V Chocnějovicích otevřeli nový velkokapacitní kravín

Zlepšení zdravotního stavu krav, úspora mzdových nákladů ošetřovatelů a další. To jsou výhody nového velkokapacitního kravína s volným ustájením v Chocnějovicích. Ten byl včera představen veřejnosti. Část stavby zaplatili zemědělci ze svého. Přesto se jim to vyplatilo. Za deset let se jim totiž vložené peníze vrátí. Většího pohodlí si teď mohou užívat krávy v Chocnějovicích. Na místní farmě, která patří pod Zemědělské družstvo Sever Loukovec, totiž vznikl nový velkokapacitní kravín s volným ustájením.

Krávy se tak mohou více pohybovat a samy rozhodnout, co budou dělat. Jedná se o první etapu výstaby nového kravína, kde bude ustájeno 288 kusů dojnic. Druhou etapu chtějí zemědělci zahájit po přestěhování dojnic do nyní dostavěné budovy.

Areál farmy čeká úprava

"Jedná se o rekonstrukci vedlejší haly, kde bude 280 dojnic. Nakonec nás čeká ještě konečná úprava areálu," popisuje Jiří Myšák, předseda zmíněného zemědělského družstva, další etapy výstavby. Podle Myšáka bude druhá etapa hotova do konce června příštího roku. Výhody nového kravína jsou přitom pro zemědělce jasné. Zlepší se zdravotní stav zvířat, navýší se užitkovost a hlavně uspoří mzdové náklady ošetřovatelů. Počítají tak, že za deset let se jim vynaložené prostředky vrátí.

"Jsem velice ráda, že farma v Chocnějovicích sehnala potřebné peníze. Výhodou nového kravína je samozřejmě větší produktivita práce. Navíc není možné zajišťovat tolik lidí, kteří by se starali o volně ustájená zvířata," řekla Dagmar Mocová, poslankyně parlamentu.

Se skotem chtěli skončit

Ustájení začali na farmě řešit v minulém roce. Dokonce zvažovali, že chov skotu ukončí. "Dělat pět set kusů dojnic v šestadvaceti lidech je ekonomicky neúnosné," řekl dále Myšák. Zvítězilo rozhodnutí pokračovat v chovu. Tedy zrekonstruovat ustájení dojnic.

"Názor zvítězil především proto, že si většina z nás myslí, že dělat zemědělství bez živočišné výroby není to pravé," řekl Myšák. Zemědělské družstvo Sever Loukovec hospodaří v severní části bývalého okresu Mladá Boleslav na 2930 hektarech zemědělské půdy. Rozhodující zemědělské plodiny jsou obiloviny, které pěstují na 1250 hektarech, a řepka na 400 hektarech. Dále ještě pěstují cukrovou řepu, mák, hořčici a kukuřici na zrno.

Nově zasadili i hrušky

"Krmné plodiny pěstujeme na 450 hektarech - především vojtěšku a silážní kukuřici," vyjmenoval Myšák. Důležitou součástí zdejší zemědělské výroby jsou také sady s višněmi a jablky. Nově dokonce sází hrušky. V živočišné výrobě chovají pět set kusů krav.

HANA KOIŠOVÁ