Dopad informačních technologií na podnikání ve venkovských oblastech

Dopad informačních technologií na podnikání ve venkovských oblastech

Incidence of information technology on business in rural areas

Hladík Petr

Abstrakt

Potenciálních užitek nových informačních a komunikačních technologií pro venkovské oblasti je spojen zejména s faktem, že tyto technologie překlenují vzdálenosti. Je to právě problém fyzické vzdálenosti, která má vliv na náklady a praktickou proveditelnost ekonomických, politických, sociálních a kulturních aktivit, způsobující mnohé problémy venkovských oblastí. Efektivní využívání informačních a komunikačních technologií může umožnit menším venkovským entitám, ať už podnikům či komunitám, úspěšně konkurovat svým větším protějškům. Ale podniky i komunity z venkovských oblastí často nemohou využít těchto příležitostí, z důvodu jejich horší technologické vyspělosti a menšího zapojení do globálních komunikačních sítí.

Abstract

Potential benefit of new information and communication technologies for rural areas derives from the fact that it is effectively shrinking distance. It has been this physical problem of distance, affecting both the cost and feasibility of economic, political, social and cultural activities, that has created many of the problems of rural areas. The effective use of information and communication technologies can allow smaller rural entities, whether they be companies or communities, to successfully compete with their larger counterparts. But businesses and other players in rural areas unfortunatelly often can not use this opportunities, because they are less technologically sophisticated and less integrated into global communication networks.

Klíčová slova

Informační technologie, informace, rozvoj venkova

Keywords

Information technologies, information, rural development

Úvod

V dnešní ekonomice není globalizace prostým otevřením nových produkčních sítí nebo pronikáním na zahraniční trhy, představuje také celkovou změnu podstaty a organizace podnikání. Tento rozvoj globální ekonomiky a s ní spjaté restrukturalizace národních, regionálních i místních ekonomik je přičítán mimo jiné mohutnému rozvoji relativně levných a široce dostupných informačních a komunikačních technologií.

Globalizace ovlivňující ekonomické aktivity i stále odlehlejších a menších oblastí, tlak na efektivitu a návratnost kapitálu, to všechno způsobuje, že stále větší segmenty společnosti a stále větší regiony jsou vyčleněny z ekonomicky aktivních oblastí a jsou vnímány pouze jako spotřebitelé.

Cíle a metody

Protože příspěvek je rešeršního charakteru, je jeho cílem zpracování současných poznatků týkajících se vlivu informačních technologií na rozvoj podnikání ve venkovských oblastech a zhodnocení možnosti aplikace modelů R. Ramireze a D. Richardsona (2000), použitých pro výzkum telekomunikačních technologií ve venkovských oblastech, na tuto problematiku. Hlavní použitou metodou je výběr, studium a analýza dostupné odborné literatury a dalších pramenů.

Výsledky

Naše společnost se stále více stává závislou na informacích, které stále více využíváme ať již při plnění svých pracovních úkolů a povinností, nebo v době aktivního odpočinku. Mnohé organizace začínají být na intenzivním využívání informací závislé, a to zejména v tom smyslu, že splnění plánovaných cílů závisí na tom, jak se vypořádají s třemi základními úlohami bezprostředně se týkajícími informací:

- získáváním informací z prostředí,

- interním řízením znalostí uvnitř firmy,

- a projekcí daných informací do prostředí.

Zkušenosti mnoha společností ukazují, jak je úspěch na trhu stále více spjatý právě s řízením informací (které se mnohdy stávají kritickým zdrojem) a s aplikací informačních technologií do podnikových strategií (Cornella, 1994).

Problémy podniků ve venkovském prostředí a IT

Globální informační společnost a ekonomika, která je s ní spjatá se dnes již staly skutečností. Informační systémy (IS) a informační technologie (IT) nesou velkou část odpovědnosti za vznik tohoto typu společnosti a globální ekonomiky, která je jejím důsledkem. Tyto změny velmi výrazně ovlivňují organizace i jednotlivce, a přinášejí s sebou nové příležitosti pro jedny a existenční starosti pro druhé. Proto ti, kteří si vybudovali a kteří si udržují výkonné a efektivní informační systémy mají v dnešní době možnost dosáhnout konkurenční výhody nad těmi, kterým se dosud nepodařilo na nové technologie přejít (Sanjeev, 1998).

Informační technologie jsou v organizacích využívány rozličným způsobem. Mnohé firmy se zaměřily na využívání technologií pro dosažení efektivnější produkce pomocí redukce výrobních časů a nákladů, zvýšení výrobních kapacit a nahrazení lidské práce aplikacemi informačních systémů. Jiné organizace začaly zvyšovat efektivitu svých činností a využívají aplikace informačních technologií pro zvýšení přesnosti, přesnější řízení zdrojů a zvýšení standardizace kvality služeb. A další skupina firem se zaměřila na zapojení technologií do procesu zlepšování koorinace intraorganizačních i ultraorganizačních procesů a aktivit. Schopnost vyčlenit prostředníky z výrobních řetězců pomáhá firmám udržovat přímý kontakt se zákazníky a distribuovat potřebné informace přímo těm svým prodejcům, kteří je potřebují a využívají (Neunaha, 1996).

Vzdálenost je samozřejmě velmi podstatnou bariérou ovlivňující konkurenceschopnost venkovských firem, které jsou odloučené od běžných zdrojů informací a technických zdrojů. A i přesto, že jsou dnes stále více zmiňovány velmi pádné důvody pro věnování zvýšené pozornosti prosperitě venkovských podniků, a to zejména s důrazem na rozvoj venkovských komunit, jsou podnikatelé využívající složitější technologie v naprosté většině venkovských oblastí spíše výjimkou. Stejně tak se venkovské oblasti zřetelně liší stupněm, kterým jsou podniky v těchto oblastech integrovány do globálních informačních sítí (Malecki, 1996).

Stupeň rozvoje řídících a technologických postupů ve venkovských podnicích je obecně na nižší úrovni ve srovnání se svými městskými rivaly, jejichž postupy jsou mnohem propracovanější. Malé firmy, ekonomický základ venkovského nezemědělského podnikání, nejsou ve většíně případů schopny vyrovnat se s infrastrukturami, které jsou využívány velkými společnostmi. Jedním z důvodů je velmi nízký stupeň zapojení telekomunikačních a informačních technologií, jejichž využívání by paradoxně mohlo odbourat některé důsledky odloučenosti těchto podniků. Mnohdy je na vině problém fyzického napojení na telekomunikační infrastrukturu, protože i kdyby farmáři patřili do skupiny velkých uživatelům telekomunikací, jejich agregovaná poptávka se nedá vůbec srovnávat s poptávkou komunit byť i malých měst (Malecki, 1996).

Modely R. Ramireze a D. Richardsona (2000)

Tyto modely byly vytvořeny výše zmíněnými autory pro výzkumný projekt týkající se pochopení a stanovení míry vlivu, který mají telekomunikační technologie na venkovské a odlehlé oblasti Ontaria. Můj příspěvek popisuje koncepční a výzkumný model se stručným popisem jeho součástí a jejich vzájemného propojení a důležitosti všech prvků a rozšiřuje jeho působnost trochu výrazněji i na oblast informační technologií.

Koncepční model

Model nabízí koncepci tří koncepčních pilířů, které se staly základem prováděného výzkumu. Dohromady tvoří tyto tři pilíře (Partnerství, Přístup k telekomunikační infrastruktuře (TI) a Přístup k náležitým aplikacím a službám (AaS)) transformační strategii pro venkovské komunity.

“Partnerství” spočívá v propojení různých organizací a sektorů v rámci venkovské komunity do jednoho celku. Tento celek sdílí vizi budoucnosti a vizi společné spolupráce. “Přístup k telekomunikační infrastruktuře” reprezentuje přístup k informacím, komunikační infrastruktuře a službám s ní spjatým. Tento prvek je tvořen třemi elementy: fyzickým napojením, hardwarem a aplikacemi. Prvek “Přístup k aplikacím a službám” se týká služeb (např. elektronický banking) a aplikací (např. vzdělávácí programy na Internetu), které umožňují využívání infrastruktury k cílům komunity. Tyto tři pilíře společně zajišťují vizi komunity, týkající se zdravotní péče, vzdělání, rozvoje podnikání a přístupu k službám různých úřadů, spjatou určitým způsobem s rozvojem informačních a komunikačních technologií. Všechny tři pilíře jsou determinovány prostředím “Politiky”, která má na státní i lokální úrovni vliv na programy ovlivňující podstatu Partnerství, typy Infrastruktury i podobu objevujících se Aplikací.

Výzkumný model

Výše uvedený model je založen na třech koncepčních pilířích popsaných výše.

První výzkumná oblast, týkající se prostoru, který je v komunitě k dispozici pro inovace, je znázorněna obdélníkem umístěném v diagramu vlevo dole. Druhá výzkumná oblast zaměřená na organizace zprostředkovávající přístup a výuku v oblasti informačních a komunikačních technologií, je zobrazena obdélníkem vprostřed diagramu a třetí výzkumná oblast týkající se politiky leží v horní části diagramu. Obdélník znázorňující technologie a infrastrukturu má původ v problematice přístupu, zobrazené v koncepčním modelu. Prvky uvnitř obdélníků reprezentují hlavní prvky výzkumu, který by měl být prováděn v rámci každé výzkumné oblasti.

Charakteristika jednotlivých výzkumných dimenzí

Další odstavce představují stručnou charakteristiku jednotlivých výzkumných dimenzí identifikovaných ve výše uvedeném výzkumném modelu.

Politika

V politické a regulační dimenzi jsou analyzovány dva prvky. Prvním je zaměření politiky, které více či méně iniciuje vznik programů vytvářejících stavební kameny, které stimulují efektivní využívání informačních technologií komunitou. Druhým je přehled vlivu lokálních organizací, které mají na vývoj těchtoprogramů.

Organizace

Dimenze organizace je analyzována pomocí čtyř vzájemně propojených elementů:

- vnitřní koherence organizací poskytujících technologickou podporu v komunitě,

- míry do které mohou být tyto organizace považovány za učící se organizace,

- způsobu, jakým se tyto organizace v závislosti na prostředí mění a přizpůsobují a jak se snaží využívat své zkušenosti,

- rozsahu služeb, které tyto organizace nabízejí.

Stojí za zmínku, že některé z těchto organizací jsou výsledkem snah vlastní komunity, která se s jejich pomocí snaží navázat rozličné partnerské vztahy. Takovéto organizace se pak stávají součástí komunity a jejich činnost se často částečně přesouvá z organizační oblasti do oblasti zkoumající komunitu.

Komunita

Tento prvek je nejobtížněji definovatelný v závislosti na velmi širokém rozpětí definicí slova “komunita”. Komunitu je možno definovat geograficky, kulturně, nebo politicky. Kromě toho je možné rozlišit velké množství různých zájmových komunit, z nichž některé není možné geograficky vůbec vymezit.

Tato dimenze je charakterizována pomocí dvou prvků, prostoru pro inovace a iniciativami, které jsou komunitou provozovány. Tento druhý prvek je pro model klíčový, protože stanovuje vliv informací a informačních a komunikačních technologií. Pro stanovení tohoto vlivu je nejprve nutné určit orientaci systému s cílem identifikovat aktivity, aktéry, propojení, hierarchii výkonů a výstupy a výsledky.

Technologie a infrastruktura

Třemi základními prvky této dimenze jsou: fyzické napojení, hardware a aplikace. V některých případech se komunitám daří získávat kvalitní fyzické napojení při značné úspoře nákladů díky mohutnému rozvoji podnikových aplikací, pro jejichž podporu si podniky zajišťují fyzické napojení i pro své pobočky ve venkovských oblastech. Jindy zainvestuje fyzické napojení venkovská komunita a snaží se pak toto napojení výhodně pronajmout nebo prodat velkým podnikům v oblasti. Tyto ekonomické a technologické tlaky ovlivňují služby poskytované organizacemi zajišťujícími informační a komunikační služby v komunitě.

Diskuse

Modely reprezentují neustále se měnící situaci v oblasti informačních a telekomunikačních technologií ve venkovských a odloučených oblastech. Propojení znázorněných prvků jsou stejně důležitá jako prvky samy. Je možné namítnout, že hlavním úkolem je zajistit pro venkovské oblasti fyzické napojení, ale možnou reakcí je, že v blízké budoucnosti bude telekomunikační infrastruktura mnohem více rozšířená a ekonomicky dosažitelná. Pak se budou existující organizace poskytující služby v oblasti informačních a telekomunikačních technologií daleko více zaměřovat na rozšiřování spektra svých služeb a vývoj specializovaných aplikací. Identita těchto organizací se bude bezpochyby měnit, ale jejich role v technologickém vzdělávání komunit a v poskytování přístupu k nových technologiím a službám je jen těžko zpochybnitelná.

Závěr

Telemedicine, telecommuting, virtuální organizace, distance learning, elektronický obchod, e-mail, teleconference - to je jen velmi omezený výčet možností, které s sebou přináší rostoucí využívání počítačů a telekomunikací. Hlasitě propagované přínosy těchto aktivit, zejména pro venkovské komunity, jsou stále ne zcela podrobně pochopeny, popsány, natož pak kvantifikovány. To je důvodem proč se odborná veřejnost neshoduje v posuzování důsledků rozvoje informačních technologií. Jedna skupina odborníků vidí v informačních technologiích spasitele měst, vesnic i obyvatel oblastí odloučených od ekonomických a sociálních služeb velkých měst, zatímco druhá upozorňuje na to, že tyto technologie představují ohrožení stejně jako příležitost. Přesto se ale obě skupiny shodují na tom, že bez zajištění přístupu venkovských oblastí k informačním a komunikačním technologiím nebudou organizace v těchto oblastech schopny čelit stále silnějšímu ekonomickému tlaku a v důsledku toho budou tyto oblasti jako takové stále více zaostávat ve svém rozvoji (Rowley, 1999).

Literatura:

Bryden, J.M.: Towards Sustainable Rural Communities, The Guelph Seminar Series, University of Guelph, 1994

Cornella, A.: The Role of Information services in an Information-Intensive Environment, Fundació CIDOB, Barcelona, 1994

Gertler, M.E.: Rural communities and the challenge of sustainability, In: Bryden, J.M.: Towards Sustainable Rural Communities, The Guelph Seminar Series, University of Guelph, 1994

Gurstein, M.: Information and Communications Technology and Local Economic Development, http://firstmonday.dk/issues/issue4_2/gurstein/index.htm, ?

Henderson, H.: Building a win-win world, Berrett-Koehler Publishers, San Francisco, 1997

Henderson, H.: Redefining Heatlh, Wealth, and Sustainability, In: Fuller, T., Brenner, R.: Towards a Sustainable Community: The 1996 Guelph Seminar Series on Sustainability, The Guelph Round Table on the Environment and Economy, Guelph, 1996

Ilbery, B.: The Geography of Rural Change, Addison Wesley Longman Limited, Harlow, 1998

Lowe, P., Murdoch, J., Marsden, T., Munton, R. and Flynn, A.: Regulating the new rural spaces: the uneven development of land. Journal of Rural Studies, 1993.

Malecki, E.J.: Telecommunications Technology and American Rural Development in the 21st Century, University of Kentucky, 1996

Malhotra, Y.: Role of Information Technology in Managing Organizational Change and Organizational Dependence, http://www.brint.com/papers/change, 1993

Marsden, T., Whatmore, S. and Munton, R.: Uneven development and the restructuring process in British agriculture: a preliminary exploration. Journal of Rural Studies, 1987

Meyer, H.: Sustainable rural land use from a European perspective, In: Bryden, J.M.: Towards Sustainable Rural Communities, The Guelph Seminar Series, University of Guelph, 1994

Neunaha, R. R.: Information Technology: Nature of Impact on and Potential Value to Business Oprerations, http://hsb.baylor.edu/ramsower/ais.ac.96/papers/neunaha. htm , 1996

Pierce, J.T.: Progress and the biosphere: the dialectics of sustainable development. Canadian Geographer 1992

Ramirez, R. and Richardson, D.: Pact for Rural (and Remote) Ontario: Partnerships, Accessibility, Connectivity, Transformation Strategies, SRPD, University of Guelph, 2000

Rowley, T.: Rural Telecommunications: Why Your Community Isn't Connected and What You Can Do About It, TVA Rural Studies, Lexington ,1999

Sanjeev, P.: The Global Information Society: A Changing

Environment for Business and Individuals, Bemidji State University, 1998

Slavik, M. and Miller, I.: Sustainable Agriculture and Rural Development in the Teaching Process in Agricultural Education: a case study from the Czech Republic, In:Van de Bor, W., Holen, P., Wals, A. and Filho, W.L.: Integrating Concepts of Sustainability into Education for Agriculture and Rural Development, Peter Lang, Frankfurt am Main, 2000

Thomas, V.G.: Comments on Heino von Meyers paper, In: Bryden, J.M.: Towards Sustainable Rural Communities, The Guelph Seminar Series, University of Guelph, 1994

World Commission on Environment and Development: Our common future. Oxford University Press, Oxford, 1987