Zahraniční trhy agrár. komodit: Obiloviny a olejniny 18.12.1998

ZTAK

Zahranicní trhy agrárních komodit VÚZE tel: 02/22000316,317

Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Obiloviny a olejniny

Redakcní uzáverka: 18.12.1998

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve svete

1.1.1 Podle IGC bude svetová spotreba obilovin v r. 1998/99 vyšší než produkce (1)

Urcité zhoršení vyhlídek na sklizen obilovin na jižní polokouli vedlo obchodníky k prehodnocení odhadu nabídky a poptávky u této komodity. V dusledku nepríznivého pocasí došlo ke snížení odhadu sklizne pšenice a kukurice v Argentine, zatímco Austrálie sklidila více méne kvalitní pšenice.

(1) - Agra Europe, 39, 1998, c. 48, s. MM 23-13

Tab. 1: IGC - Svetová bilance obilovin v letech 1995/96 až 1997/98 a její poslední odhad pro r. 1998/99 (mil. t)

1998/99

1995/96 1996/97 1997/98 Odhad Odhad

z 28.10.1998 z 23.11.1998

Obiloviny celkem1)

Produkce 1 342 1 499 1 512 1 483 1 475

Vývoz 182 188 184 184 185

Spotreba 1 384 1 464 1 476 1 486 1 479

Zásoby2) 198 233 269 265 264

Pšenice

Produkce 541 583 610 586 584

Vývoz 90 95 95 95 95

Spotreba 553 579 587 591 594

Zásoby2) 106 110 133 128 122

Krmné obiloviny

Produkce 801 916 902 897 891

Vývoz 92 93 89 89 90

Spotreba 831 885 889 895 885

Zásoby2) 92 123 136 137 142

1) pšenice a krmné obiloviny, zaokrouhleno, 2) zásoby v dusledku ruzných pocátku hospodárských let v jednotlivých zemích nereprezentují zásoby ke stejnému termínu, v dusledku toho se zmeny v zásobách nerovnají rozdílu mezi produkcí a spotrebou.

Pramen: Agra Europe,39,1998,c.48,s.MM 13

Na základe techto skutecností upravila IGC odhad svetové produkce obilovin (bez rýže) v r. 1998/99 z listopadu 1998 smerem dolu na 1 475 mil. t, tj. o 2,4 % méne než bylo sklizeno v r. 1997/98, a výhled celkové spotreby na 1 479 mil. t, což predstavuje proti predchozímu roku jen mírný nárust (o 0,2 %). Zásoby obilovin se v prubehu r. 1998/99 sníží z pocátecních 269 mil. t na 264 mil. t.

Odhad svetové sklizne pšenice v r. 1998/99 IGC snížila o 2 mil. t na 584 mil. t. Soucasne zvýšila její celkovou spotrebu na 594 mil. t. Bude tak o 1,2 % vyšší než spotreba v r. 1997/98 a o 1,7 % vyšší než ocekávaná produkce. Rust spotreby souvisí s vyšším použitím pšenice pro krmné úcely na pocátku r.1998/99 v USA a v menší míre také v EU. Konecné zásoby se sníží o 8 % na 122 mil. t.

Listopadový odhad svetové produkce krmných obilovin IGC snížila proti svým ríjnovým predpokladum o 6 mil. t na 891 mil. t. V porovnání s predchozím rokem bude sklizen v r. 1998/99 o 1,2 % nižší. Celková spotreba krmných obilovin by mela v r. 1998/99 dosáhnout 885 mil. t. Je to o 10 mil. t méne než cinil ríjnový odhad a o 0,4 % méne než v r. 1997/98. Konecné zásoby se zvýší proti predchozímu roku o více než 4 %. V porovnání s jejich stavem v r. 1995/96 by mely být o 50 mil. t (54 %) vyšší.

(2) - Agra Europe, 39, 1998, c. 49, s. MM 3 - 5

1.1.2 ZMP: Na mezinárodním trhu existuje prostor pro rust cen pšenice (2)

I když také v nastávajících mesících je na svetovém trhu pšenice treba pocítat s trvalou konkurencí, presto se podle ZMP rozšírí prostor pro zotavení jejích cen. ZMP se odvolává na uverejnované odhady IGC, která svuj výhled na r. 1998/99 od zárí trvale výrazne redukuje. Termínové trhy v Evrope a v Severní Americe to ale doposud ovlivnilo jen málo. CBOT ve tretí listopadové dekáde dokonce zaznamenala pokles kotací. Cena prosincového kontraktu na pšenici klesla z 293 US centu/bu (107,66 USD/t, 3 191 Kc/t) k 18.11. na 277 US centu/bu (101,78 USD/t, 3 108 Kc/t) ke 30.11. Kontrakty na pozdejší termíny kotovaly výše, byly ale výrazne nižší než na konci listopadu 1997. Mezinárodní obchod pšenicí stagnoval, hlavní dovozci nedisponovali dostatecnými financními prostredky pro zvýšení nákupu obilí.

Podle ZMP se zlepšily možnosti odbytu pšenice z EU do tretích zemí. Dokumentuje to snížení vývozních subvencí. Zatímco v zárí 1998 Brusel poskytoval subvence na vývoz pšenice do tretích zemí ve výši 38,50 ECU/t, na konci listopadu to bylo pouhých 27,25 ECU/t, a to presto, že se ceny v Nemecku a ve Francii mírne zvýšily. Od cervence do listopadu 1998 vydala EK licence na vývoz témer 5 mil. t v porovnání se 3,4 mil. t ve stejném období 1997.

Zatímco odhady sklizne v nekterých oblastech Jižní Ameriky, východní Evropy a Prední Asie musely být sníženy, potvrdilo se ocekávání vysoké sklizne pšenice v regionech na severní polokouli s obvyklou nadprodukcí. EU sklidila 103,4 mil. t pšenice, USA 69,6 mil. t. V obou prípadech ale bylo sklizeno více méne kvalitní pšenice, než se puvodne ocekávalo, z cehož, podle ZMP, vycházejí IGC a USDA pri vyšších odhadech spotreby pšenice v r. 1998/99 pro krmné úcely. Odhadovaná svetová spotreba pšenice ve výši 584 mil. t je založena jen z velmi malé cásti na zvýšení poptávky tradicních dovozcu. Stále pretrvává velká nejistota dovozu do asijských zemí a do Ruska. Rovnež s ohledem na nižší odhady sklizne a nabídky rýže považuje ZMP zvýšení poptávky na svetovém trhu pšenice za pravdepodobné.

(2) - Agra Europe, 39, 1998, c. 49, s.MM 3 - 5

Tab. 2: Slizen pšenice v nejvetších producentských státech (tis. t)

1995/96 1996/97 1997/981) 1998/992) 1998/99 : 1997/98

zmena v %

Rusko 30 100 34 900 44 200 28 500 - 35,5

Cína 102 215 110 570 123 300 110 000 - 10,8

USA 59 400 62 190 68 761 69 604 1,2

EU 87 335 97 766 94 449 103 360 9,4

Indie 65 470 62 097 69 275 67 000 - 3,3

Kanada 25 037 29 801 24 280 23 299 - 4,0

Austrálie 16 504 23 586 19 417 23 000 18,5

Argentina 9 200 15 900 14 800 11 000 - 25,6

Pákistán 17 002 16 907 16 650 18 500 11,1

Turecko 15 500 16 200 16 000 17 500 9,4

Kazachstán 6 490 7 700 8 950 5 500 - 38,5

1) predbežný údaj, 2) odhad

Pramen: Agra Europe,39,1998,c.49,s.MM 5

Nekterí odborníci predpokládají také výraznejší pokles ploch ozimé pšenice v USA pro sklizen v r. 1999, což signalizuje možnost zpevnování cen v nadcházejících mesících.

Tab. 3: Prumerné mesícní ceny termínových kontraktu pšenice (SRW) na nejbližší termín na CBOT (US centu/bušl)

1995 1996 1997 1998 1998/1997

zmena v %

Cerven 399,15 512,95 363,40 282,75 - 22,2

Cervenec 444,75 510,15 381,80 265,25 - 30,5

Srpen 437,90 581,50 408,25 252,40 - 38,2

Zárí 471,05 631,25 381,95 257,60 - 32,6

Ríjen 491,00 497,45 347,20 292,95 - 15,6

Listopad 494,00 470,35 323,50 289,201) - 10,6

1) první tri týdny

Pramen: Agra Europe,39,1998,c.49,s.MM 4

1.1.3 Sdružení ekonomických expertu: Výhled na trhu obilovin do r. 2000/2001 (3)

Exportní ceny pšenice by se mely zacít zotavovat v r. 1999/2000 a tento proces by mel pokracovat také v r. 2000/2001, protože mezinárodní trh zacne reagovat na omezení vývozních subvencí v príštím roce. Vyplývá to z komoditní studie vypracované Sdružením ekonomických expertu (Economist Intelligence Unit). Napr. prumerná cena americké tvrdé ozimé pšenice (HRW) by se mela zvýšit ze 127 USD/t v r. 1998 na 135 USD/t v r. 1999 a 150 USD/t v r. 2000.

U svetové spotreby pšenice ocekává Sdružení ekonomických expertu v r. 1999/2000 rust o pouhých 6 mil. t, protože asijské zeme se podle jeho mínení vrátí k tradicní výžive, založené na kukurici a rýži. V dalším roce by se mela spotreba zvýšit výrazneji. Produkce bude v r. 1999/2000 již ve druhém po sobe jdoucím roce nižší než spotreba a zásoby pšenice klesnou ze 124 na 108 mil. t. Avšak rozhodující faktor - objem zásob v hlavních vývozních státech - zustane relativne vysoký, tj. 36 až 37 mil. t.

Svetová spotreba krmné pšenice zustane pravdepodobne kolem 100 mil. t vzhledem ke stabilní produkci hospodárských zvírat, zvyšující se konkurenci olejnin a ostatních neobilních složek krmiv, a k prechodu evropských farmáru na nové, výnosnejší odrudy potravinárské pšenice. Spotreba krmné pšenice v USA bude pravdepodobne omezena v dusledku bohaté nabídky krmných obilovin a sóji. Také asijské zeme (napr. Jižní Korea) by mohly prejít na krmné obilí vzhledem k tomu, že jecmen z cernomorských prístavu je velmi levný. Studie ocekává zvýšení spotreby pšenice v r. 2000/2001 v Cíne, Indii, nekterých dalších asijských státech a v býv. SSSR. Mezinárodní obchod touto obilovinou by se proto mohl zvýšit ze soucasných 95 mil. t na 103 mil. t v r. 2000/2001.

Protože bude produkce pšenice v r. 1999/2000 v Austrálii, Kanade, Argentine a v USA pravdepodobne nižší v dusledku nízkých cen v letošním roce, dojde podle studie k zotavení jejích cen, což bude v r. 2000/2001 stimulovat produkci na zhruba 620 mil. t, v souladu se spotrebou.

Pokud se Latinská Amerika vyhne deflaci, mohla by se zvýšit svetová spotreba kukurice, ovšem pomalejším tempem než doposud v 90. letech. V r. 1999/2000 by se mela zvýšit na 595 mil. t a v r. 2000/2001 na 609 mil. t. Více než polovinou se na jejím prírustku budou podílet Cína a USA. Celková dovozní poptávka po kukurici klesla, v dusledku asijské krize, ze 65 mil. t v r. 1997/98 na 60 mil. t v r. 1998/99. Stoupající zásoby a nízké ceny pravdepodobne v USA povedou v príštím roce k omezení ploch této plodiny zhruba o 2,5 % na 809 000 ha. To znamená, že americká produkce by se mohla snížit o 10 % na 225 mil. t. Vzhledem k vysokým zásobám bude ale její nabídka dostacující.

Prumerná svetová exportní cena kukurice byla v r. 1998 nejnižší od r. 1993 a cinila 107 USD/t. Ocekává se, že zustane nízká i v príštím roce. Svetová produkce se v r. 1999 sníží na 582 mil. t (596 mil. t v r. 1998), ale v r. 2000 stoupne na 597 mil. t.

Stoupající poptávka po sladovnickém jecmeni bude kontrastovat s nejistou situací na trhu krmného jecmene. Svetová spotreba jecmene zustane v r. 1999/2000 na úrovni 146 mil. t a v následujícím roce se zvýší o 3 mil. t. Globální produkce by se mela snížit ze 145 mil. t v r. 1998/99 na 140 mil. t v r. 1999/2000. Podle studie se zásoby jecmene v EU sníží v r. 2000/2001 na 9 mil. t (z toho 2 mil. t intervencní zásoby) v porovnání s 15 mil. t (7 mil. t intervencní) v r. 1998/99. Exportní cena jecmene by se mela zvýšit na 94 USD/t v r. 1999 a na 109 USD/t v r. 2000.

(3) - Agra Europe, 39, 1998, c. 1828, s.M/7-8

1.2 Rust zásob obilovin v Evropské unii (4)

Ackoliv EK ješte neuverejnila oficiální bilanci obilovin, promítne se podle britského Úradu pro domací produkci obilovin (UK Home-Grown Cereals Authority) jejich letošní rekordní sklizen ve výši 208 mil. t do vyšších konecných zásob v r. 1998/99, zejména u pšenice a u jecmene. Díky nízkým cenám na vnitrním trhu EU se predpokládá vyšší spotreba pšenice a jecmene ve forme krmiv. Její rust však nebude dostatecný, aby eliminoval prírustek produkce a pocátecních zásob. Vzhledem k vysoké sklizni pšenice vykazuje její bilance v r. 1998/99 prebytek 7 mil. t pro vývoz a/nebo pro prevedení do zásob. Tento objem by se mohl ješte zvýšit, protože soucasná bilance pocítá s dovozem pouhého 1 mil. t, zatímco dovozní licence predpokládají lonský objem ve výši 1,5 mil. t.

(4) - Agra Europe, 39, 1998, c. 1827, s.M/9

Tab. 4: Bilance obilovin v EU (EK, mil. t)

Pšenice Jecmen

19971) 19981) Zmena v % 19971) 19981) Zmena v %

Pocátecní zásoby 10,7 11,8 9,6 8,5 14,9 74,7

- intervencní 0,5 2,5 n/c 0,7 7,8 n/c

Produkce 87,0 94,4 8,6 52,4 52,3 - 0,3

Dovoz2) 1,5 1,0 - 31,3 0,2 0,1 - 35,9

Nabídka celkem 99,2 107,2 8,1 61,1 67,3 10,1

Spotreba 71,9 73,2 1,9 40,9 43,0 5,2

Nabídka - spotreba3) 27,3 34,0 24,5 20,2 24,3 20,0

Vývoz2) 15,5 5,4

Konecné zásoby 11,8 14,9

- intervencní 2,5 7,8

1) predbežný údaj, 2) bez obchodu mezi clenskými státy, zahrnuje dovoz resp. vývoz výrobku z obilovin, 3) použitelnost pro vývoz nebo zásoby

Pramen: Agra Europe,39,1998,c.1828,s.M/9

I když dosavadní prubeh vývozu pšenice z EU do tretích zemí v r. 1998/99 naznacuje v porovnání s predchozí sezónou zvýšení, jeho celkový objem bude do znacné míry záviset na vývoji globální nabídky a poptávky (pšenice na jižní polokouli se bude teprve sklízet) a na možnostech rozpoctu EU. Intervencní zásoby pšenice se zvýší v porovnání se stavem v predchozím roce (2,5 mil. t), i když ne v takovém rozsahu jako u jecmene.

Produkce jecmene v EU dosáhla stejného objemu jako v r. 1997/98, tj. 52,3 mil. t. Presto jeho intervencní zásoby zrejme prekrocí 10 mil. t. Prícinou bude vysoký pocátecní stav zásob a omezené možnosti jeho odbytu. Vyšší dostupnost krmné pšenice v nekterých severních státech a skutecnost, že ji nelze dodávat do intervencních skladu, pravdepodobne povede k presunu poptávky od krmného jecmene k nutricne hodnotnejší krmné pšenici. Zásoby jecmene by tak mohly být ješte vyšší, než se v soucasné dobe predpokládá.

EK si je vedoma možných problému s nadmernými zásobami, a proto je pri týdenním schvalování vývozu obilí do tretích zemí velkorysejší než v predchozích letech. V ocekávání velkého náporu na intervencní sklady, vyváží také intervencní obilí do tretích zemí. Nekteré clenské státy (Francie a Nemecko) zvýšily nabídky obilí do intervence v prvních dvou listopadových týdnech v ocekávání snížení intervencní ceny od 1.1.1999 a zavedení eura a nabídly 830 000 t pšenice, 1,8 mil. t jecmene a 620 000 t žita.

1.3 Obiloviny v ostatních zemích

1.3.1 Situace na obilním trhu v Rusku (5)

Místopredseda ruské vlády G. Kulik, kterého poveril predseda vlády J. Primakov vedením speciální komise pro stabilizování ruského trhu potravin, pripustil, že cistá sklizen obilovin (po vycištení a usušení) dosáhne v r. 1998 pouhých 43 až 45 mil. t. To je polovicní množství, než bylo sklizeno v predchozím roce a jedna z nejnižších sklizní od druhé svetové války. Hrubou sklizen odhaduje na 51,5 mil. t. Približne ctvrtina ploch obilovin byla postižena suchem, pricemž se výnosy snížily o 26,7 %. Nízká sklizen je ale také zpusobena nedostatkem prostredku na nákup pohonných hmot, hnojiv a dalších vstupu, pokracujícího poklesu úrodnosti pudy a nedostatkem strojního vybavení. Ruský ministr zemedelství V. Semjonov predpokládá deficit obilovin v r. 1998/99 ve výši 8,3 mil. t, který by mel být pokryt dovozem. Poukazuje na to, že jen 14 z 89 regionu bude mít prebytek obilí, který budou moci prevést do jiných regionu. Nedostatkem obilovin bude trpet 22 regionu. Podle Kulika bude nutné dovézt 5,5 až 6 mil. t (3 až 4 mil. t v r. 1997/98).

Celkovou nabídku (produkce, dovoz a pocátecní zásoby) ministerstvo odhaduje na 78,3 mil. t v porovnání se 105,2 mil. t v r. 1997/98. Poptávka by se mela zvýšit ze 79,9 na 86,6 mil. t. Ruská potreba obilovin v r. 1998/99 se bude skládat z 24 mil. t potravinárského obilí, 16 mil. t osiva, 40 mil. t krmných obilovin a 3,6 mil. t obilí pro prumyslové zpracování. Bilance predpokládá vývoz 2 mil. t a prevedení 1 mil. t do vládních zásob. Vláda hodlá vybudovat federální zásoby potravin a zabránit jednotlivým regionum, aby omezovaly dodávky potravin do jiných regionu.

Podle dohody o potravinové pomoci podepsané mezi Ruskem a USA 6.11.1998 Rusko obdrží z USA 1,5 mil.t pšenice. Dále dostane dlouhodobé pujcky na dovoz 500 000 t kukurice, 300 000 t sójové moucky, 50 000 t sóji, 200 000 t pšenice a 100 000 t rýže. Pomoc Rusku z EU by mela zahrnovat 1 mil. t pšenice, 500 000 t žita a 50 000 t rýže.

Ve 3. ctvrtletí 1998 se v porovnání se stejným obdobím 1997 výrazne zvýšily vývozy pšenice z Ruska, zatímco dovozy klesly. Podle analytiku z ruské konzultacní firmy Sov Econ je prícinou devalvace rublu, v dusledku které dovozy zdražily, zatímco vývoz je pro obchodníky atraktivní. Pres velmi špatnou ruskou úrodu stoupl v uvedeném období vývoz pšenice o 320 % na 435 100 t. V zárí bylo vyvezeno 189 900 t. Nejvetší objem vyvezl Severní Kavkaz, zejména regiony Rostov, Krasnodar a Stavropol. Celkový dovoz pšenice se v uvedeném ctvrtletí snížil o 47 % na 301 400 t.

(5) - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 194, s. 10-12

Tab. 5: Ruský dovoz a vývoz pšenice (tis. t)

1997 1998/99

celkem cervenec Srpen zárí

Dovoz celkem 2 104,6 160,8 85,5 55,0

- SNS 1 715,3 153,1 74,7 53,4

-- Kazachstán 1 705,4 153,1 74,7 53,2

- ostatní zeme 389,3 7,7 10,8 1,6

-- Madarsko 0,0 4,2 7,8 -

Vývoz celkem 908,1 88,4 68,3 189,8

- SNS 243,5 18,4 10,7 33,6

-- Azerbajdžán 43,6 3,4 7,6 14,9

-- Gruzie 24,4 5,2 2,0 11,5

- ostatní zeme 664,6 70,0 57,6 156,2

-- Izrael 270,7 23,2 35,2 39,9

-- Turecko 47,7 20,1 14,0 53,1

-- Estonsko 22,5 3,9 1,6 18,4

-- Maroko 11,0 - 5,3 15,0

Pramen: East Europe Agriculture and Food,1998,c.194,s.12

1.3.2 Nižší deficit krmných obilovin v Polsku (6)

Polsko bylo v r. 1997/98 cistým dovozcem krmných obilovin ve výši 865 000 t. Podle údaju tamního Výzkumného ústavu zemedelské ekonomiky se tento deficit proti r. 1996/97 snížil témer o 50 %. Celkový dovoz krmných obilovin (vc. otrub) v r. 1997/98 dosáhl 897 000 t, z toho bylo 58 % kukurice, 25 % pšenice a 16 % jecmene. Hlavními dodavateli byly EU, USA, Kanada, Madarsko a Slovensko. V r. 1998/99 by se mel snížit celkový dovoz krmných obilovin na 526 000 t v dusledku nove zavedených dovozních restrikcí. U cistého dovozu se proti predchozímu roku ocekává pokles zhruba o polovinu, tj. na 425 000 t.

(6) - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 185, s.6

Tab. 6: Polský dovoz a vývoz krmných obilovin (tis. t)

1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/981) 1998/992)

Dovoz celkem 420 1 338 1 350 1 707 897 526

Z toho:

Obiloviny 280 1 150 993 1 413 796 450

- kukurice 92 255 329 578 467 200

- jecmen 178 690 448 435 128 100

- pšenice - 189 200 400 200 150

Otruby3) 140 188 357 294 101 76

Vývoz celkem 44 79 201 41 32 101

Z toho:

Obiloviny 44 79 201 1 31 100

Otruby3) - - - 40 1 1

Saldo - 376 - 1 259 - 1 149 - 1 666 - 865 - 425

1) odhad, 2) výhled, 3) ekv. obilovin

Pramen: East Europe Agriculture and Food,1998,c.194,s.20

V r. 1997/98 se zvýšil polský dovoz bílkovinných krmiv (sójové, masokostní, rybí moucky, repkového šrotu a luštenin) o 5,6 % na 1,16 mil. t. Soucasne stoupl jejich export o necelých 10 % na 201 000 t, zejména díky nárustu u vývozu repkového šrotu, který smeroval prevážne do Dánska, Nemecka a Francie. Cistý dovoz bílkovinných krmiv v r. 1997/98 ale stoupl o 5,2 % na 954,7 tis. t.

Dovoz sójové moucky a repkového šrotu dosáhl 839 600 t (+ 3,2 %), z toho na prvne jmenovaný pripadlo 98,5 %, zhruba 65 % pocházelo z EU a 26 % z Brazílie. Dovoz masokostní a rybí moucky se zvýšil proti predchozímu roku o 14,5 % na 312 000 t, z toho 309 000 t masokostní moucky. V r. 1998/99 se neocekávají žádné výrazné zmeny v polském obchodu bílkovinnými krmivy. Cistý dovoz by se mel priblížit témer 1 mil. t. Bude tak asi o 4 % vyšší než v r. 1997/98.

1.3.3 Opoždení sklizne kukurice v Madarsku (7)

Vydatné dešte a záplavy mely v letošním roce za následek opoždení sklizne kukurice v Madarsku. Predpokládaly se jen prumerné výnosy. Celková sklizen zrejme nebude vyšší než 6 mil. t. Dve tretiny kukurice stály ješte na konci ríjna na polích. Od 1. prosince vstoupil v platnost systém garantovaných cen za krmnou kukurici. Garantovaná cena byla stanovena na 16 500 HUF/t (cca 2 249 Kc/t). V prípade, že každý farmár požádá o prodej své kukurice za garantovanou cenu, bude muset ministerstvo zemedelství nakoupit a uskladnit asi 1,9 mil. t této plodiny. S uskladnením by nemely být problémy, protože vetšina skladu byla vyprázdnena v souvislosti s rostoucím exportem pšenice.

V dusledku nepríznivého pocasí byla do konce ríjna 1998 vyseta ozimá pšenice pouze na tretine plánovaných ploch. K tomuto termínu bývá obvykle výsev této plodiny ukoncen.

(7) - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 194, s.24

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve svete

2.1.1 Nabídka sóji na svetovém trhu bude vysoká (8)

Svetová sklizen sóji v r. 1998/99 se v soucasné dobe odhaduje na 154 mil. t, tj. o 2 % méne než v r. 1997/98. Relativne vysoká produkce v USA zrejme vyrovná ponekud nižší ocekávanou sklizen v Brazílii, v Argentine a také v Cíne na jare 1999. V r. 1998/99 dosáhne svetová sklizen 10 hlavních olejnin zhruba 288 mil. t, tj. o 1,2 mil. t více než v predchozím roce. Vzhledem k nízkým cenám obilovin farmári rozširují plochy olejnin na úkor obilí, zejména v USA, Kanade a v menší míre také v EU.

Na strane poptávky jsou hlavními dovozci sóji EU (17 mil. t) a Cína (4,4 mil. t). Exportéri v USA vyjadrují urcité obavy ohledne výše cínského dovozu. Spotreba bílkovinných krmiv v krmných smesích v EU, v dusledku bohaté nabídky relativne levného obilí, pravdepodobne neporoste. Objevují se ale první známky oživení ekonomik v asijských státech. To by mohlo znamenat opetovné zvýšení stavu hospodárských zvírat a oživení poptávky po bílkovinných krmivech. Celkove by mela zustat nabídka sóji bohatá a její ceny na nízké úrovni, pricemž nelze vyloucit jejich omezené kolísání obema smery.

(8) - Agra Europe, 39, 1998, c. 1828, s.M/6-7

2.1.2 Rybí moucka (9)

Produkce rybí moucky byla v Jižní Americe v lednu až zárí 1998 podle Organizace vývozcu rybí moucky o 60 % nižší než ve stejném období 1997 a dosáhla 900 000 t. Nejvíce bylo postiženo vlivem El Nino Peru. V této zemi se její výroba snížila o 70 % na 390 000 t. Chile zaznamenalo 50 % pokles na 500 000 t. Vývoz rybí moucky z Jižní Ameriky v uvedeném období klesl stejnou merou, o 65 % na 800 000 t.

Odhad produkce rybí moucky v r. 1998 v hlavních exportujících zemích, uverejnený na nedávné konferenci Mezinárodní asociace zpracovatelu rybí moucky a oleje v Portoriku, ciní 2,16 mil. t, tj. zhruba o 40 % méne než v r. 1997. Na této produkci se budou podílet 63 % jihoamerické státy a 37 % Skandinávie. Vývoz moucky z uvedených teritorií se odhaduje na 1,8 mil. t, o 50 % nižší než v r. 1997, zásoby na konci prosince 1998 se sníží proti predchozímu roku o 10 % na 340 000 t.

Produkce rybí moucky v exportujících zemích (Peru, Chile, Dánsku, Norsku a Islandu) se v první polovine r. 1999 odhaduje na 1,4 mil. t. Bude tak o 20 % vyšší než ve stejném období 1998. Vývoz by se mel zvýšit o 40 % na 1,15 mil. t a zásoby budou na konci cervna 1999 o 20 % nižší a dosáhnou 360 000 t. Vyhlídky v severním Chile a v Peru se v uvedeném období zlepší, produkce bude ale stále ješte omezená. Výraznejší zmenu nelze ocekávat dríve než v posledním ctvrtletí r. 1999. Presto bude v r. 1999 nabídka vyšší než v r. 1998. Bude se ale zotavovat pomalu a nedosáhne prumerné úrovne posledních peti let. Se stoupající nabídkou budou klesat také ceny moucky, což se projeví také v tlaku na ceny jejích substitutu zejména ve výkrmu drubeže a prasat.

S omezením nabídky došlo ke zvýšení cen rybí moucky (viz graf v príloze 3). V Evrope se témer všechny zeme, vzhledem k potížím v odvetví veprového masa a nízké rentability v drubežárství a u hovezího masa, pokusily omezit její spotrebu. Její pokles ale nebyl tak velký, jak se ocekávalo. V nekterých amerických zemích, napr. Mexiku, Kanade a Ekvádoru, zustala spotreba na stejné úrovni, v jiných (USA, Chile, Peru) se snížila.

(9) - Agra Europe 39, 1998, c. 1827, s.M/10-11

2.1.3 Nižší nabídka palmového a laurických oleju (10)

V dusledku sucha zpusobeného jevem El Nino se od 2. ctvrtletí 1998 snižuje produkce palmového a laurických (palmojádrového a kokosového) oleju v Malajsii, Indonésii a na Filipínách. V uvedeném ctvrtletí klesla produkce techto oleju v porovnání se stejným obdobím pred rokem o 4,7 %, zatímco v 1. ctvrtletí 1998 byla ješte o 7,4 % vyšší. Ve 3. ctvrtletí 1998 zaznamenala výroba 5,7% pokles, ve 4. ctvrtletí 1998 a v 1. ctvrtletí 1999 se ocekává vždy snížení o 7,4 - 7,5 %. Celkove bude v r. 1998/99 (duben/brezen) vyrobeno o 6,3 % (1,1 mil. t) techto oleju méne než v r. 1997/98.

I když se domácí spotreba v uvedených zemích v dusledku financní a ekonomické krize snížila, projevil se pokles produkce ve výrazném omezení exportu. Míra poklesu vývozu se pohybuje od 10 % ve 2. ctvrtletí 1998 do 15 % ocekávaných v 1. ctvrtletí 1999. Vzhledem k sezónnímu cyklu se za normálních okolností nabídka, export a zásoby oleju snižují v prubehu dubna až zárí a stoupají od ríjna do brezna následujícího roku.

Na svetovém trhu oleju a tuku hrají tyto tri tropické oleje významnou úlohu. V této souvislosti je zajímavý výraznejší pokles u palmového oleje, zatímco v posledním ctvrtletí 1998 je vetší propad u laurických oleju. To má a bude mít dopad na ceny a cenové relace. V týdnu do 27.11.1998 ceny laurických oleju zaznamenaly výraznejší rust a také ceny palmového oleje ho s urcitým odstupem následovaly. Rust cen laurických oleju byl zpusoben prudkým poklesem produkce, zejména kokosového oleje, a bude pravdepodobne pokracovat i v nekolika dalších mesících, dokud se nevyrovná nabídka s poptávkou. Pokles produkce techto oleju se predpokládá také ve 2. ctvrtletí 1999 ve výši zhruba 10 % (190 000 t).

Ceny zpracovaného palmového oleje byly na konci listopadu pod urcitým tlakem, hlavne v dusledku rustu indonéského exportu, cástecne na úkor vývozu z Malajsie. Analytikové z casopisu Oil World ocekávají, že ceny palmového oleje se v blízké budoucnosti také zvýší.

(10) - Oil World, 41, 1998, c. 48, s411-412

Tab. 8: Bilance palmového a laurických oleju v hlavních producentských zemích1) (tis. t)

1997/98 1998/992) 1. ctvrtletí 1998 1. ctvrtletí 19992)

Palmový olej

Pocátecní zásoby 1 370 827 1 212 1 050

Produkce 14 128 13 501 2 698 2 600

Dovoz 129 178 24 27

Spotreba 3 829 3 725 863 875

Vývoz 10 971 9 941 2 245 1 962

Konecné zásoby 827 840 827 840

Palmojádrový olej

Pocátecní zásoby 132 147 165 135

Produkce 1 726 1 670 351 350

Dovoz 3 1 - 1

Spotreba 772 702 170 154

Vývoz 941 1 017 275 232

Konecné zásoby 147 100 147 100

Kokosový olej

Pocátecní zásoby 158 135 125 72

Produkce 2 328 1 867 153 167

Dovoz 107 52 32 17

Spotreba 539 430 115 116

Vývoz 1 920 1 532 499 305

Konecné zásoby 135 92 135 92

Celkem

Pocátecní zásoby 1 660 1 108 1 503 1 257

Produkce 18 182 17 039 3 642 3 374

Dovoz 239 231 56 44

Spotreba 5 140 4 857 1 148 1 144

Vývoz 13 833 12 490 2 944 2 500

Konecné zásoby 1 108 1 032 1 108 1 032

1) Indonésie, Malajsie a Filipíny, 2) výhled

Pramen: Oil World,41,1998,c.48

2.2 Olejniny v ostatních zemích

2.2.1 Kontrola vývozu olejnin v Rusku (11)

Od 15.11.1998 zavedla ruská vláda licence na vývoz repky, sóji a slunecnice. Toto omezení vývozu má ale ciste administrativní charakter. Podle ministerstva obchodu budou licence vydávané automaticky na požádání regionálním úradum a nepredpokládá se žádné kvantitativní omezení vývozu. Rozhodnutí o vydávání licencí bylo ucineno na žádost ruského zpracovatelského prumyslu, který poukazoval na zvyšující se nedostatek rostlinných oleju na ruském trhu.

(11) - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 194, s.15

Zpracoval: Ing. Jirina Cupalová

Seznam zkratek

CBOT Chicago Board of Trade = Komoditní burza v Chicagu (USA)

CIF Cost, Insurance, Freight = výlohy, pojistné, dopravné placeny. Prodávající platí prepravu zboží do prístavu urcení, obstarává vývozní povolení a musí dodat kupujícímu cistý obchodovatelný konosament i osvedcení o puvodu zboží. Prodávající musí zaplatit, dále minimální námorní pojištení. Kupující nese výlohy od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu urcení.

ECU Evropská menová jednotka

EK Evropská komise

FOB Free on Board = Volne na palubu lodi. Prodávající je povinnen na své náklady dodat: zboží na lod v nalodovacím prístavu, cistý palubní prejímací lístek, vývozní povolení a osvedcení o puvodu zboží. Kupující na své náklady najímá lod (lodní prostor) a nese výlohy a zodpovednost od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu lodení.

HW Hard Winter = Tvrdá zimní (ozimá pšenice)

IGC International Grain Council = Mezinárodní obilní rada

SRW Soft Red Winter = Mekká, cervená, zimní (ozimá pšenice)

USD Americký Dolar

USDA U. S. Department of Agriculture = Ministerstvo zemedelství Spojených státu amerických

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské, lesnické a potravinárské výrobky, s.r.o., Bonn

Príloha 1: Aktuální cenový vývoj obilovin, olejnin a bílkovinných krmiv 1)

Prum. Prum. Prum. Prum. Prum. Prum. 19.11. 26.11. 3.12.

1994 1995 1996 1997 10/98 11/98 1998 1998 1998

Pšenice US, No 2, 14%,

CIF Rotterdam 210 221 235 166 124 124 126 121 120

Kukurice US, No 3, žlutá,

CIF Rotterdam 125 145 184 135 108 109 110 108 108

Repka evropská "00",

CIF Hamburk 293 287 301 281 277 286 290 288 286

Repkový šrot 34%,

FOB Hamburk 148 141 188 169 105 111 116 116 120

Sójové boby US,

CIF Rotterdam 252 259 305 303 223 234 238 234 238

Sójový šrot, 44/45%,

FOB Hamburk 209 211 275 290 166 174 179 173 179

Slunecnicové semeno EU,

CIF prístavy na dolním Rýne 318 315 294 274 278 300 315 313 310

Tapioca, pelety,

FOB Rotterdam 144 177 152 100 122 124 121 108 109

Repkový olej, FOB Hamburk,

ex-mill 565 619 616 619 616 609

Rybí moucka 64/65%

C&F Hamburk 606 662 601 595 580 570

1) v USD/t, nejnižší reprezentativní poptávkové ceny pro nejbližší termín lodení, ceny volne loženého zboží, bez dovozního cla

Pramen: Oil World,41,1998,c.49,s.426

Príloha 2: Ceny termínových kontraktu na CBOT na nejbližší termín (US centu/bušl)

Ríjen 1998 Listopad 1998 Prosinec

2. 9. 16. 23. 30. 6. 13. 20. 27. 4. 11.

Pšenice 276,00 296,75 295,75 295,25 294,25 290,00 287,50 285,50 277,00 286,25 272,75

Kukurice 206,50 221,50 225,50 218,75 218,75 216,75 220,50 220,00 217,50 223,00 224,25

Sójové boby 515,75 564,00 557,00 548,50 558,50 564,25 577,75 580,50 582,25 581,25 558,25

Sójová moucka 124,70 147,60 140,80 138,80 143,60 143,00 148,40 145,40 143,50 152,10 144,20

Pramen: CBOT

Príloha 4: Vývoz obilovin z CR

Tab. 1: Vývoz obilovin z CR v lednu a ríjnu 1997 až 1998

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

1997 1998 1997 1998

(10) Obiloviny celkem 22 370 157 880 219,1 762,2

1001 Pšenice a sourež 3 510 88 156 21,2 341,9

1002 Žito 291 877 2,8 4,9

1003 Jecmen 5 368 18 205 27,7 73,2

1004 Oves 729 2 111 4,5 9,4

1005 Kukurice 334 33 277 10,7 134,7

1006 Rýže 10 693 13 989 139,8 187,2

1007 Cirok 8 10 0 0,1

1008 Pohanka 1 437 1 255 12,3 10,9

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Vývoz obilovin celkem z CR v lednu až ríjnu 1998 (kapitola 10 CN)

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (tis. Kc)

Vývoz celkem 157 880 762,2

Z toho:

EU 14 640 72,1

- Rakousko 915 6,1

- Nemecko 13 146 61,7

Polsko 121 157 496,3

Slovensko 17 269 155,5

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 3: Vývoz vybraných obilovin z CR v lednu až ríjnu 1998

Vybrané zeme a celkem Množství Hodnota

(t) (tis. Kc)

CN 1001 90 99 Vývoz celkem 87 712 339,1

Pšenice mekká, ne k setí - Polsko 77 501 293,6

- Slovensko 8 446 36,6

CN 1002 00 00 Vývoz celkem 877 4,9

Žito - Slovensko 738 3,0

CN 1003 00 90 Vývoz celkem 18 116 72,2

Jecmen, ne k setí - Nemecko 12 510 55,3

- Polsko 5 435 15,9

CN 1004 00 00 Vývoz celkem 2 111 9,4

Oves - Švýcarsko 1 899 7,7

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 5: Dovoz obilovin do CR

Tab. 1: Dovoz obilovin do CR v období leden až ríjen 1997 a 1998

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

komodita 1997 1998 1997 1998

(10) Obiloviny celkem 539 523 217 808 2 813,8 1 299,0

1001 Pšenice a sourež 199 262 54 342 935,1 157,5

1002 Žito 58 751 7 406 231,0 18,4

1003 Jecmen 147 538 23 600 614,7 95,8

1004 Oves 21 10 0,2 0,1

1005 Kukurice 89 036 78 210 575,7 436,5

1006 Rýže 44 434 53 598 450,2 581,6

1007 Cirok 30 45 0,2 0,4

1008 Pohanka 450 597 6,6 8,8

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Dovoz obilovin celkem do CR v lednu až ríjnu 1998 (kapitola 10 CN)

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

Dovoz celkem 217 808 1 299,0

Z toho:

EU 21 092 198,5

- Nemecko 7 438 25,3

- Itálie 4 378 51,3

USA 2 855 43,2

Indie 4 271 42,4

Madarsko 25 531 112,4

Slovensko 117 701 443,3

Vietnam 18 727 181,5

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 3: Dovoz vybraných obilovin do CR v lednu až ríjnu 1998

Vybrané zeme a celkem Množství Hodnota

(t) (mil. Kc)

CN 1001 10 00 Dovoz celkem 3 543 19,3

Tvrdá pšenice - Kazachstán 3 543 19,3

(Triticum durum)

CN 1001 90 99 Dovoz celkem 50 662 136,7

Pšenice mekká, ne k setí - Slovensko 29 088 86,7

- Madarsko 20 846 47,4

CN 1002 00 00 Dovoz celkem 7 406 18,4

Žito - Nemecko 6 957 16,1

CN 1003 00 90 Dovoz celkem 23 550 95,1

Jecmen, ne k setí - Slovensko 17 133 70,4

- Dánsko 5 711 22,4

CN 1005 90 00 Dovoz celkem 73 934 236,8

Kukurice, ne k setí - Slovensko 69 251 218,8

- Madarsko 3 523 9,7

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 6: Vývoz vybraných olejnin z CR v lednu až ríjnu 1998

CN Vybrané zeme Množství Hodnota

a celkem (t) (mil. Kc)

12 Olejniny Vývoz celkem 84 450 1 997,0

1204 Len Vývoz celkem 478 6,7

- Polsko 409 6,0

1205 Repka Vývoz celkem 39 441 347,6

- Nemecko 21 328 203,2

- Francie 1 562 13,5

- Rakousko 2 313 19,2

- Slovensko 13 923 108,6

1206 Slunecnice Vývoz celkem 1 407 14,6

- Švédsko 413 3,9

- Dánsko 493 5,8

12079190 Mák Vývoz celkem 10 247 293,8

(ne k setí) - Nizozemsko 1 376 40,4

- Nemecko 1 447 48,1

- Polsko 3 198 60,6

- Rusko 1 030 33,9

- Slovensko 708 27,3

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 7: Dovoz olejnin do CR v lednu až ríjnu 1998

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

12 Olejniny celkem 47 695 1 597,4

1201 Sójové boby 6 234 68,3

1202 Podzemnice olejná

(nepražená) 13 656 460,6

1204 Lnená semena 691 10,1

1205 Repka 976 13,8

1206 Slunecnice 15 123 127,0

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková