600 miliard EUR v roce 2006. Hlavními prioritami jsou Transevropské síte, výzkum a inovace, vzdelávání a školení, zavádení technologií šetrných k životnímu prostredí a opatrení na podporu malého podnikání.

Nový duraz na Transevropské dopravní síte

Rozvoj Transevropských dopravních sítí (TEN) zustává pro Evropskou unii prioritou nejen jako jeden z klícových nástroju pro podporu rustu, konkurenceschopnosti a zamestnanosti, ale lepším propojením Unie bude také sloužit jako strukturální opatrení ke zvýšení její vnitrní soudržnosti. TEN také hrají zvlášte významnou úlohu ve vytvárení nových vazeb s kandidátskými zememi ze strední a východní Evropy.

Komise proto navrhuje revidování financovacího narízení pro TEN - právního základu pro výdaje na transevropskou dopravu, energetické a telekomunikacní projekty v období 2000 - 2006. Návrh také poskytuje predstavu o potrebe výdaju v celkové výši 5,500 miliardy ECU, z cehož asi 5 miliard ECU je urceno na dopravu, oproti 1,8 miliardy pro období 1995 - 1999.

Tento návrh také stanoví mechanismy ke zlepšení rízení programu TEN prostrednictvím vetšího smerování k víceletému plánování a rozpoctovým závazkum podobným Fondu koheze. Financováním poskytovaným po celou dobu trvání projektu se usnadní verejne soukromá partnerství.

Také se navrhuje, aby se limit pro príspevek z rozpoctu TEN na jediný projekt zvýšil z 10 % na 20 % ve výjimecných prípadech, kdy existuje zvlášte silný transevropský zájem.

Vnejší aktivity - pokracující závazek

Celkový prídel na vnejší aktivity postupne poroste ze 6,870 miliard EUR na 7,900 miliard EUR v roce 2006, tj. o 2 % rocne. To zahrnuje program Phare pro predvstupní období. Cástka, která je na nej vyclenená ciní 1,560 miliard ECU rocne behem celého období.

Administrativa - pomalý rust

Rust celkového prídelu na administrativní výdaje nadále setrvává na pomalé koleji: behem období 2000 - 2006 se bude jednat prumerne o 1,7 % rocne s nárustem na 5,300 miliard ECU v roce 2006. Témer polovina tohoto zvýšení bude pohlcena prudkým rustem výdaju na penze, což ponechá na další administrativní výdaje ne více než 1% rocní zvýšení. To vyžaduje prísné hospodarení se všemi administrativními zdroji ve všech institucích. Komise konstatuje, že jejím zámerem je aktivne usilovat o reformu své administrativy. Pri realizaci všech programu se bude muset venovat pozornost minimální velikosti financovaných projektu, aby se zajistilo, že náklady rízení nebudou nadmerné.

Nové clenské státy - výdaje vyplývající ze vstupu

Sdelené ukazuje oddelene výdaje vztahující se ke vstupu a jejich financování (tabulka 2), pricemž stanoví referencní financní rámec pro nové clenské státy v období 2002 - 2006. Jako taková muže být tabulka 2 spatrována jako spolecné vyjednávací stanovisko Patnáctky.

Ocekávané výdaje vyplývající ze vstupu:

· zemedelství: kolem 1,6 miliardy EUR v roce 2002, 3,4 miliardy EUR v roce 2006

· strukturální operace: kolem 3,750 miliardy EUR v roce 2002, 12,080 miliardy EUR v roce 2006

· vnitrní opatrení: prumerne 800 milionu EUR rocne

· administrativa: prumerne 400 milionu EUR rocne

Podle Komise by zemedelské výdaje mely být zcela financovány rezervou, která je k dispozici pod limitem pro výdaje na zemedelství. Ostatní výdaje budou predevším pokryty cástkou, která je k dispozici na vstup, u níž se predpokládá, že jí soucasných 15 clenských státu ponechá a u níž se plánuje, že vzroste z 1,3 miliardy EUR v roce 2002 na 10,5 miliardy EUR v roce 2006. Další prostredky budou k dispozici ze zvýšeného HNP rozšírené Unie. Po vstupu v roce 2006 se predpokládá rezerva ve výši témer 6 miliard EUR (0,06 % HNP).

Pruvodní zprávy

Pri prijímání sdelení o novém Financním výhledu pro období 2000 - 2006 Komise také prijala zprávu o fungování Meziinstitucionální dohody, sdelení o jejím obnovení a zprávu o návrhu modifikovat fungování Garancního fondu.

Meziinstitucionální dohoda: Komise navrhuje novou dohodu o rozpoctové disciplíne

Evropská Komise dnes navrhla novou dohodu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpoctové disciplíne. Soucástí této dohody by byl tento Financní výhled.

Nová Meziinstitucionální dohoda by nahradila soucasnou dohodu, s níž Komise získala celkove pozitivní zkušenost.

Meziinstitucionální dohoda ujasnuje, jak Rada, Evropský parlament a Komise dohromady spolupracují pri stanovení rozpoctu Unie podle spolecných zásad.

Nedávné rozpoctové postupy vedly ke zlepšené spolupráci mezi temito institucemi a Komise nyní navrhuje, že by tato pozitivní zkušenost mela být konsolidována do dohody mezi institucemi.

Komise navrhuje, aby nová Meziinstitucionální dohoda mezi jiným pokrývala klasifikaci výdaju na povinné a nepovinné, potrebu právního základu a smírcí proces v rozpoctové procedure. Komise si preje, aby nová dohoda byla dohodnuta vcas, aby jí bylo možné použít pro prípravu rozpoctu na rok 2000.

Garancní fond - stabilní úverové aktivity, požadováno méne zdroju

Zpráva zduraznuje dobré fungování Garancního fondu, který nabízí úcinnou ochranu rozpoctu EU. Cástka financních zdroju, které jsou Fondu k dispozici, rychle vzrostla a behem roku 1997 dosáhla úrovne, která je považována za dostatecnou.

Pri zachování soucasné kapacity nabízet garantované pujcky se zdroje, které jsou Fondu k dispozici, nyní jeví jako nadmerné ve srovnání s riziky, která mají být pokryta. Komise proto navrhuje snížit "cílovou úroven" z 10 na 8 % dlužné cástky pujcek a snížit "zajištovací sazbu" na 6 % cástky nových pujcek. Rezerva ve výši 150 milionu EUR rocne (ceny roku 1999) se v novém Financním výhledu pro období 2000 - 2006 jeví jako dostatecná.

Garancní fond byl vytvoren v roce 1994 na ochranu rozpoctu EU pred dusledky možného neplacení pujcek, na než byla poskytnuta garance. Evropská unie nabízí cástecnou garanci pujcek poskytovaných Evropskou investicní bankou v Latinské Americe, Asii a oblasti Stredomorí a plnou garanci pro financní pomoc na pujcky EU nekterým tretím zemím. Pokaždé, když je podepsána nová pujcka, která využívá garanci rozpoctu EU, je ve prospech Fondu pripsána cástka odpovídající velikosti pujcky (tzv. "zajištovací sazba"), cerpaná z ad hoc rezervy zarazené do rozpoctu narízením, kterým byl tento Fond ustaven (tzv. "cílová úroven" stanovená jako procento nezaplacené cástky pujcek). K tomuto výsledku prispely omezené splátky nesplácených pujcek a rust financního príjmu generovaný zdroji, které jsou Fondu k dispozici

Tabulka 1. Financní výhled

Vyhrazené prostredky

v milionech EUR

v cenách r. 1999 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

1. Zemedelství (*) 45 205 46 050 46 920 47 820 48 730 49 670 50 630 51 610

z cehož predvstupní pomoc 520 520 520 520 520 520 520

2. Strukturální

operace 39 025 36 640 37 470 36 640 35 600 34 450 33 410 32 470

Strukturální fondy 32 731 32 600 33 430 32 600 31 560 30 410 29 370 28 430

Fond koheze 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000

Predvstupní strukturální

nástroj 1 040 1 040 1 040 1 040 1 040 1 040 1 040

Úpravy (**) 3 294

3. Vnitrní

opatrení 6 386 6 390 6 710 6 880 7 050 7 230 7 410 7 600

4. Vnejší aktivity 6 870 6 870 7 070 7 250 7 430 7 610 7 790 7 900

z cehož predvstupní pomoc 1 560 1 560 1 560 1 560 1 560 1 560 1 560

5. Administrativ. 4 723 4 730 4 820 4 910 5 010 5 100 5 200 5 300

6. Rezervy 1 192 850 850 600 350 350 350 350

Menová rezerva 500 500 500 250 0 0 0 0

Rezerva na mimorádnou

pomoc 346 200 200 200 200 200 200 200

Garancní rezerva 346 150 150 150 150 150 150 150

Celkové prostredky

vyhrazené

na závazky 103401 101530 103840 104100 104170 104410 104790 105230

Celkové prostredky

vyhrazené

na platby 96 380 98 800 101650 102930 103520 103810 104170 104560

Prostredky vyhrazené na platby

jako % HNP 1,23 1,24 1,24 1,22 1,20 1,18 1,15 1,13

Rezerva (%) 0,04 0,03 0,03 0,03 0,03 0,03 0,03 0,03

K dispozici na vstup (%) 0,02 0,04 0,06 0,09 0,11

Limit pro vlastní

zdroje (%) 1,27 1,27 1,27 1,27 1,27 1,27 1,27 1,27

(*) Strop zde odpovídá limitu pro zemedelské výdaje

(**) Vcetne cástky ve vztahu k financnímu mechanismu EEA a úpravy navrhované Komisí, aby se zohlednily podmínky realizace rozpoctu 1997.

Tabulka 2. Výdaje vyplývající ze vstupu, financování

Miliony EUR v cenách

r. 1999 2002 2003 2004 2005 2006

Výdaje

Kapitola 1 (*) 1 600 2 030 2 450 2 930 3 400

Kapitola 2 3 750 5 830 7 920 10 000 12 080

Kapitola 3 730 760 790 820 850

Kapitola 5 370 410 450 450 450

Celkové prostredky

vyhrazené na závazky 6 450 9 030 11 610 14 200 16 780

(1) Celkové prostredky

vyhrazené na platby 4 140 6 710 8 890 11 440 14 220

Dostupné zdroje financování

Financování zemedelských

výdaju cerpáním z rezervy

pod limitem pro celkové

zemedelské výdaje 1 600 2 030 2 450 2 930 3 400

Cástky k dispozici pro

vstup ve financním rámci

patnácticlenného

Spolecenství (odhad) 1 280 3 300 5 680 8 060 10 470

Zvýšení vlastních zdroju

vyplývající z rustu HNP

Unie po rozšírení (odhad) 3 440 3 510 3 580 3 660 3 740

(2) Celkové dostupné

financování 6 320 8 840 11 710 14 650 17 610

Zmeny v rezerve pod limitem

pro vlastní zdroje

Rezerva (2) - (1) 2 180 2 130 2 820 3 210 3 390

Rezerva ve financním

rámci patnácticlenného

Spolecenství (0,03 % HNP) 2 520 2 580 2 650 2 720 2 780

Celková rezerva k dispozici

v rozšíreném Spolecenství 4 700 4 710 5 470 5 930 6 170

Celková rezerva jako

procento HNP rozšíreného

Spolecenství 0,05 % 0,05 % 0,06 % 0,06 % 0,06 %

(*) Pro potreby srovnání výdaje odhadované v cenách r. 1999 Relevantní jsou pouze odhady v bežných cenách. (Preklad Dr. Ing. Tomáš Turecki, Praha)

Evropská integrace - Ovocnárství, vinohradnictví, zelinárství, bramborárství, okrasné zahradnictví, vcelarství, hedvábnictví, koreninové a lécivé rostliny, cerstvé a zpracované výrobky, vinarství - Informacní obežník

Vydává : Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu a brambory a Pracovní skupina pro víno,

Odbor evropské integrace, MZeCR, Tešnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812965, e-mail Zika @ mze.cz

Doc. Ing. Jirí Hodis, CSc. 02/21812170, fax 02/21812965 (vinarství)