Šance a rizika časného výsevu kukuřice

Němečtí odborníci zkoumali vliv termínu výsevu kukuřice na výnosy a kvalitu.

U velkých ploch s kukuřicí vyvstávají často problémy s optimálním termínem výsevu. Ve víceletém pokusu Zemského ústavu zemědělského, lesnického a zahradnického v Sasku-Anhaltsku proto bylo zkoumáno, zda lze s výsevem kukuřice začít ještě před polovinou dubna.

Kukuřice začíná klíčit přibližně při půdní teplotě 9 °C. Tato teplota je na většině stanovišť trvale překročena až ve třetí dubnové dekádě. Zkušenosti ukazují, že při časnějším termínu výsevu a chladném počasí se zhoršuje klíčivost a polní vzcházivost. Pozdní výsevy oproti tomu způsobují ztráty na výnosech a kvalitě. Tradičně se proto doporučuje výsev kukuřice v třetí dubnové dekádě až do začátku května. U větších pěstitelských ploch potom vznikají často problémy dodržet optimální časové rozmezí výsevu. Proto vyvstává otázka, jak časné výsevy působí na výnosy a kvalitu a jaká jsou rizika.

Výrazný vliv na polní vzcházivost

Čtyřleté polní pokusy ukázaly, že jak rok, tak i termín výsevu měly na polní vzcházivost značný vliv. Výsevy se uskutečnily v pěti termínech: 8. dubna, 16. dubna, 23. dubna, 30. dubna, 7. května. Rozdíly mezi odrůdami nebyly relevantní, takže byla zaznamenána pouze střední hodnota. Dobrá a dostatečná polní vzcházivost od 93 do 97 % byla dosažena u všech termínů setí v roce 2000 a 2003. Od poloviny dubna byly naměřeny průměrné denní teploty vzduchu nad 10 °C, ke konci měsíce stouply na 15 až 20 °C. V r. 2000 činila doba klíčení při časném termínu setí (8. dubna) 15 dnů, v r. 2003 to bylo 20 dnů. V r. 2002 byla oproti tomu zaznamenána nedostatečná polní vzcházivost (70 až 86 %). Dlouhodobě nízké teploty v dubnu prodloužily dobu klíčení při prvním termínu setí na 26 dnů. Výsevy z prvního až třetího termínu vzcházely od 4. do 8. května. Od 2. do 5. května nastaly vydatnější srážky a na povrchu půdy se utvořil půdní škraloup. Současně se vzcházením rostlin z třetího termínu setí 8. května přišlo slunečné počasí a teploty stouply až na 20 °C. To znamenalo další tvorbu krust na povrchu půdy a v jejich důsledku i snížení polní vzcházivosti. V r. 2001 převládalo až do konce dubna rovněž chladné počasí. Také v tomto roce byl pokles polní vzcházivosti z pozdního výsevu na 83 % způsoben tvorbou krust na povrchu půdy.

Výsledky ze čtyř pokusných let ukazují, že se při nízkých teplotách doba klíčení z časných výsevů podle očekávání prodlužuje, což ale nemusí nutně vést k horší polní vzcházivosti. V r. 2003 činila polní vzcházivost po výsevu z 8. dubna při době klíčení 20 dnů 93 %. Více než 90% polní vzcházivost by měla být bezproblémová.

Větší problémy však mohou nastat, pokud se po silných srážkách a následném rychlém vysušení při vyšších teplotách na povrchu půdy vytvoří škraloup nebo krusta. Pravděpodobnost tohoto jevu je však vyšší po pozdních výsevech než po časných. Na stanovištích náchylných k tvorbě půdního škraloupu nebo krusty je vhodný výsev do mulče.

Výnos a kvalita závisí na ročníku

Po určení polní vzcházivosti byla upravena hustota porostů, takže při sklizni mohly být stanoveny výnosy a kvalita vyrovnaných porostů. Jak ve výnosu sušiny, tak i ve výnosu zrna reagovala kukuřice rozdílně na termín výsevu. Výsledky byly stanoveny jako průměr všech čtyř odrůd, protože statisticky významný vzájemný vliv termínu výsevu a odrůdy nebyl prokázán. V r. 2000 a 2002 působil u kukuřice na siláž časný termín výsevu (8. dubna) na rozdíl od běžného termínu (23. dubna) pozitivně, u kukuřice na zrno byl pozitivní efekt časného výsevu zjištěn v r. 2003. Výrazně negativní účinek byl zaznamenán pouze v r. 2000 u kukuřice na zrno. V ostatních pokusech neměl časný výsev ve srovnání s běžným výsevem vliv na výnos. V průměru čtyř pokusných let přinesly časné termíny setí 8. a 16. dubna zvýšení výnosu celkové sušiny o 0,5 t . ha–1 (2,6 %) a zvýšení výnosu zrna o 0,2 popř. 0,15 t . ha–1 (2 popř. 1,5 %). Toto zvýšení výnosu však není statisticky průkazné. Pozdní termín setí, především 7. května, způsobil podle očekávání snížení výnosu. U kukuřice na siláž seté v termínech od 23. dubna v r. 2001 došlo sice k zvýšení výnosu, důvodem však byla pozdější sklizeň.

Obsah suché hmoty rostlin, popř. zrna při sklizni byl v důsledku časného termínu výsevu v r. 2000 výrazně pozitivní, v dalších letech se však vliv termínu neprojevil. Pozdní výsev se téměř ve všech variantách projevil negativně. V laboratorních podmínkách bylo pomocí blízké infračervené spektroskopie (Near Infrared Spectroscopy, NIRS) stanoveno, že časný výsev pozitivně ovlivnil obsah škrobu, výnos škrobu, obsah energie, výnos energie a obsah organických látek štěpitelných enzymy, zatímco pozdní výsev měl negativní vliv. Obsah surové vlákniny reagoval opačně. Obsah surového proteinu nebyl ovlivněn.

Závěr

Výsledky ze čtyř pokusných let ukázaly, že při příznivém počasí (tzn. při časném oteplení) mohou výsevy před 10. dubnem přinést vyšší výnosy a kvalitu kukuřice. Pokud se při déletrvajícím příznivém počasí v dubnu s výsevem příliš otálí, výnosy a kvalita klesají. Časný termín výsevu je vhodný i při dlouhodobě chladném počasí, kdy navzdory pomalejšímu klíčení může být dosaženo normální polní vzcházivosti (více než 90 %). Předností je řádné moření osiva fungicidy a později i použití insekticidních přípravků. Pozitivní vliv moření na klíčení a odnožování byl prokázán v paralelně prováděném laboratorním pokusu v podmínkách blízkých praxi (např. chladový test). Na stanovištích se sklonem k tvorbě půdního škraloupu nebo krusty by se mělo špatné polní vzcházivosti předcházet výsevem do mulče. Nutným opatřením je vláčení krátce před vzejitím. V každém případě by na daném stanovišti měly být zváženy šance a rizika časného výsevu a také riziko pozdních mrazů. Přitom lze vzít v úvahu i mírné zvýšení výsevku. V žádném případě by se výsev neměl uskutečnit při nedostatečném vysušení půdy.