Čistota řek střední Moravy: nic moc

Kvalita vody v řekách v Olomouckém kraji se postupně lepší, ale naprostá většina hlavních toků přesto zůstává v kategorii znečištěné až silně znečištěné vody. Ani jediná ze sledovaných řek přitom nenabízí naprosto čistou vodu. Naopak často obsahuje i těžké kovy nebo pesticidy. Z mapy, kterou má k dispozici odbor životního prostředí olomouckého krajského úřadu, vyplývá, že největší řeka Morava je silně znečištěná (třetí z celkem pětistupňového žebříčku) po téměř celé délce toku na území regionu.

Lépe na tom nejsou ani její přítoky. Spíš naopak. Například voda v Bečvě přitéká z Přerova už jako silně znečištěná (4. stupeň) a menší toky, jako říčky Valová nebo Haná, dokonce spadají do úplně nejhorší, páté kategorie - velmi silně znečištěná voda.

Měření odhalila i jedovaté látky

V Moravě i Bečvě odborníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHÚ) loni naměřili přítomnost těžkých kovů či pesticidů. „Pesticidy jsou obsažené v přípravcích na ochranu rostlin. Do vody se tak dostávají většinou z polí. V Bečvě jsme naměřili rovněž propen a antracén, které jsou obsaženy například v asfaltu a jsou velmi karcinogenní,“ uvedl nedávno Mark Rieder z oddělení jakosti vod ČHÚ, které zkoumalo kvalitu vody na osmnácti místech v Olomouckém kraji. Škodlivé látky jsou však i například v Oskavě, Moravské Sázavě nebo Valové. „Naměřili jsme tam například zvýšený výskyt amoniakálního dusíku, který je obsažen v moči, nebo fosfor z pracích prášků,“ doplnil Rieder. Tyto látky často zanechávají na vodě zelený povlak, který může lidem způsobovat nejrůznější alergie.

Vodu znečišťují desítky havárií

V posledních necelých dvou letech v Olomouckém kraji také unikly do potoků a řek přibližně dvacetkrát nejrůznější látky počínaje chladicí kapalinou nebo starým ovocným kvasem přes ropné produkty, oleje či naftu až po chemikálie, jejichž původ a složení se odborníkům nepodařilo zpětně odhalit.Při desítkách dalších nehod sice nebezpečné nebo škodlivé látky neunikly přímo do vody, ale nakonec se do potoků a řek stejně dostaly. To je podle mluvčí hasičů v Olomouckémkraji Vladimíry Hacsikové i případ asi nejrozsáhlejší letošní ekologické havárie, při níž z areálu firmy v Želatovicích na Přerovsku vyteklo přibližně čtrnáct tun kyseliny dusičné. Kyselina z prasklé cisterny protekla kanalizací až do potoka Moštěnka, zamořila jeho tříkilometrový úsek a zahubila množství ryb.

Některé firmy už odpady čistí lépe

Podle ředitele olomoucké pobočky Povodí Moravy Mojmíra Pehala jsou však řeky v regionu oproti minulým letům přece jen čistší. „Situace se určitě v posledních letech zlepšila,“ podotkl.Typické je především znečištění látkami vypouštěnými z městských centrálních čističek odpadních vod, které se projevuje v ukazateli CHSK (chemická spotřeba kyslíku). Řeky trpí znečištěním živinami, které se do vody dostávají z kanalizačních splašků, ale i ze zemědělské výroby.Nadměrné koncentrace živin (například dusičnanů nebo sloučenin amoniaku) pak ve vodě mohou způsobit obrovské přemnožení mikroskopických řas, které se po odumření rozkládají na dně. Tím se spotřebovává ve vodě rozpuštěný kyslík a tento proces může postupně zlikvidovat původně různorodá společenstva na dně a vytvořit tak jednolitou vrstvu sirných bakterií. Výsledkem je pak hromadný úhyn ryb i všech živočichů žijících na dně.

Podle údajů z dokumentů společnosti Povodí Moravy patří v tomto směru k největším znečišťovatelům v kraji olomoucká čistička (717 tun ročně) nebo také firma OP Papírna Olšany na Šumpersku. Té se však loni podařilo výrazně snížit množství znečištění z předloňských téměř 645 na 214 tun ročně. Pro srovnání, jaderná elektrárna Dukovany loni byla na hodnotě 733 tun.Také další firmy své technologie čištění odpadů modernizují a desítky obcí v posledních letech vybudovaly kanalizace a čističky, což je podmínkou členských států Evropské unie.

V řekách je méně fosforu a čpavku

Především v 90. letech minulého století se začalo dařit zlepšovat stavy řek ve většině částí Evropy. Moderní čističky odpadních a průmyslových vod totiž dokázaly snížit znečištění organickými látkami a fosforem. Ještě větší úlevu řekám přineslo snižování koncentrace čpavku. Například v zemích, které tehdy kandidovaly na vstup do Evropské unie, tedy i v Česku, se snížila skoro o 60 procent.

Jak čisté jsou řeky na střední Moravě?

* S čistotou řek na tom není Olomoucký kraj zrovna nejlépe. V nejčistší první kategorii z pětibodové stupnice není ani jedna řeka:

Morava - 2. třída, po většinu toku pak 3. třída

Oskava - 2. třída, postupně až 4. třída

Moravská Sázava - 3. třída

Bečva - 3. třída, dále již 4. třída

Moštěnka - řeká spadá do tří kategorií. Ve své nejčistší části dosahá na třetí, v nejšpinavější je v kategorii páté

Bystřice - 3. kategorie se střídá se čtvrtou.

Romže, Valová, Haná - malé říčky patří na střední Moravě k těm nejšpinavějším. Všechny tři spadají do páté, nejhorší kategorie

Co je všechno ve vodě?

* Kromě havárií, po kterých se do vody dostávají oleje, nafta či chemikálie, obsahuje voda v řekách také pesticidy, jež do řek natékají z polí, dále třeba karcinogenní propen a antracén. Z řek naopak mizí fosfor či čpavek.

Největší znečišťovatelé řek

* Dokumenty společnosti Povodí Moravy uvádějí, že k největším znečišťovatelům na střední Moravě pak patří olomoucká čistička nebo firma OP Papírna Olšany na Šumpersku