Na Šumavě vznikne do roka několik tisíc nových rašelinišť
19.08.2005 | Silvarium
Na Šumavě, na české i německé straně, vznikne do roka několik tisíc nových rašelinišť. Národní parky obou zemí zde zahájily rozsáhlý projekt, kterým chtějí obnovit vytěžená a odvodněná místa. Zároveň jde o levné a efektivní protipovodňové opatření, které se dotkne celého Povodí Vltavy. Desítky českých i německých dobrovolníků staví malé dřevěné hráze v bývalé meliorační strouze, která prochází středem Biskupské slatě, uvnitř 1. zóny národního parku. Kanál je zajímavý tím, že odděluje ČR a SRN. Bažiny se tak začnou tvořit současně v obou zemích.
Karl Friedrich Sinner, ředitel Bavorského národního parku: V minulosti by s tím byly velké byrokratické problémy. Proto jsme počkali, až bude ČR v EU. Teď je to bez problémů.
Podle pracovníků parku je obnova slatí je jedním z nejrychlejších a nejlevnějších způsobů, jak zastavit vodu v horách, kam jí nejvíc dopadá. Právě tímto způsobem začaly podle hydrologů povodně v roce 2002. Po intenzivním dešti voda příliš rychle stékala do velkých řek, které ji nestíhaly pojmout. Obnova rašelinišť by nyní odtok vody ze Šumavy měla výrazně zbrzdit.
Alois Pavličko, ředitel Správy Národního parku Šumava: Zhruba za vložených 100.000 Kč dokážeme zadržet tisíce kubíků vody povodí, kdežto pokud si položím otázku, kolik by stála přehrada, která by zadržela tisíce kubíků, je to nesrovnatelně drahá záležitost.
Obnova Biskupské slatě stojí český národní park asi 10 mil. Kč. Další peníze investuje i bavorská strana. Při stavbě hrází a zasypávání strouhy není možné využívat těžkou techniku.
Brigádníci: Považuji to za výjimečnou práci, že můžu být v 1. zóně a vidět věci, které běžní lidé nemají možnost vidět.
Brigádníci: Předtím si mysleli, že je příkop k ničemu a teď se zadělává.
Obnovu slatí v nejcennějších 1. zónách podporují jak okolní města a obce, tak lesnické spolky, které jinak správu parku spíš kritizují. Zasypávání příkopů podpořil dokonce i Karel Schwarzenberg. Jeho rod v minulosti kvůli výsadbě lesa s odvodňováním Šumavy začal. Revitalizace šumavských slatí by měla skončit do roku 2011. Do té doby by měla být podle správců národního parku zřejmá její schopnost zachytit velkou vodu.
Další články v kategorii
- Další Emil? Rakušané spekulují o losovi u Vídně, ten pravý je ale na Šumavě (13.12.2025)
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- ČOI ve třetím čtvrtletí odhalila 292 případů prodeje alkoholu nezletilým (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- Na březích dvou jihomoravských potoků jsou stovky nově vysazených stromů a keřů, přibyla i stanoviště pro obojživelníky (12.12.2025)
- Michelin rozdal v Česku ocenění. Vůbec poprvé udělil také dvě hvězdy (12.12.2025)
- Testovali jsme v laboratoři croissanty z Česka a Německa. Výsledky Čechy překvapí (12.12.2025)
- Albert i před letošními Vánoci podporuje zaměstnance v prodejnách příspěvkem a dalšími benefity (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám (12.12.2025)

Tweet



