Využití Internetu v českém zemědělství

Název:

Využití Internetu v českém zemědělství

Availing of the Internet in the Czech Agriculture

Autoři:

Ing. Jan Jarolímek, Ing. Jiří Vaněk

Anotace:

Využití Internetu v zemědělských podnicích České republiky je na poměrně nízké úrovni. Hlavní příčiny tohoto stavu lze hledat v malém množství dostupných informací a služeb, konzervativnosti zemědělců, vzdělanosti a také přístupu státní správy. Jednou z cest pro zlepšení tohoto stavu je zpřístupňování dalších typů informací a tvorba specializovaných internetových aplikací.

The availing of the Internet in Czech agriculture enterprises is quite at a low level. The main reason of this situation lies in a few quantity of available information and services, standpattism of the farmers, scholarship and the Public Administration's admission. The possible way to improve this situation is to make more pieces of information accessible and to create specialized internet applications.

Klíčová slova:

Internet, zemědělství, informace, služby, využitelnost,

Internet, agriculture, farmer, information, services, availing, information efficiency

Úvod

Ekonomická prosperita, rozvoj jednotlivých oblastí lidské činnosti a celých geografických celků je v současné době spojována srozvojem a zaváděním internetových technologií. Očekávání, která jsou někdy vkládána do těchto moderních technologií, zřejmě částečně předběhla jejich praktické využití. To ovšem neznamená jejich útlum, ale naopak podporu hledání dalších možností jejich využití.

Už jenom velmi těžko si lze vsoučasné době představit moderní, perspektivní akonkurenceschopný podnik, který nevyužívá moderních informačních technologií. Jaký je ztohoto pohledu stav zemědělských podniků v České republice?

Současný stav

Podle průzkumu Institutu výchovy a vzdělávání MZe ČR (IVV) prováděného unávštěvníků výstavy TECHAGRO vBrně (duben 2000) považuje 25 % respondentů ze zemědělských podniků Internet jako zdroj informací pro podnikání.

Poradenské a informační centrum AGRIS na ČZU v Praze (AGRIS) se podílelo v období duben až červen 2000 na rozsáhlém průzkumu podniků agrárního sektoru, jehož jedna část se orientovala na využívání informačních technologií vzemědělských podnicích ČR. Šetření bylo provedeno formou telemarketingu u 2026 zemědělských podniků zcelé České republiky, jejichž minimální výměra je 100 ha orné půdy nebo počet 100 VDJ.

Výsledky šetření AGRIS:

Obě šetření proběhla ve shodném období, rozdílné jsou skupiny respondentů. Všetření IVV lze předpokládat větší množství tzv. inovátorů (návštěvníci výstavy), než ve vzorku respondentů všetření AGRIS. Ztohoto důvodu zřejmě šetření IVV vykazuje větší procento využití Internetu.

Z obou průzkumů je zřejmé, že Internet využívá doposud menší část zemědělských podniků. To dokazuje také struktura návštěvníků agrárního WWW portálu AGRIS, který je ve 2. pololetí 2000 bezkonkurenčněnejnavštěvovanějším zemědělským serverem vČR (6 000 přístupů měsíčně). Návštěvníci jsou analyzování dle IP adres a jejich zřizovatelů, tzn. že se jedná částečně o orientační údaj.

Skupiny návštěvníků jsou uvedeny vpořadí dle množství přístupů:

o obchodní společnosti (zpracovatelé, dodavatelé)

o školství

o státní správa

o zemědělské podniky

o zahraniční přístupy

o média

Faktory ovlivňující využití internetových technologií vzemědělském podniku

Z popisu současného stavu vyplývá, že využití Internetu je vzemědělských podnicích teprve na začátku. Hlavními faktory, které ovlivňují tento stav jsou:

· Využitelnost informací a služeb - je pravděpodobně rozhodujícím faktorem pro současný stav. Pokud vezmeme množinu informací, které zemědělec potřebuje a která je nabízena na Internetu, zjistíme, že se vsoučasnosti protínají velmi málo. Pokryté oblasti jsou např. zpravodajství (www.agris.cz), informace o firmách (www.justice.cz) a komunikační služby. Oblastmi téměř nedotčenými a přitom pro úspěšné podnikání velmi potřebnými jsou znalostní báze dat a služby.

Lze předpokládat, že dokud nebude prostřednictvím Internetu přístupné dostatečné množství informací a služeb, nedojde kjeho rychlému rozšíření a využívání. To by mělo být vodítkem pro všechny poskytovatele informací vtéto oblasti. Většina subjektů vstupujících do této oblasti ovšem zatím především kopíruje již existující produkty aniž by přinesly cokoliv nového po stránce technologické nebo obsahové. Tím se ovšem ještě více znepřehledňuje situace běžného uživatele.

· Tradice - zemědělci vždy patřili mezi největší konzervativce ve společnosti. Lze jen těžko předpokládat, že se tento stav změní při zavádění informačních technologií. Je to asi jediný faktor, který je téměř neměnný a jedinou cestou kjeho překonání je čas.

· Vzdělanost - i když používání osobních počítačů je zuživatelského hlediska dnes poměrně jednoduché, má stím poměrně velká část lidí stále problémy. Není to závislé na množství absolvovaných škol, ale spíše na schopnosti akceptovat nové technologie a změnit styl vlastní práce.

· Státní politika - i přes různé proklamace nelze považovat do současné doby státní politiku v oblasti informačních technologií za příliš koncepční a efektivní. Do budoucna snad lze ovšem předpokládat posun květší efektivitě.

· Peníze - velká finanční náročnost je často uváděna jako základní problém rozvoje Internetu. Toto tvrzení lze ovšem považovat spíše za zjednodušení celého problému. Ceny výpočetní techniky a připojení kInternetu jsou na takové úrovni, že pro běžně fungující podnik by neměly být zase až tak velkým problémem. Pokud existuje nějaký problém s financováním, je spíše dán neefektivností vynakládaných prostředků a jejich problematickým využitím - v tomto světle se pak opravdu jeví tyto investice velmi nerentabilní.

Způsoby využití Internetu vzemědělském podniku

· Přístup k informacím a službám - nepřetržitý přístup k aktuálním informacím s využitím moderních způsobů práce s informací. V současné době je především problém voblasti dostupnosti kvalitních informací a služeb. Lze předpokládat zlepšování nabídky v této oblasti.

· Prezentace podniku - každý podnik potřebuje, aby jej trh znal. Samostatné webové prezentace vzhledem k principům zemědělského obchodu zatím neposkytují zemědělským podnikům návratnost prostředků. Vtéto oblasti se ve většině případů jeví jako výhodnější prezentace ve specializovaných databázích.

· Komunikace uvnitř firmy - pro potřeby zemědělského podniku je potřebné zpřístupnění mobilních způsobů komunikace. Potom lze předpokládat velký rozvoj této oblasti.

· Komunikace s partnery - v současné době asi nejvyužívanější služba Internetu (e-mail, home banking, apod.). Očekává se rozvoj elektronického obchodování. To ovšem předpokládá zavedení nových principů při navazování obchodních vztahů asamotném uzavírání obchodů. E-business není pouhá změna provedení, ale především změna principů. Proto veškeré prognózy rozvoje (především v českém zemědělství) jsou spíše přáním autorů než realitou.

Možnosti rozvoje služeb prostřednictvím Internetu

Pokud vezmeme v úvahu jednotlivé faktory pro využívání Internetu, jeví se jako nejefektivnější vyvíjet úsilí voblasti zpřístupnění nových informací a služeb. Jedná se sice o oblast organizačně i finančně nejnáročnější, ale je zde možné efektivně kontrolovat vynakládané prostředky a zároveň je to asi jediný způsob, jak řešit další faktory - tradice, efektivnost investic.

Lze předpokládat rozvoj především v oblastech:

· informačních služeb - jednosměrný tok informací od provozovatele systému kjeho uživatelům, kteří jej využívají pro vlastní poznání. Samoobslužný přístup uživatele kinformacím. Jedná se především o katalogové informace, dokumenty a znalostní báze dat obsluhované vyspělými technologiemi.

· poradenství - funguje pro typ informací a služeb, pro který není vhodný samoobslužný přístup uživatele, případně pro ty uživatele, kteří samoobslužný přístup k informacím z jakéhokoliv důvodu neakceptují. Na základě potřeby konkrétního uživatele a jeho aktivního vstupu do systému (zadání požadavku) jsou provozovatelem řešeny konkrétní požadavky - individuální, případně i hromadný přístup. Tým pracovníků zabezpečující toto službu musí být schopen obsáhnout velmi širokou problematiku za přiměřenou dobu. Tomu musí odpovídat komunikační a organizační zajištění, umožňující práci jednotlivců bez závislosti na místě a čase (tzv. virtuální tým).

Existuje zde možnost využití prostředků na bázi expertních systémů pro individuální potřeby jednotlivých uživatelů systému. Tento princip zefektivňuje využití těchto prostředků, mnohdy velmi náročných, pro širokou veřejnost.

· vzdělávání - tok informací od provozovatele k uživatelům, kteří je využívají kvlastnímu vzdělání. Forma plošného distančního vzdělávání. Návaznost na vzdělávací centra. Nutný je aktivní přístup uživatelů k systému.

· zprostředkování - provozovatel vytváří technologické a organizační zajištění pro vzájemnou výměnu informací mezi uživateli systému. Uživatelé systému mají možnost na principu jednoduchého přístupu zadávat a čerpat informace, např. zoblasti obchodu, služeb, turistiky, využití prostředků, personalistiky, apod.

· sběru dat - velmi efektivní způsob sběru dat, zpracování a následného využití pro tvorbu informací v systému.

· pronájmu technologií - vzdálený přístup knáročným technologiím, jejichž provoz vjednom podniku je neefektivní nebo příliš náročný.

Závěr

Rozvoj informačních technologií je velmi bouřlivý, ovlivňuje nejenom ekonomiku, ale také oblasti jako je lidské myšlení, mezilidské vztahy a podobně. Některá očekávání vztahující se ktéto oblasti mohou být přehnaná, zároveň ale existuje celá řada oblastí, které na skutečné využití moderních informačních technologií teprve čekají a kde využití těchto technologií bude měnit jejich samotnou podstatu a funkci.

Použitá literatura

1. Jarolímek, J., Vaněk, J., Kubata K., Šilerová, E., Hradecký, O.: AGRIS - agrární informační systém pro podnikání a vzdělávání, Konference Využití informačních technologií při budování konkurenční výhody, Praha, 1999

2. Gates, B.: Business @ the Speed of Thought. Warner Books,1999

3. Haeckel, S., Nolan. L.: Managing by Wire: Using IT to Transform a Business, 1999

4. Rolls, M., Slavík, M., Miller, I.: Informační systémy včeském zemědělství, 2000

5. Jarolímek, J., Vaněk, J.: The use of Internet as a source of competitive advantage, Agrarian perspectives IX. - Globalization and competitiveness, Prague, 2000