Jak se cvičí psi barvíři
01.11.2005 | Silvarium
Moderátor (Lenka Šumová):
V pondělí skončí v lesích hlavní lovecká sezóna. Klid tak bude mít nejen divoká zvěř, ale také lovečtí psi. A jak se vůbec takový pes na lov vycvičí? To se dozvíte, pokud nahlédnete do zápisníku Andrey Švubové, která sledovala zkoušky barvářů, což jak ještě pro jistotu dodám jsou psi, kteří dohledávají v lese poraněná zvířata.
Redaktor (Andrea Švubová):
Na barváře a jejich psovody čekalo v rámci zkoušky několik úkolů. Tím hlavním byla stopa. Během ní se podle rozhodčího Jiřího Švarce hodnotí, zda pes poraněnou zvěř najde, jak jí označí a jak se k ní chová.
Host (Jiří Švarc):
Psi, kteří dneska úspěšně absolvují tyto předběžné barvářské zkoušky, jsou lovecky upotřebitelní na dosled zvěře. Jelení, mufloní a daňčí. Stopa je pět set metrů dlouhá s dvěma háky.
Redaktor (Andrea Švubová):
Co to jsou háky?
Host (Jiří Švarc):
No, kliky, zlomy, zlomy, aby se tomu psovi to ztížilo, že aby nepřeběhl, aby se držel jako v té stopě stále. Po 400 metrech je označen i záleh té zvěře, odkud je ten pes vypuštěný sto metrů ke kusu. On musí ten kus najít, ověřit si ho, nesmí škubat, načínat a vrátit se k vůdci a oznámit mu. Různým způsobem oznámí se, chytne se za rukáv, chytne se za hubertus nebo výskokem nebo takovým radostným nebo i zaštěká jako zahlásí, už jsem byl u kusu, pojď za mnou.
Redaktor (Andrea Švubová):
Pro fenu Františka Kasala z Kroměřížska nebyla stopa žádný problém. Za odměnu jí trubači zahráli dokonce famfáru.
Host (František Kasal):
Já se snažím 33 let vychovat barváře. Já jsem měl téměř vždycky feny, jsou jemnější na práci, pomalejší, možná jsou méně ostří ty feny.Redaktor (Andrea Švubová):O 1,5 roku stará fenka Josefa Kouby si při stopě vedla velmi dobře. Jako jedna z mála ohlásila nález zvěře svému vůdci štěkotem. To se prý podle předsedy kynologické komise při Okresním mysliveckém spolku v Šumperku Rudolfa Vrby nestává tak často.
Host (Rudolf Vrba):
To je vrozená vlastnost, hlasitost, kdy tento pes hlásí u kusu. Je to jeden z těch vzácnějších způsobů, což je hlasitej oznamovač. Tady na tých předběžných zkouškách by měl ten pes prakticky ukázat, že je schopen dohledat ten kus a připravenej je složit si tu individuelní hlavní zkoušku, ve které dojde k té praktické dohledávce toho poraněného kusu.
Redaktor (Andrea Švubová):
Pokud tu zkoušku i tu hlavní myslím ti psi zvládnou, k čemu je jim dobrá nebo těm vlastně psovodům?
Host (Rudolf Vrba):
Těmto psům je ta zkouška k tomu, že získá větší kvalifikaci, individuelní hlavní zkoušku tento jedinec potřebuje pro chovnost. Pak splní tu podmínku, že se může zúčastnit národních a mezinárodních akcí.
Redaktor (Andrea Švubová):
Podle fanfáry slyším, že další ze psů zkoušku zvládl, tu předběžnou, prozraďte mi, stává se často, že ji psi neabsolvují, že si vedou špatně?
Host (Rudolf Vrba):
To se stává dost často, můžeme říct, že jednat třetina na zkouškách prakticky i neobstojí. Že nesplní jednu z disciplín a tím pádem třeba vypadne.
Redaktor (Andrea Švubová):
Během zkoušek se kromě stopy testuje i vodění na řemeni, celková chuť psa do práce anebo tak zvané odložení, kdy musí barvář zůstat 20 minut na místě. Josef Kouba z Vápenné na Jesenicku může být na svou fenu opravdu hrdý. I on má stejně jako František Kasala dlouholeté zkušenosti s výcvikem loveckých psů.
Host (Josef Kouba):
Věnuji se loveckým psům od roku 1968, ale barvářům se věnuju teprve čtyři roky. Předtím jsem dělal převážně jak teriéry, měl jsem bulteriéry, jezevčíky, kopova jsem cvičil, všechno možný, doslova od dětství, ale barvářům teprve čtyři roky a už se mi to jeví, že u nich zůstanu asi doživotně.
Redaktor (Andrea Švubová):
Z jakého důvodu jste vlastně přesedlal, když to tak řeknu na tuhle rasu?
Host (Josef Kouba):
Protože v dnešní době hlavně padá do úvahy, aspoň v těhle našich horských oblastech využití v myslivosti, v lovu spárkaté zvěře a samozřejmě tam je potřeba nebo nejdůležitější dosled případného postřeleného kusu, že? Aspoň v oblasti, kde já provozuji myslivost, tak nepadá do úvahy naháňky třeba na černou, že, takže z toho důvodu nemám důvod držet honiče, nenoruju v přírodě, lišky lovím individuálně, takže nepotřebuju norníka, takže skutečně tohle je to nej, nejdůležitější v těhle našich oblastech.
Moderátor (Lenka Šumová):
Josef Kouba totiž ví, že barváři jsou nejen důležití pro něj jako pro myslivce, ale že takový bavorský barvář je například také hodný a přívětivý pes i k dětem. U nás se ale jeho chov opravdu omezuje jen na myslivecké kruhy. NO a protože jak jsem říkala, končí sezóna, takže od teď bude do lesa chodit pár měsíců i pes pana Kouby už jen na procházky.
Další články v kategorii
- Šebestyán vedl zemědělský dotační fond, od letoška zastupoval velké agropodniky (15.12.2025)
- V kanadských skladech leží americký alkohol za miliardy. Provincie řeší, co s ním (15.12.2025)
- Zvěřiny se v Česku mnoho nejí, ale zájem roste. Vede daněk, divočák a jelen (15.12.2025)
- Na Litoměřicku a Nymbursku se potvrdila v malochovech newcastleská choroba (15.12.2025)
- Městské lesy Chrudim nabízí stromky, jedle z plantáží jsou ve větší oblibě (15.12.2025)
- Ve Vodňanech vyrostl pavilon pro aquaponii a chov ryb v uzavřeném cyklu (15.12.2025)

Tweet



