GM plodiny jsou přínosem pro farmáře i životní prostředí

Geneticky modifikované (GM) plodiny vynesly farmářům po celém světě za prvních devět let jejich komerčního pěstování zisk v celkové sumě 27 miliard dolarů (664 miliard korun). Doprovodným účinkem GM plodin byl i hmatatelný přínos pro životní prostředí, zjistila souhrnná studie britské konzultační firmy PG Economics. Díky svým výhodám se pěstování GM plodin začalo letos významněji šířit i v dosud odmítavé Evropě, a proniklo také na česká pole. Studie, vydaná u příležitosti desátého výročí počátku komerčního pěstování GM plodin, nabízí podle PG Economics první vyčíslený globální pohled na dopad produkce biotechnologických plodin.

Na konci sledovaného období 1996-2004 pěstovalo GM plodiny asi 8,3 milionu farmářů v 18 zemích na zhruba 80 milionech hektarů. V Evropě, která se dosud ke GMO staví váhavě, se delší dobu komerčně pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice jen ve Španělsku. Až v letošním roce začali farmáři ve Francii, Německu, Portugalsku a také v České republice s významnějším pěstováním Bt kukuřice, do níž je vložen gen bakterie hubící škůdce zavíječe. Tito noví producenti tak do studie vesměs zahrnuti nejsou. Celková suma 27 miliard dolarů, kterou farmáři pěstující GMO vydělali navíc, představuje tři až čtyři procenta hodnoty světové produkce čtyř hlavních GM plodin - sóji, kukuřice, kanoly a bavlníku. Největší zisk přineslo pěstování sóji odolné vůči herbicidům, kde to bylo přes 17 miliard dolarů a souviselo to i s prudkým růstem produkce této plodiny. U bavlny souhrnný zisk za devět let dosáhl 6,5 miliardy USD. Nejvíce získávali na GM plodinách farmáři tam, kde se pěstují nejvíce, tedy v USA a Argentině, kde se zisky pohybovaly nad desíti miliardami dolarů. Farmáři v Číně získali pěstováním biotechnologického bavlníku čtyři miliardy dolarů. Celkový dodatečný příjem farmářů z GM plodin za rok 2004 dosáhl 6,5 miliardy dolarů. Vyčíslené přírůstky zisků vyplývají ze zvýšené produktivity a efektivnosti, zvláště v důsledku menší náročnosti na ošetřování nebo orbu.

Studie na základě rozhovorů se zemědělskými experty a farmáři však poukazuje i na značné nepřímé výhody v podobě pružnějšího hospodaření, snížených rizik pro produkci a zlepšenou kvalitu úrody. Studie však překvapivě zjišťuje i nemalé přínosy pro životní prostředí, vyplývající z úspor při produkci. "Ekologické přínosy v takovém rozsahu mě skutečně udivily," komentoval to ředitel PG Economics Graham Brookes. GM plodiny především snížily spotřebu pesticidů ve srovnání s konvenční produkcí od roku 1996 o šest procent. V objemovém vyjádření to je 172,5 milionu kilogramů, tedy přes 1500 vagonů pesticidů. Globální úspora za loňský rok se rovná třetině celkového objemu pesticidů používaných v evropském zemědělství, spočítala studie. Evropa však z toho neměla téměř nic a nejvýznamnější omezení dopadu zemědělské produkce na prostředí nastalo v USA, Kanadě, Číně, Jihoafrické republice a Argentině. Úspory pohonných hmot vedly k omezení emisí skleníkových plynů, o nichž se soudí, že způsobují změnu klimatu. Za devět let se díky GM ušetřilo 1,8 miliardy litrů pohonných hmot a omezení orby zvýšilo pohlcování uhlíku půdou. Tyto faktory jen za rok 2004 eliminovaly z ovzduší více než deset miliard kg oxidu uhličitého - jako kdyby ze silnic zmizelo pět milionů aut. "EU nyní ujíždí vlak těchto ekologických a ekonomických přínosů. Jako evropský občan těžko chápu, proč si upíráme jednoznačnou příležitost zlepšit životní prostředí a zároveň zvýšit příjmy a efektivitu v zemědělském sektoru," uvedl Brookes. Studie přiznává, že k ní finančně přispěla firma Monsanto, přední výrobce semen GM plodin; zdůrazňuje však, že výzkum byl zcela nezávislý. Před svou publikací v odborném časopise Journal of Agrobiology Management and Economics prošla studie standardní vědeckou oponenturou. V EU se o GMO vedou stále ostré spory, unie zrušila moratorium na povolování dovozů teprve loni a některé země pěstování GMO stále zakazují. Brojí proti nim zvláště ekologické organizace, poukazující na rizika pro zdraví a životní prostředí. Podle průzkumů odmítá GM produkty v Evropě významná část veřejnosti, podle pozorovatelů zvláště pod vlivem minulých problémů s bezpečností potravin typu nemoci šílených krav. Evropská komise nicméně postupně povoluje dovoz dalších GM produktů a proti hypotetickým rizikům argumentuje hmatatelnými výhodami, zdravotní nezávadností a existencí mimořádně přísné kontroly a regulace.