Úloha techniky v procesu sociálního a ekonomického vývoje

Úloha techniky v procesu sociálního a ekonomického vývojeThe Role of technologies in the process of social and economic movement

B. Kadeřábková, KET, PEF, ČZU

Abstrakt:

Příspěvek se zabývá historickou retrospektivou vývoje ekonomické a sociální struktury společnosti vlivem technických a technologických podmínek. Uvádí některé zdroje a bariéry rozvoje společnosti vdůsledku aplikace technického a technologického pokroku.

Abstract:

The article is interested in the development of economic and social structures of society under technological and technical condition in historical retrospective. Some issues and barriers of development of society as a result of technical and technological changes are presented.

Jednou vyhnáni z ráje jsou lidé nuceni užívat techniku, aby si zajistili přežití. Mýty nám vyprávějí, jak Prométheus ukradl oheň bohům, aby ho dal lidem. Schopnost rozdělat oheň byla prvním velkým technickým zlomem. Následující rozvoj farmaření a chovu dobytka zatlačil původní životní styl Nomádů. Mysl lidí však ovládalo náboženství. Animistická náboženství nedělají rozdíl mezi přirozeným a nadpřirozeným světem, všechny věci mají božský původ a není zde místo pro rozvoj lidských nástrojů. Judaismus a křesťanství překonaly tento přístup a oddělily tento svět od ostatních světů a povzbuzovaly lidstvo, aby konalo svou práci. Osvícení v 17. století oddělilo vědu od náboženství a od té doby má věda cíl sama vsobě. Zlepšení produktivity zemědělství a populační růst vytvořili základ pro rozvoj společnosti. Řemesla a rozvoj měst rozvoj společnosti posílila a průmyslová revoluce ho urychlila.

Odkud přicházejí revoluční změny v technice? Od počátku lidské historie je zvědavost důvodem ke hraní si s technologiemi. Jak jinak bychom vysvětlili fascinaci daVinciho helikoptérami, zájem o subatomovou fyziku a experimentování svodní silou, párou a elektřinou. Velká část našich experimentálních fantazií vypadá dnes naivně. Jako směšné nám připadá hledání kamene mudrců, elixíru věčného mládí nebo flogistonu - podstaty ohně. Příležitostně však vedlo toto hraní knastartování vynálezů. Poměr lidí knovým objevům byl a je rozporný, někteří ho přijímají s radostí, jiní s obavami. Technický rozvoj bývá někdy doprovázen “destrukcí”, která ničí běžnou technologii a vytváří cestu novému technickému uspořádání.

Byly to války, které přispěly kmnohým technickým překvapením. Např. když mongolské hordy “vymetaly” Asii a Evropu, vznikly nové zbraně zkovu. Podobně puška, atomová bomba, ponorka a jiné věci byly vytvořeny scílem překvapit nepřítele.

Náhlá dostupnost rozvinuté techniky tam, kde byla dříve neznámá může vyvolat velké přeryvy vekonomickém a společenském vývoji. Nahrazení původní rozptýlené řemeslné výroby tovární prací, vedlo ke změně celého společenského kontextu práce, kdy na místo rodinného prostředí se pracovní aktivity přenesly do umělého prostředí továrny a města.

Šoky ve vývoji techniky jsou však vzácné. Velká část technického rozvoje přichází postupně. Užití a komerční využití nových technologií zakládá sérii evolučních změn a vede knovým aplikacím, které představují značnou část technického pokroku. Zlomy v technických znalostech jsou obvykle důsledkem nahromadění inovací vreálném světě. Co vypadá jako náraz do ustaveného pořádku, je často vnitřním kolapsem celého intelektuálního domu pod tíhou kontradikcí reálného světa, které se nahromadily za dlouhou domu a nemohou být déle ignorovány.

Technika je jedním z mnoha faktorů vkomplexním evolučním procesu ekonomického a společenského rozvoje. Technika je někdy katalyzátorem, který transformuje prvky sociálních a ekonomických systémů. Např. dramatický růst objevů vzemědělství byl způsoben jak technickým rozvojem, tak odpovídajícím růstem městské populace, která potřebovala více potravin. Nástroje, nové metody a stroje zlepšily zemědělské výnosy, vytvořily přebytečnou práci na venkově a tím její zásoby pro průmysl. Nové zemědělské techniky byly povzbuzovány vytvořením městské populace, která se stala závislou na produktech farmářů.

Některé společenské a ekonomické systémy vyvolávaly změny technologií více než ostatní. Kultura a náboženství z Východu preferuje rigidní společenské struktury a uchování přirozené rovnováhy. Výsledkem byla a dosud je všeobecná technická pasivita ke změnám vůbec a ktechnickému rozvoji zvlášť. Naopak západní kultury působily ve prospěch změn a pokroku. Tyto vlivy v kombinaci s tržním systémem umožnily velký technický rozvoj.

Propojení společenských faktorů a technologií je evidentní na příkladu kola. Kolo se objevuje vSumeru na blízkém východě. Sumeřané ho nevynalezli přes noc. Začali 1500 let př. n. l. užíváním zvířat, aby zvýšili rychlost běžců. Běžci nakonec dospěli kzávěru, že kulatý tvar je výhodný a to vedlo kvynálezu kola. Evropa a Asie si tuto myšlenku vypůjčila a shledala užitečnost kola jak pro válku tak pro získávání peněz. Naopak Inkové kolo vynalezli znovu nezávisle na Sumerech, ale používali ho pouze k výrobě hraček a předmětů kultovního uctívání.

Jiným příkladem je vývoj klávesnice psacího stroje. Jde o jiný případ interakce kultury a techniky. V raných stádiích vývoje klávesnice technický tlak měl větší význam než společenské puzení, ale později společenské konvence se ukázaly být důležitější než technologický rozvoj. Původní klávesnice měla seřazena písmena v abecedním pořádku, ale kovové klávesy v jiném pořadí slibovaly vyšší rychlost psaní. Christopher Sholes řešil tento problém tak, že klávesy přesunul podle frekvence používání a výsledkem byla klávesnice “qwerty" pojmenovaná podle horní řádky písmen z levé strany. Sholes prodal svůj psací stroj společnosti Remington a zbytek je známá historie. Tato klávesnice stále přežívá přestože došlo k mnoha zlepšením, které ji činí zbytečnou. Jiným typem klávesnice je Dvořákova vyvinutá Augustem Dvořákem z Waschingtonské university a patentovaná v roce 1932. Tato klávesnice je také projektována tak, aby umožnila snazší přístup k nejužívanějším klávesám. Mnoho studií dokázalo lepší vlastnosti této klávesnice, ale váha konvence a předpokládaných intelektuálních a finančních nákladů při přeměně původní klávesnice ji učinily neakceptovatelnou.

Procesy ekonomického vývoje a vývoje techniky jsou spojeny, jak jsme viděli na našich případech. Vědci voblasti společenských věd často projektují minulé události do přítomnosti a chápou minulost a budoucnost jako propojené vnevyhnutelné linii. Avšak ve skutečnosti, přestože existuje prvek nevyhnutelnosti v ekonomickém i technickém rozvoji, existuje také prvek volby. Nové technické možnosti vytvářejí širší prostor pro volbu. Výběr jedné alternativy vede k zániku a oslabení jiných. Zvolená alternativa je propojena s určitými aspekty společenského a ekonomického uspořádání. Ačkoliv jsme vystaveni širším možnostem technického pokroku, naše volba zúží prostor pro ekonomický a společenský prostor. Volba technického pokroku je ovlivněna mnoha faktory.

Tempo technického pokroku je významným faktorem ovlivňujícím sociální a společenský rozvoj. Toto tempo je spoluvytvářeno vztahem mezi teorií a praxí. Stav technologických znalostí je téměř vždy vpředu před technologickou praxí, protože existuje vždy mezera mezi přijetím nových myšlenek a jejich vtělením do nových technologií. Nové technologie tudíž nejsou přijímány okamžitě po svém objevení. Např. více než 50 let po představení prvního automobilu vAnglii stále platil zákon, že rychlost nesmí přesáhnout 2 míle za hodinu ve městě, a že každé auto musí doprovázet chodec s červenou vlajkou. Vranných dobách železnice dobytkářské společnosti přesvědčovaly úřady, aby zastavovaly lokomotivy na okraji New Yorku, Philadephie a Baltimoru tak, aby každý železniční vagón byl do místa určení dopraven silou nižší než 4 hp.

Vedlejší náklady rovněž sehrávají roli při uvádění nových technologií vživot. Jak ekonomické tak intelektuální investice do běžné technologie a jí odpovídající infrastruktury mohou zrychlit technický rozvoj. Např. posun od využití vodní energie k využití parní energie byl proveden poměrně snadno, protože změna zdroje měla relativně malý dopad na jiné výrobní faktory. Tento posun byl relativně levný a nevyžadoval velké změny v technologiích nebo v pracovních procesech, zaměstnáních ani schopnostech. Jak vodní tak parní energie závisí na stejném systému převodu energie k nezměněným strojům a dělníkům v továrně.

Naopak i když elektrická energie byla dostupná již v roce 1860, existující továrny již investovaly do vody nebo páry a jejich strojních a lidských doplňků. Elektrická energie měla velké výhody. Elektřina byla levnější než voda nebo pára a ještě se zlevňovala, náklady na kWh klesly o 400 % mezi roky 1880 a 1930. Tento nový zdroj energie byl také snadněji přesunutelný, umožňoval dostat se blíže k zákazníkům, surovinám, byl tedy výhodnější než starý. V továrnách užívajících elektřinu mohl být poháněn každý stroj vlastním elektrickým motorem nebo napájen ústředním zdrojem, čímž odpadly nevýhody mechanických převodových systémů. A konečně elektřina hodně zvýšila rychlost a sílu strojů: parní a vodní systémy ztrácely účinnost úměrně vzdálenosti od zdroje energie a nemohly proto soutěžit s elektrickým pohonem. S rostoucí rychlostí a silou mohly stroje plnit nové úkoly a byly produktivnější. Přestože elektřina učinila vodu a páru zastaralou již v roce 1880 užití párydosáhlo vrcholu do roku 1910. V roce 1890 užívalo elektřinu pouze 4% amerických zaměstnavatelů a 3% domácností, v roce 1910 byla odpovídající čísla pouze 19% a 15%. V roce 1920 to bylo již 50% zaměstnavatelů a 35% domácností, ale teprve v roce 1930 78% zaměstnavatelů a 68% domácností.

Silné, ale krátkozraké praktiky businessu byly hlavní překážkou širšího využití elektrické energie. Nákladové účetnictví říkalo zaměstnavatelům na konci století, že náklady na zavedení nového pohonného systému a doprovodné infrastruktury by byly podstatně vyšší než náklady na užití zastaralého systému. Standardní účetnictví se od 19. století příliš nezměnilo. Účetní rozvahy málo odrážejí dlouhodobé náklady nezavedení nové technologie. Konkurenční pozice instituce ve vzdálenější budoucnosti je ovlivněna novou technologií, stejně tak potenciální příjmy budou růst nebo klesat v souvislosti s technickým rozvojem.

Neschopnost vyjádřit tyto náklady u běžné technologie a odpovídající infrastruktury je přetrvávající příčinou ztráty konkurenční schopnosti těch, kdo jsou schopni a ochotni zavádět technický dozor v dozrálých odvětvích. Ustavené technologie a odpovídající infrastruktura jsou zvláště působivé vůči těm soutěžícím firmám, které málo investují při statu quo. Např. americký zpracovatelský průmysl ztratil svou konkurenční pozici ve prospěch zahraničních firem, které se obrátily k podněcování malých technologických změn a jejich využívání na hlavních trzích.

Konvence, zvyky, byrokracie, stejně jako naše schopnosti a dovednosti a náklady budou spolurozhodovat o tom, zda nová ekonomika nám přinese brzký a velký prospěch, stejně jako o tom, do jaké míry změní naše stávající společenské a ekonomické struktury.

Klíčová slova: technika a technologie, sociální vývoj, rozvoj ekonomiky, bariéry technického pokrok

Key terms: technologies, social movement, development of economy, barriers of technological progress

Literatura:

Curtis, D. A.: Making a Success in Manufacturing, McGraw-Hill, Inc., New York 1993, ISBN: 0-07-015043-5Mirza, H.: Global Competitive Strategies in the New World Economy,, Edward Elgar Publishing Limited, Northampton, USA, 1998, ISBN: 1- 85898-136-0Dietrich, W. S.: In the Shadow of the Rising Sun, The Pennsylvania State University Press, USA, 1991, ISBN: 0-271-00765-6Schumpeter, J.: The Theory of Economic Developement, Harward University Press, 1955Solow R.: Technical Change and Aggregate production function, Review of Economics and Statistics, August 1957