Ekologické topení? V plenkách

Když před léty uvažovali starostové Roštína na Kroměřížsku a Hostětína na Uherskohradišťsku o alternativním způsobu zásobování domácností teplem, mnozí jejich tehdejší kolegové se jim smáli. Tehdy byla totiž módním trendem plynofikace vesnic. Dnes kvůli neustále rostoucím cenám lidé plyn ignorují a volí ekologicky méně vhodné způsoby vytápění. Řadě starostů zůstávají oči pro pláč, o dopadu na životní prostředí nemluvě.

V Hostětíně zahájili v minulých dnech novou topnou sezonu. Vytápění řídí počítač, zdrojem tepla je biomasa."Je to plně automatizovaný systém holandské výroby. Počítač sám řídí přísun biomasy do kotle a spalování. Obsluze přijde pouze v případě problému zpráva na mobil. Ale za těch pět let se nic závažného nepřihodilo," popisuje starosta Hostětína Drahomír Orsák.

Hostětín a Roštín - bílé vrány regionu

Pilotní projekt alternativního vytápění z roku 2000 stál 36 milionů korun, přispěla na něj česká a holandská strana. Významným způsobem ojedinělou akci popostrčil ke zdaru někdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart.

Dnes teplo z biomasy proudí rozvody do 67 domácností v obci s 226 obyvateli. A co je nejpodstatnější - lidé platí mnohem méně peněz, než kdyby zvolili plynofikaci. "To je bez debat. Když to spočítáme, dělá to ročně úsporu hezkých pár tisíc korun. Přitom vytápíme obchod i domácnost," svěřila se provozovatelka místního obchodu Marie Machů.Největší díl starosti za provoz alternativního zdroje tepla spočívá na bedrech starosty. Na topnou sezonu totiž musí zajistit dostatek dřevěného odpadu.

"Jsem takovým manažerem přes biomasu. Sezona trvá od října do poloviny května, takže si dovedete představit, kolik toho potřebujeme," říká starosta.

Letošní topná sezona je každopádně pokryta. Zbytky dřeva naplnily prakticky celou halu v sousedství výtopny, další hora štěpků leží pod plachtou před budovou.Přesto i v ekologické obci se najdou výjimky jako třeba David Brabenec. Jeden z mála obyvatel Hostětína, který není napojen na centrální vytápění. "Pro nás je to jedno. Biomasa nebo plyn, obojí je drahé. Topíme dřevem. A sousedi vedle taky," vysvětluje a ukazuje na velké zásoby otopu.

Roštín vsadil na teplo ze slámy

Jen dva roky po Hostětínu vsadil na ekologii také Roštín na Kroměřížsku. Technologie z Dánska spaluje pro změnu slámu. "Teplo z ní odebírá devadesát procent domácností," tvrdí starosta Radovan Man. Projekt přišel na 103 miliony korun, podstatnou část hradil státní fond životního prostředí.

"Všichni kolem tehdy tvrdili, že plynofikace je výhodnější, klepali si na čelo. Dnes slyším jen stesky a nadávání, jak je stát vodil za nos. Naši obyvatelé platí pakatel ve srovnání s tím, co by museli vynaložit za plyn," říká starosta.

Peníze, peníze, peníze

Drastické zvýšení cen energií přineslo jednoznačnou odezvu. Lidé odmítají připojení k centrálnímu rozvodu plynu a raději doma vytápí vším, co se dá v kotli spálit."Plynofikace je dnes v podstatě pasé. Stačí se zajet podívat na kteroukoliv vesnici. Každý si nechal jako pojistku kotel na tuhá paliva a teď vesele spaluje, co se dá. Dřevo, uhlí, plast, papír. Škodlivé emise unikající do ovzduší nikoho nezajímají, protože neexistuje zákon, na jehož základě by to někdo postihoval," tvrdí zkušený projektant, který se projekty plynofikace léta zabývá. "Problém je skutečně v penězích," připouští uznávaný člen Ekologického institutu Veronica Mojmír Vlašín. Na mysli má vysoké vstupní investice do ekologického vytápění.

"Peníze na projekt se dají samozřejmě získat z dotací, v Bruselu, jenže to chce schopné lidí, mít kontakty a snažit se. Ale ono je pro řadu statostů mnohem pohodlnější, když zůstanou u mnohem dražší jistoty. Tedy plynu, který jim plynaři nabízeli takřka na zlatém podnose. Jenže teď se situace dramaticky změnila. A životní prostředí zapláče," předpokládá Vlašín.Hostětín a Roštín tak zůstanou v nejbližších letech v kraji zřejmě i nadále bílou ekologickou vránou.