Řetězce brání svou pověst reklamou

Prodejny a sklady zamořené myšmi, plesnivé sýry s přelepenou dobou trvanlivosti, omývání salámů. To je jen několik příkladů praxe části tuzemských hypermarketů a jejich zaměstnanců. Zboží však mají obchodníci na pultech dál. A několikrát se jejich prohřešky dokonce opakovaly. Nezabránily tomu ani silnější kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), ani výhrůžky ministrů zemědělství a průmyslu a obchodu, že zvýší hranici pokut, které mohou za porušování zákona dostat. SZPI přitom provedla od začátku roku přes čtyři tisíce kontrol, ve více než polovině řetězců našla nějaké pochybení.

Hodně prohřešků našli kontroloři v prodejnách řetězce Ahold, pod nějž spadá Hypernova a Albert. A na zákazníky zřejmě reportáže o shnilých salámech anebo myších ve skladech „zapůsobily“. I proto se zřejmě začal Ahold bránit reklamní kampaní. V několika celostátních denících si zaplatil celostránkové inzeráty pod heslem: Kvalitu bereme vážně.

„Cílem kampaně je prezentovat konkrétní pracovníky naší společnosti jako profesionály ve svém oboru, dále komunikovat otevřenost naší společnosti a maximální snahu o každodenní zajištění kvality a čerstvosti našeho zboží,“ uvedl Libor Kytýr z Aholdu. Náklady na reklamu sice odmítl prozradit, jejich výše však podle odhadů expertů může dosáhnout několika milionů.

Kampaň je do několika fází. „Snažíme se o to, aby účinně zasáhla požadovanou skupinu veřejnosti,“ dodal Kytýr. V některých inzerátech společnosti jsou například zákazníci vyzýváni, aby za padesát korun odměny upozornili na pochybení prodejny. „Nikdo není neomylný, chyba se může stát nedopatřením,“ stojí v inzerátu.

Ani omluvná, vysvětlovací či image posilující kampaň však neodradila politiky, aby problému věnovali více času. Kvůli opakovaným chybám tak ministrovi zemědělství Petru Zgarbovi a ministru průmyslu a obchodu Milanu Urbanovi došla trpělivost. Dohodli se, že od příštího roku by pokuta za prodej prošlých potravin či klamání spotřebitele mohla vzrůst až na 50 milionů korun. „Za přestupky, kdy se prodává zkažené maso nebo jsou přelepovány lhůty spotřeby u sýrů, si dovedu představit, že bychom dali maximální sazbu,“ říká Urban.

Reakce obchodníků na možnost zvýšení pokut na sebe nedaly dlouho čekat. „Nezabýváme se tím, jaké jsou pokuty, ale soustředíme se na kvalitu zboží,“ řekl mluvčí Delvity Petr Uchytil. S vyššími pokutami souhlasí i Ahold. „Tedy v případě, že se bude jednat o systémové porušení zákona. Pokud se jedná o pochybení jedince, který i přes interní nařízení a kontroly zákon poruší, pak se domníváme, že je zvýšení nesystémové,“ upřesnila Kateřina

Zpřísnění sankcí se zamlouvá také Sdružení obrany spotřebitelů (SOS). Mluvčí Ivana Picková soudí, že obchodníci se nezlepšili ani po nedávné sérii kontrol, a tudíž je zvýšení sankcí na místě. „Doufáme, že vyšší pokuty a zlepšení informovanosti spotřebitelů o tom, kde dochází k porušení zákona, přinese pozitivní výsledky,“ uvedla. Stínový ministr zemědělství z ODS Jan Papež se naopak domnívá, že růst pokut je nesmysl. „Připadá mi to jako chytání kočky za ocas,“ tvrdí. Podle něj je řešením vytvoření jednoho kontrolního orgánu. To by vedlo k nižším nákladům a celkové lepší kvalitě kontroly.

Příklad by si Česko mělo podle agrárního analytika Petra Havla vzít z vyspělých zemí. Hlavní roli tam hrají spotřebitelské organizace, které mají natolik silné postavení, že si řetězce nedovolí zákon porušovat. Současné pokuty v ČR jsou přitom podle něj na úrovni těch, které platí v Evropské unii, a není tedy důvod je zvyšovat.