Tři miliardy ročně na spolufinancování projektů z fondů EU žádný kraj nemá.

Rada Asociace krajů zasedala v červnu v Praze a jedním z hlavních témat byla spolupráce při přípravě strategie pro nové plánovací období EU na léta 2007-2013, a to u regionálních operačních programů. Těmto programům dávají kraje přednost před Společným regionálním operačním programem, protože jim poskytují větší manévrovací prostor, chtějí-li řešit své konkrétní potřeby.

Představitelé krajů, kteří zasedají v radě své společné asociace, konstatovali, že obtížně řešitelným problémem pro plánovací období 2007 až 2013 je u projektů podpořených ze strukturálních fondů EU jejich kofinancování. Do ČR by mohlo ročně přicházet až 119 miliard korun (3,5 mld. eur) ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a částečně z titulu rozvoje venkova. Předseda Asociace krajů Evžen Tošenovský uvedl, že na jeden kraj může průměrně připadnout až devět miliard korun, což bude znamenat, že na spolufinancování musí kraj vynaložit až tři miliardy. Ty k dispozici nemá a musí si je půjčovat - zadlužení by podle Tošenovského mohlo dosáhnout neúnosné výše. Hejtmani se proto shodli, že bez systémového řešení problému ze strany státu nebude možné peníze z EU dostatečně využít. Nezveřejnili však, jak si přesně toto řešení představují.

V současnosti se na spolufinancování krajských projektů obvykle využívají úvěry. Zastupitelé Moravskoslezského kraje před několika dny schválili úvěr ve výši 1,1 miliardy korun od Evropské investiční banky, určený právě pro projekty financované ze strukturálních fondů EU.

O všechny evropské programy není stejný zájem. Podnikatelé z Jihomoravského kraje mohou ještě do konce září žádat o 60,4 milionu korun, které zbyly po dvou kolech výzev k podávání grantových žádostí. Jinde je poptávka enormní ve srovnání s tím, kolik mohou regiony skutečně dostat. Jde třeba o rozvoj informačních a komunikačních technologií, kdy regionální a místní úřady žádají ze strukturálních fondů EU dvakrát víc peněz - tj. 817 mil. Kč, než mohou získat.