Myslivci zachraňují koroptve a dostali se do finanční krize
14.11.2005 | Příbramský deník
Když členové sdružení investovali čas a peníze do záchrany koroptví, stát zprvu přispíval. Nyní, když nabyli zkušeností a začali mít úspěch, přišli o dotaci. Členové Mysliveckého sdružení Hubert Malá Hraštice se před lety rozhodli věnovat záchraně koroptve polní, která je na hranici vyhubení. Na vypouštění odchovaných nebo odkoupených jedinců některých ohrožených druhů zvěře může sdružení získat finanční podporu od státu. Toho s úspěchem myslivci z Malé Hraštice využívali. Bohužel, letos jejich snahy stát nepodpořil ani korunou. Přitom příspěvek na jednu vypuštěnou koroptev činí 200 korun.
Náklady jsou však vyšší. Dotaci lze získat i na budování políček pro drobnou zvěř."Nemá žádný smysl vypouštět zvěř do krajiny v takovém stavu, v jakém je. Jsem zásadním odpůrcem vypouštění bažantů kvůli tomu, aby bylo co lovit. Podobně jako kachny. Nevěřím zrovna tak v úspěch reintrodukce tetřevů do Brd," míní jednatel příbramského mysliveckého spolku Milan Kubů."To, co dělají myslivci z Malé Hraštice, však považuji za chvályhodné a smysluplné. Už z toho důvodu, že to vůbec nedělají pro nějaké ukojení vášně z lovu, vždyť koroptve se nesmí lovit," doplnil Kubů s tím, že pro opeřence dělají mnohem více. "Vybudovali jsme dvě umělé nory, které slouží v honitbě, kde se vypouští koroptve, k redukci počtu lišek. Připravili a oseli jsme políčka vhodnou směsí, která zvyšuje úživnost honitby a poskytuje útočiště drobné zvěře. Nakoupili divoké králíky, aby predátoři okamžitě nezlikvidovali kuřata,"potvrdil Petr Chlumecký, hospodář sdružení. Dotace čerpali myslivci tři roky. Až letos na jaře, kdy sdružení připravilo sedm hektarů políček, nedostalo ani korunu."Splnili jsme podmínky pro přidělení dotace, což si vždy přišel úředník zkontrolovat osobně," podotkl hospodář."Ale letos nám kraj, který po ministerstvu zemědělství kompetence převzal, sdělil, že nedostaneme nic. Máme přitom nárok na zhruba 20 tisíc korun. Ve voliéře čeká stovka koroptví na vypuštění. Máme obavy, zda příští rok s žádostí o dotace uspějeme," doplnil Chlumecký. Mluvčí krajského úřadu Martin Kupka k tomu uvedl:"Nemohli jsme sdružení peníze vyplatit z důvodu legislativních změn. Dříve tyto dotace vyplácelo ministerstvo zemědělství, pak kompetence přešly na kraj. Kdybychom dotace vyplatili, bylo by to v rozporu se zákonem. O problému víme a od příštího roku bude dotace opět řešit ministerstvo zemědělství." Peníze by sdružení rozhodně pomohly. Myslivci se potýkají s finančními problémy. Prohráli soud se zemědělským podnikem, kterému zaplatili 80 tisíc korun za škody způsobené zvěří. Odvolali se a čekají na výsledek."Je smutný, když se chlapi ve sdružení zapálili pro dobrou věc. Absolvovali jsme vše kolem rozběhu záchranného programu, investovali nemalé peníze a najednou nám stát tímto způsobem vrazil kudlu do zad. Šli jsme do toho, protože nám není lhostejný osud původních druhů zvěře. Děláme to především pro naši přírodu - i v tom tkví smysl myslivosti," dodal zklamaný hospodář. Aby myslivci vyhověli všem podmínkám přidělení dotace, nakupují i značky, kterými je označen každý vypuštěný opeřenec. Jedna značka přijde na deset korun. Za ty roky už nimrodi vypustili téměř 500 koroptví. Zdá se, že jejich práce má smysl. Při kontrolním sčítání stavů zvěře v honitbě evidují myslivci kolem dvaceti hejnek v počtu od sedmnácti do dvaceti kusů koroptví.
- Sdružení Hubert už investovalo 35 tisíc korun na vybudování políček.
- Asi 40 tisíc korun stála aklimatizační voliéra.
- Nákup jedné koroptve - 170 korun. Dalších 5000 korun ročně utratí myslivci za krmení a 2000 korun za veterinární péči.
- Značka pro každou koroptev přijde na 10 korun.
Karel Hutr

Tweet



