REALIZACE TRANSFORMAČNÍHO PROCESU

ZÁKLADNÍ PODMÍNKA PRO ÚSPĚŠNÝ ROZVOJ MYSLIVOSTI V ČR NA POČÁTKU 3. TISÍCILETÍ (Část II.)

První část příspěvku zaměřeného na proces transformace odvětví myslivosti (viz Svět myslivosti 10/2000) byla zaměřena na analýzu současné situace odvětví myslivosti v ČR. Byly specifikovány základní nedostatky, které dlouhodobě zapříčiňují propad celého odvětví myslivosti. Závažnost situace byla prezentována jak nedostatečně odpovědným postojem státu k myslivosti, tak neuspokojivou úrovní realizace řady mysliveckých činností v honitbách. V závěru první části bylo uvedeno, že jedinou možností, jak vyřešit tuto současnou vážnou situaci v odvětví myslivosti, je urychlená příprava a realizace komplexního transformačního procesu.

UPŘESNĚNÍ ZÁKLADNÍCH PRVKŮ TRANSFORMAČNÍHO PROCESU V MYSLIVOSTI

V žádném případě nelze déle otálet se zahájením radikální reformy odvětví myslivosti. Jedině opravdu zásadními změnami základních přístupů k myslivosti a urychlenou transformací se může odvětví postavit na vlastní nohy a veřejně v celém rozsahu obhájit své opodstatnění i v novém tisíciletí.

Každý systém změn musí být postaven na jasně definovaných základních zásadách. U odvětví myslivosti se jedná především o to:

· zda bude akceptováno jako jedno z odvětví pozitivních aktivit člověka v přírodě,

· co bude chápáno pod pojmem myslivost,

· jaké bude postavení zvěře,

· kdo bude státem a veřejností chápán pod pojmem myslivec.

Postavení myslivosti

Neustále je třeba zdůrazňovat, že myslivost není ani zemědělstvím, ani lesnictvím, ani čímkoliv jiným, ale je již mnoho set let svébytným odvětvím lidské činnosti zaměřeným na ochranu, péči a obhospodařování vybraných druhů volně žijících živočichů.

Moderní myslivost, která je managementem širokého spektra volně žijících živočichů, nesmí být vykonávána a ani chápána jako převážně lovecká činnost. Při prezentaci moderní myslivosti musí být vždy zdůrazňována její nezastupitelnost na úseku chovu, péče a ochrany, tzn. činností vztažených k vybraným druhům živočichů zařazených do výčtu zvěře.

Hlavním posláním progresivního výkonu práva myslivosti v honitbách je:

· odborný, dlouhodobý a koncepční management zvěře v rámci výkonu práva myslivosti,

· ochrana krajiny, péče o ní a její pozitivní ovlivňování,

· trvalé sledování zdravotního stavu všech druhů zvěře a péče o jejich zdravotní stav,

· trvalá ochrana zvěře, přírody a myslivosti (myslivecké stráže).

Myslivost

"Myslivost, jako svébytná a nezastupitelná činnost člověka v přírodě, která má charakter aplikované ochrany přírody, je především systematicky propojenou řadou činností na úseku ochrany zvěře a krajiny, včetně činností na úseku trvalého rozvoje těchto hodnot a péče o tyto hodnoty, přičemž jsou tyto činnosti spojeny s aktuálně žádoucí regulací početních stavů jednotlivých druhů volně žijících živočichů tak, aby nekontrolovatelný nárůst početního stavu jednoho živočišného druhu nebyl limitujícím faktorem pro zachování nebo optimální rozvoj živočišných druhů ostatních, případně faktorem omezujícím nebo přímo likvidujícím přírodní prostředí, nebo pozitivní způsoby zatím nenahraditelných lidských aktivit v přírodě - zemědělství, myslivost, rybářství a lesnictví" (Řehák 1997).

Všechny kritiky na myslivosti nejvíce dráždí právě fenomén lovu. Proto je nutné skutečně přesvědčit veřejnost i státní orgány, že vlastní lov má v širokém spektru mysliveckých činností v honitbách jen malý podíl. Stát i společnost musí pochopit (a myslivci jim to musí svou dokonalou činností stále dokazovat), že myslivost je i pro budoucnost nezastupitelným odvětvím lidských aktivit v přírodě.

Zvěř

U zvěře musí být zachován a státem jasně deklarován charakter "přírodního bohatství státu". Stát musí ve "Státní myslivecké politice ČR" veřejně deklarovat, že se jedná o bohatství, na jehož rozvoji a ochraně má eminentní zájem. Tím stát uzná i soubor svých povinností vyplývajících ze zvelebování a ochrany tohoto jeho přírodního bohatství. Pokud pak bude chtít stát tyto své uvedené povinnosti přenést na jiné subjekty, musí se také podílet na úhradě s tím vznikajících nákladů (formou dotací ze státního rozpočtu).

Síla a velká perspektiva myšlenek myslivosti spočívá v tom, že myslivost (na rozdíl od klasické "totální" ochrany jednoho vybraného druhu) chápe všechny živočichy v komplexu a respektuje složité vazby mezidruhových vztahů i vztahů jednotlivých druhů k prostředí v němž žijí. Proto musí myslivci některé druhy zvěře chránit (když je třeba), ale některé také intenzivně regulovat (když je třeba).

Myslivec

O obsahu tohoto pojmu nemá veřejnost ani stát dost jasnou představu. Popravdě řečeno, jednotný názor na přesné vymezení tohoto pojmu není ani v samotném odvětví myslivosti. Proto musí být jedním z prvních kroků přípravy transformace jasná specifikace a definování pojmu myslivec.

Zde je třeba konstatovat, že za celých deset let po revoluci, nikdo státu ani veřejnosti jasně nespecifikoval, co se skrývá nebo lépe řečeno, co by se mělo skrývat pod pojmem myslivec. Nikdo jasně neřekl ani to, jaký odborný a morální profil by měl mít moderní myslivecký odborník a jaké základní rysy by měla mít moderní myslivecká činnost.

Ze strany odvětví myslivosti by bylo neseriózní zastírat, že se dnes v myslivosti pohybuje celá řada "myslivců", kteří svými loveckými a střeleckými kousky dělají skutečným myslivcům a myslivosti jen ostudu. Proto si bude muset odvětví myslivosti i každý skutečný myslivec v budoucnu velice důsledně chránit tuto svou "ochrannou známku", která musí být pro veřejnost i stát synonymem odbornosti, kvality a serióznosti. Radikální změny definice, rozsahu a obsahu pojmu myslivec v této oblasti jsou nezbytné proto, že mnozí občané (zamaskovaní hubertusem a puškou) často znehodnocují svou nízkou odborností i nepřijatelným chováním na veřejnosti práci mnoha skutečných poctivých myslivců.

Kdo je dnes zařazován pod souhrnný pojem myslivec?

· Ten, kdo má pro tuto činnost celou řadu vrozených předpokladů a dispozic; ten, kdo je denně v honitbě, kdo si trvale zvyšuje své odborné znalosti, kdo zná dokonale chovanou zvěř a má ji rád, kdo řadu nocí provádí strážní službu, kdo loví divoká prasata a lišky, kdo zabezpečuje krmiva, kdo chová a cvičí psy, tzn. prostě člověk, který se pro myslivost narodil a myslivostí doslova žije.

· Ten, kdo má sice lovecký lístek a loveckou zbraň, ale nemá k této činnosti myslivecké srdce ani vrozené předpoklady, kdo se do honitby dostane jen sporadicky (jeden, dva víkendy v měsíci - v lepším případě), kdo svou činnost většinou zaměřuje na lov trofejové zvěře a účast na honech na zvěř drobnou.

Z uvedeného je zcela zřejmé, že tyto dvě skupiny občanů nemohou být v budoucnu zařazovány do jedné kategorie. U první skupiny jasně převažuje v činnosti aspekt myslivecký, u činnosti skupiny druhé dominuje aspekt lovecký. Přitom každá ze skupin může mít (a v praxi také má) zcela odlišný vztah ke zvěři i přírodě, každá ze skupin má i zcela nesrovnatelnou odbornou úroveň a praktické dovednosti.

Především státu musí být jasné, že finanční i morální podporu požaduje odvětví myslivosti nikoliv na loveckou činnost, ale pouze na realizaci státem požadovaných mysliveckých činností vykonávaných v honitbách.

SYSTÉM TRANSFORMAČNÍHO PROCESU V MYSLIVOSTI

Jak již bylo uvedeno, jedinou možností komplexního a rychlého řešení velice vážné situace je příprava a realizace řady promyšlených systémových opatření v rámci "Transformace odvětví myslivosti".

Hlavní zásady transformačního procesu:

· stát ani společnost nesmí myslivost považovat za organickou součást zemědělství, případně lesnictví; musí být akceptováno, že myslivost je svébytný obor lidské činnosti v přírodě zaměřený na náročný management volně žijících živočichů (včetně pozitivního ovlivňování jejich biotopů), a proto musí dojít ke zrovnoprávnění myslivosti s ostatními odvětvími lidské činnosti v přírodě (zemědělstvím, lesnictvím, veterinární medicínou a ochranou přírody),

· odvětví myslivosti musí samo vypracovat "Komplexní model systému fungování odvětví myslivosti" (v němž bude kladen důraz na progresivní pojetí myslivosti),

· odvětví myslivosti musí iniciovat vypracování a schválení "Koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR",

· musí být vypracován a předložen vládě ke schválení komplexní návrh "Státní myslivecké politiky ČR" (základ pro další činnosti v odvětví myslivosti),

· teprve na základě schválené "Státní myslivecké politiky ČR" a "Koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR" může být přistoupeno k vypracování nové progresivní myslivecké legislativy,

· stát musí prostředky ze státního rozpočtu trvale podporovat veškeré myslivecké činnosti spojené se zvěří (která má charakter přírodního bohatství státu); odvětví myslivosti musí důrazně trvat na vlastním rozpočtu a myslivecké dotační politice,

· stát musí zabezpečit určitou samostatnost státní správy myslivosti a vytvořit možnosti k jejímu efektivnímu výkonu (jak na úrovni ústředního orgánu státní správy, tak i na okresních úřadech),

· stát musí zastavit totální rozklad mysliveckého výzkumu,

· stát musí iniciovat vytvoření státní koncepce mysliveckého výzkumu a školství,

· stát musí iniciovat vytvoření systému mysliveckého vzdělávání,

· stát musí iniciovat systém dalšího (celoživotního) vzdělávání myslivců v honitbách (kteří trvale obhospodařují a chrání přírodní bohatství státu).

Systematické členění transformačního procesu

I. část procesu - vnější

1. Vymezení odvětví myslivosti

· vůči složkám zákonodárným a výkonným,

· vůči ostatním odvětvím (lesnictví, zemědělství, ochrana přírody aj.)

· vůči veřejnosti.

2. Vypracování komplexního modelu fungování odvětví myslivosti

· základ pro vypracování "Koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR" i tvorbu budoucí nové myslivecké legislativy.

3. Vypracování a schválení státní myslivecké politiky ČR

· jasná deklarace stanoviska státu k odvětví myslivosti - základ rozvoje odvětví.

4. Vypracování a schválení státní myslivecké dotační politiky

· zabezpečení nezbytné podpory odvětví myslivosti ze státního rozpočtu:

Přímá podpora (dotace)

· do honiteb - přikrmování zvěře, kynologie, ochrana zvěře, ozdravovací akce, orální vakcinace, likvidace nákaz, úpravy biotopů, podpora mysliveckých organizací aj.,

· další - podpora mysliveckému výzkumu, mysliveckému školství a vzdělávání.

Nepřímá podpora

· přes rozpočty dalších odvětví (např. veterinární, zemědělské, lesnické aj.),

· zřízení fondů rozvoje myslivosti na okresech (zdroje např. - lovecké lístky).

5. Prezentace komplexního modelu moderního fungování odvětví myslivosti.

6. Zpracování nové myslivecké legislativy

· přistoupit k němu teprve tehdy, až bude zpracován komplexní systém fungování odvětví myslivosti (až bude v rámci odvětví zcela jasné jak bude vše fungovat - vypracovat model),

· vlastní zpracování paragrafového znění zákona přenechat odborníkům legislativcům,

· k provedení zákona o myslivosti bude třeba vypracovat 6 - 8 prováděcích předpisů.

7. Restrukturalizace státní správy myslivosti

· dílčí samostatnost (jak na ústředním orgánu, tak na okresech),

· posílení (personální i materiální).

8. Vypracování státní koncepce rozvoje myslivecké vědy, výzkumu a školství

9. Podpora činnosti mysliveckých organizací a dalších subjektů.

II. ČÁST PROCESU VNITŘNÍ

Hlavní cíle transformace uvnitř odvětví myslivosti

· radikálně omladit a obměnit vedení všech nefunkčních subjektů v myslivosti,

· vytvořit komplexní model vnitřního systému fungování odvětví myslivosti,

· přehodnotit základní výchozí zásady celého odvětví myslivosti (přehodnotit výčet zvěře, přehodnotit doby lovu, přehodnotit způsoby lovu, radikálně změnit kvalitu a systém mysliveckého plánování /včetně systému zařazování honiteb do jakostních tříd/, zjednodušit tvorbu honiteb, upevnit postavení mysliveckých hospodářů v honitbách aj.),

· vypracovat vlastní "Koncepci dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR"

· vytvořit vlastní komplexní zásady pro nový zákon o myslivosti,

· propracovat detailní fungování jednotlivých oblastí odvětví myslivosti - zásady chovu zvěře, systém obhospodařování honiteb, kynologie, systém péče o zvěř a její ochrany, řízení myslivosti v honitbách (dominantní postavení mysliveckých hospodářů) aj.,

· propracovat systematickou provázanost jednotlivých úseků myslivosti,

· připravit návrh opatření na zkvalitnění činnosti státní správy,

· zpracovat vlastní program trvalého zvyšování odborné úrovně myslivců,

· zaktivizovat a zlepšit činnost mysliveckých organizací (jako odborných garantů myslivecké činnosti v honitbách a odborných konzultačních pracovišť pro orgány státní správy),

· připravit vlastní systém opatření směřující ke zlepšení morálky, disciplíny a dodržování tradic v honitbách (úkol především pro myslivecké organizace).

Dnes již jedině maximálně rychlá realizace všech uvedených systémových opatření v rámci transformačního procesu má šanci zastavit propad celého odvětví myslivosti. Proto je nezbytné, aby došlo ke sjednocení postupu všech myslivců, kteří nechtějí jen pasivně přihlížet likvidaci myslivosti. Sjednocení postupu bez ohledu na to, který myslivec má jakou funkci, jaký post zastává nebo z jaké je myslivecké organizace.

Možnosti řešení situace

· Požadavky odvětví myslivosti vůči státu musí být předloženy v uceleném systému jasné koncepce transformace odvětví myslivosti.

· K vytvoření moderně a efektivně fungujícího odvětví myslivosti nemohou být změny v celém odvětví pouze novou fasádou na starém mysliveckém domě.

· Nezbytnou podmínkou úspěchu transformačního procesu musí být i zásadní změny uvnitř odvětví myslivosti. Bez těchto radikálních vnitřních změn uvnitř odvětví myslivosti, bez této formy určité sebereflexe samotných myslivců, budou všechny naše požadavky i proklamace jen nedůvěryhodnými gesty, kterým ani stát, ani společnost neuvěří.

· Je naší morální povinností chlapsky přiznat, že tak, jako má stát i veřejnost obrovský dluh vůči myslivosti, tak máme i my myslivci velké rezervy a nedostatky v naší činnosti. Není žádnou hanbou ani urážkou myslivosti si přiznat, že některé z činností děláme špatně nebo jsou samy o sobě špatné a veřejností neakceptovatelné. Není hanbou přiznat, že některé naše myslivecké zásady jsou přežité a zastaralé a že odborné prameny, z nichž vycházíme při realizaci chovů řady druhů zvěře, jsou archaické nesmysly neodpovídající dnešnímu rozvoji celého spektra příbuzných přírodních věd. Nebo je snad odvětví, které je dnes řízeno i lidmi hluboce důchodového věku na základě zásad starých 30 - 50 let, odvětvím progresivním a moderním?

· Široké spektrum nezbytných změn jak vůči odvětví myslivosti, tak v odvětví myslivosti není možno realizovat jednotlivě a nahodile dle momentální potřeby. Tak velké množství zcela zásadních změn je dnes možno realizovat jen přísně systematicky v rámci předem připravených etap jasně specifikovaného a přísně řízeného systému transformace.

· Naprosto nelze souhlasit s názory některých vedoucích představitelů myslivosti, že deset let po revoluci je již pozdě na zahájení transformace. Vždy je třeba trvat na tom, že na pozitivní změny v kterémkoli odvětví není nikdy pozdě. Pokud ovšem nechybí chuť nebo schopnost tyto zásadní změny připravit a hlavně prosadit.

· Základem vazeb odvětví myslivosti na stát a společnost se na počátku transformačního procesu musí stát "Státní myslivecká politika ČR", základem pro změny v samotném odvětví myslivosti "Koncepce rozvoje odvětví myslivosti". Tyto uvedené materiály musí být vypracovány nejen maximálně rychle, ale i maximálně důkladně, protože budou základem moderní myslivosti na další desítky let. Pak nebudou právní předpisy na úseku myslivosti žádným "samospasitelným zázrakem", ale pouze zákonnou normou vycházející ze dvou výše uvedených materiálů.

· Celé odvětví myslivosti musí vrhnout veškeré své lidské kapacity na vypracování dokonalého modelu funkční a moderní myslivosti; z tohoto funkčního modelu jsou pak zkušení legislativci schopni udělat kvalitní zákon o myslivosti za pár týdnů.

· Otevírat s několika poslanci současný zákon o myslivosti (který není vynikající, ale je funkční) bez dokonalého propracování modelu fungování myslivosti, bez dohody všech mysliveckých subjektů, a bez dokonalé přípravy politického prostředí je zcela nezodpovědný hazard (návrh nového zákona bez dokonalé přípravy bude v mezirezortním připomínkovém řízení a při projednávání v Parlamentu "rozstřílen" takovým způsobem, že myslivci budou ještě se slzou v oku vzpomínat na "starou dobrou dvacettrojku").

· Myslivci, jejich vedení a celé odvětví myslivosti musí rychle přehodnotit své postoje a vztahy ke státu a k plnění všech úkolů, které jsou na nich dlouhé roky bez náhrady požadovány. Pokud nebude stát ochotný jednat o splnění oprávněných požadavků myslivosti, existuje řada možností, jak dát státu a společnosti důrazně najevo svou vůli (poklidné shromáždění 30 - 80 tisíců myslivců před ministerstvem nebo úřadem vlády, upozornění státu na možnost zastavení realizace řady činností - orální vakcinace, likvidace toulavých psů a koček, ochrany myslivosti aj.).

Závěrem je třeba znovu zdůraznit, že splnění všech úkolů transformačního procesu a rychlý postup vpřed bude reálný pouze za předpokladu, že do vedení myslivosti přijdou noví lidé, s novým myšlením, s novými představami o myslivosti, s novými nápady a novou energií. Musí se však jednat jen o lidi, kteří jsou schopni a ochotni svůj elán, odhodlání a sílu dát plně do služeb myslivosti. Musí se jednat o lidi, kteří nebudou hledat všechny chyby mimo odvětví myslivosti. A není třeba se bát, že takoví lidé neexistují. Na úrovni okresů i honiteb je celá řada nově myslících, schopných, statečných a energických lidí schopných převzít plnou odpovědnost za transformaci odvětví myslivosti.

V dnešní demokratické společnosti má každý ze subjektů odvětví myslivosti možnost (ať se jedná o subjekt podnikatelský nebo mysliveckou organizaci) kontaktovat své volené zástupce zákonodárných sborů nebo se vyjadřovat k navrhovaným materiálům. Každý z mysliveckých subjektů (i ten nejmenší) tak může významným způsobem ovlivnit projednávání každého materiálu, nebo jej i zcela "potopit". Proto bude možno dospět k uvedeným náročným cílům transformačního procesu pouze za předpokladu, že všechny subjekty z odvětví myslivosti budou při přípravě a realizaci transformačního procesu táhnout za jeden provaz.

Všichni myslivci by dnes měli zapomenout na neshody, nevraživost nebo příslušnost ke kterékoliv organizaci. Ve všech jednáních uvnitř odvětví myslivosti i mimo něj musí dostat jednoznačnou přednost společné zájmy zvěře i přírody a zcela zásadní obroda celého odvětví myslivosti.

ING. LIBOR ŘEHÁK, PhD.