Rolníci žádají povinný prodej českého zboží

Čeští zemědělci a agrární politici požadují, aby obchodní řetězce musely prodávat předepsaný podíl potravin tuzemské výroby. Chtějí si tak zajistit co největší odbyt své státem dotované produkce. Tvrdí přitom, že taková pravidla mají i země původní evropské patnáctky. Zemědělci tvrdí, že jim jde především o výrobek z domácích surovin. Ale to je třeba také německý jogurt, vyrobený za hranicemi z mléka, které vyvážejí jihočeští rolníci.Definovat, co je to vlastně "česká potravina", je vůbec problém.

Třeba: středočeská firma upeče sladký korpus, který vyveze do Německa - "buchta" se tam naplní marmeládou nebo polije čokoládou a putuje do Nizozemska k zabalení. A pak se vrací na český trh.

Nebo: živá prasata se vyvážejí do Německa, odkud se vepřové v konzervách vrací zpět. A rajčata pro výrobu českých kečupů dovážejí jejich výrobci z jihovýchodní Evropy, například z Bulharska.

Agrárníci: Aspoň polovinu

Především Agrární komora ovšem trvá na svém. "Řetězce musí prodávat nejméně padesát procent tuzemských potravin," říká její prezident Jan Veleba. Podle informací řetězců, které požadavek agrární komory odmítají, se přitom podíl českých potravin na jejich pultech nyní pohybuje v rozmezí od třiceti do osmdesáti procent - podle druhu zboží. Ovšem statistika ani analytici takové údaje vůbec nesledují. Záměr agrárníků podporuje i Ministerstvo zemědělství: "Zákonné stanovení minimálního podílu tuzemských potravin v maloobchodních řetězcích uvítáme," potvrzuje Hugo Roldan z tiskového odboru úřadu.

Zároveň by měl podle něj zákon omezit i plochy supermarketů a prodej potravin za nižší ceny, než jsou výrobní náklady dodavatelů. Měl by také zakázat výstavbu velkoprodejen v centrech měst i menších obcích.

Aktivita Ministerstva zemědělství má ale jeden nedostatek: samo totiž zároveň tvrdí, že není k prosazení uvedených záměrů kompetentní."Nikdo se nás ovšem neptá, jak výrobky spotřebitelům vnutíme, když je nebudou chtít. Snad také nějakým zákonem?" upozornil na další díry v záměru agrární lobby mluvčí obchodního řetězce Tesco Vesselin Barliev. Ostatní obchodníci hovoří podobně.

Jak je to jinde?

Zemědělci uvádějí konkrétní příklady, jimiž by se Česko mělo řídit. "Ve Francii musí být v řetězcích čtyřicet procent z objemu obchodovaných potravin tuzemského původu," prohlásil na celostátním semináři rolníků ředitel prostějovské Okresní agrární komory Miroslav Zatloukal. Tuto argumentaci pak přebírají další podnikatelé - zemědělci a potravináři. Je ale mylná. "Informace o stanovení podílu domácích potravin v obchodních sítích v zemích Evropské unie je nepravdivá. Takové požadavky by nebyly v souladu s evropskou legislativou," sdělil Hospodářským novinám Marek Neuman z tiskového odboru českého zastoupení Evropské komise.

Postoj Bruselu si uvědomuje i české Ministerstvo průmyslu a obchodu. "Stanovení podílu tuzemských potravin by byla pro Evropskou unii nepřijatelná diskriminace obchodníků. Usuzujeme tak z případu Slovenska, které podobný zákon přijalo, ale musel být kvůli kritice z Bruselu zrušen. Proto o něčem podobném neuvažujeme," říká mluvčí úřadu Ivo Mravinac. Rolníci přitom požadují zvýhodnění v době, kdy už vydatnou podporu mají - jen letos získají na dotacích přes třicet miliard korun. Podporu má i samotný odbyt českých potravin. Kampaň propagující značku Klasa, včetně televizní reklamy, přijde tento rok daňové poplatníky na 135 miliónů korun. Kvůli novému záměru zemědělců by možná spotřebitelé sáhli do kapsy ještě hlouběji. "Zmenšilo by to prostor pro konkurenci a zákazník by na to nakonec doplatil i růstem cen," obává se hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Požadavky rolníků a co brání jejich splnění

Zákon má určit podíl českých potravin v supermarketech ve výši nejméně 50 procent. Legislativa Evropské unie ovšem takový zásah do trhu neumožňuje. Pokusilo se o něj například Slovensko. Brusel ale přiměl Bratislavu příslušný zákon změnit. Supermarkety by musely přimět zákazníky, aby české výrobky také kupovali. Není jasné, jak by to udělaly, ani kdo by obchodům hradil ztrátu, kdyby domácí zboží nešlo na odbyt. spotřebitelé by měli dávat výrazně větší přednost tuzemským potravinám.

Často není jasné, co je to "tuzemská potravina". Dovezený německý jogurt, vyrobený z exportovaného jihočeského mléka? Nebo med od české firmy, vyrobený z medu čínského? Stát musí výrazněji podporovat domácí produkty. Již dnes činí agrární dotace přes 30 miliard korun ročně. Kampaň na podporu českých potravin s označením Klasa letos přijde na 135 miliónů korun.