Stát často vrací problémové pozemky

Společnost Xaverov, jedna z nejvýznamnějších potravinářských firem v zemi, neví, zda hospodaří na vlastních pozemcích. Část ploch, které léta považovala za své, chce totiž Pozemkový fond vydat jako takzvané náhradní restituce. To znamená komukoliv, kdo vznesl restituční nároky. Případ Xaverova dokládá chaos, který při vydávání restitučních nároků, hlavně v Praze, vládne.

"O každý pozemek v hlavním městě usiluje většinou několik zájemců, kteří uplatňují restituční nárok. Všichni podali žaloby, ale soudy nerozhodují, nebo rozhodují pomalu," popisuje stav místo předseda Pozemkového fondu Karel Machovec.

Nárok na náhradní půdu získali původně jen skuteční restituenti, jimž už nemohly být vráceny jejich pravé pozemky (vede na nich třeba silnice). S nároky se však obchoduje, a kdokoliv je dnes vlastní, má přednostní právo náhradní pozemek od státu dostat. V tom panuje chaos a xaverovská kauza dokládá příčiny, proč jsou s náhradními pozemky potíže.

Čí je to půda?

Za prvé jde o to, že Ministerstvo zemědělství, zakladatel podniku, nezapsalo s největší pravděpodobností na počátku devadesátých let příslušné pozemky do listů vlastnictví. Karel Burda, který tehdy jako náměstek ministra zemědělství pro privatizaci měl věc na starost, nedokázal tuto chybu vyvrátit. "Už se na to nepamatuji," uvedl pouze.

Podle ministerstva chybu udělalo i bývalé vedení Xaverova, které si neprověřilo, že parcely firmy nejsou. "Snažíme se to napravit," říká současný místopředseda dozorčí rady Xaverova Ivan Kozel.V této nepřehledné situaci považoval Pozemkový fond některé plochy užívané Xaverovem za státní a nabídl je v náhradních restitucích. Tím by část xaverovských pozemků připadla obchodníkům. Fond dnes přiznává, že neumí určit, komu jaké parcely patří. Je to podle něj úkol ministerstva.To prozatím zakázalo sporné pozemky jako náhradní restituce vydávat, a tak Xaverov o ně zatím nemůže přijít. Vlastníky Xaverova jsou přitom bratr a otec státního tajemníka Ministerstva zemědělství Miroslava Tomana. Úřad však popírá, že by to v jeho rozhodování hrálo jakoukoliv roli.Mezi těmi, kdo má o xaverovské parcely zájem, je i známý obchodník s restitučními nároky Miloš Červenka, na něhož Pozemkový fond podle mluvčího Michala Bureše převedl už na sedmdesát pozemků. Červenka se zatím k případu Xaverov nechce vyjadřovat. "Nevím, na čí straně stojíte," reagoval na dotaz HN.

Ranvej za restituce

Obchod s restitučními nároky hrál hlavní roli i mnohem známějšího případu - u pozemků, na nichž se má stavět nová přistávací dráha ruzyňského letiště.Příběh je týž jako u Xaverova a desítek dalších případů v Praze. Obchodníci nabídnou původním restituentům o něco víc, než je nominální hodnota nároků. Sami si pak vytipují lukrativní pozemky, a když je získají, investice se jim mnohonásobně vrátí. "U Ruzyně se tak dal koupit metr čtvereční asi za 11 korun, a zhodnotil se nejméně na 1500 korun," připomíná Machovec.

Nyní má část pozemků pod budoucí letištní drahou společnost Penta, která chce od státu buď spoluúčast při výstavbě ranveje, nebo odstupné. Pozemky získala od obchodníků s restitučními nároky a těm plochy vydal pozemkový fond. "Naše chyba to není. Vydávali jsme pozemky s tím, že jsou podle všech zákonných požadavků schopné převodu, čili takříkajíc řádně prolustrované. Jinak řečeno, že nejen patří státu, ale nebudou určeny ani k nějaké strategické výstavbě. Toto dobrozdání dal hlavně stavební odbor příslušného obecního úřadu, takže pokud je někde chyba, tak u něj," tvrdí Machovec.