Co dělají myslivci v červnu?

V červnu nám příroda nabízí mnoho věcí na pozorování. Pokud ale chceme v přírodě něco vidět, musíme nejprve vědět co a jak lze pozorovat a jakým způsobem toho dosáhnout. Vstupujme proto do přírody tiše a s pokorou, abychom mohli odcházet s poznáním, občerstveni rozmanitostí přírody. Kdo toto dokáže, je v přírodě vítaným hostem.Červen je měsícem myslivosti, ochrany přírody, kladení mláďat. V červnu začínají probíhat senoseče a uskladňování objemných krmiv na zimu. Kvalitně usušené a uskladněné seno je základem přikrmování zvěře v zimě. Jak již věděli staří hospodáři, se senosečí není dobré otálet a je nejlépe začít ještě před květem trav.

Takové seno je pak jemné, chutné a má i vyšší obsah bílkovin. Toto období spadá do začátku června, kdy je poměrně nejisté počasí. Před deštěm je nutno nedosušené seno kopit, a tak předejít zmoknutí. Dešťová voda rychle vymývá živiny a takové seno je pak nekvalitní, navíc může i rychle dojít k zaplísnění.

Dalším krmivem, které si myslivci vytvářejí nebo nakupují od zěmědělců je senáž. Senážování lze provádět buď s pomocí řezačky do připravených senážních žlabů nebo slisováním do kulatých balíků a následným obalením igelitovou fólií. Senážování je konzervace píce pomocí bakterií (které rychle v píci vytvářejí kys. mléčnou a CO2) což znemožňuje rozvoj ostatních mikroorganismů. Při senážování nevznikají takové ztráty, jako je tomu u sušení sena, proto je tento způsob velmi vhodný, leč poněkud nákladnější, než je tomu u sušení.

Červen je také nejvhodnějším obdobím pro přípravu letniny. Za letninu se považujeme sušené letorosty listnáčů, keřů, ostružiní a maliní, které v zimě slouží pro přikrmování spárkaté zvěře jako doplněk potravy s vysokým obsahem tříslovin, který napomáhá ke snižování škod na lesních porostech.

V červnu se začínají posuzovat a kvantifikovat škody zvěří na lesních porostech za uplynulý rok. Majitel lesa by měl vyčíslit škody zvěří za uplynulý rok k 1. 7. Jak již je známo, výpočet škod na lesních porostech se provádí podle vyhl. MZe č. 55/1999 Sb. Zákon předpokládá dohodu obou stran. A dohoda začíná již při výpočtu a specifikaci škod - snad jen na připomenutí. Škody zvěří se neřeší v tzv. kauzálním či příčinném režimu náhrady škody. Tedy uživatel honitby neodpovídá za škody zvěří, ale jen je povinen je hradit v plné výši a to jen tehdy, pokud i poškozený učinil přiměřená opatření, aby škodám zabránil.

Většina spárkaté zvěře klade mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, bažanti vodí kuřátka. Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak toulaví psi, kočky, krkavcovití i dravá zvěř. U jelenů dochází k vyzrávání paroží, daňkům teprve paroží roste. Srnci hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice svého teritoria a zanechávají pobytové stopy (hrabánkování, strouhání stromků), aby zvýraznili svoji přítomnost. Na přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem, se který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce ve svém teritoriu, okamžitě o vyžene za hranice svého území.

V červnu se myslivci intenzivně věnují ochraně mláďat. To znamená hodně starostí a práce nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době, měla být v honitbě skoro každý den. Veřejnost by měla být upozorněna, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř velmi škodlivé. Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Psi a kočky dále ruší na zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším rušení snižuje líhnivost snůšky či hnízdo zcela opouštějí.

Myslivecký hospodář by měl oslovit uživatele a majitele zemědělských pozemků a domluvit s nimi spolupráci při sklizni pícnin tak, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Plašiče jsou sice povinnou výbavou sklizečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není dodržována. Stále zůstává velmi účinnou metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivcem s pomocí lovecky upotřebitelného psa. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli myslivci zajistit projití porostů a vyhnání zvěře. Lovecky upotřebitelný pes navíc dokáže bez problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která pak myslivec dopraví do bezpečí. Tímto způsobem lze zachránit i snůšky na zemi hnízdících ptáků, které by jinak sklizňová technika zničila. Uživatel pozemku by měl těsně po vyhnání zvěře myslivci zahájit sklizeň a to vždy od okrajů směrem ke středu louky.

Pro doplnění, současná technika pro sklizeň píce používá vyšší rychlosti (15 km/h a vyšší) a má poměrně velký záběr 2 - 6 m a je bezhlučná. Mnohdy navíc mechanizace sklízí plochu od okrajů ke středu. Při kombinaci těchto skutečností zvěř vyskytující se na sečené louce prakticky nemá šanci, aby se všechna bez úhony dostala do bezpečí.

Zároveň je však nutné upozornit veřejnost, že pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v  blízkosti lesa, měl by ponechat mládě na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v  blízkosti mláděte. Pokud se bude mláďat dotýkat, může ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Příroda je v  tomto směru velmi krutá a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto bychom se k mláďatům zvěře měli chovat poněkud obezřetněji.

V červnu pokračuje doba lovu srnce. Myslivci by měli mít již uloveny srnce I. věkové třídy a také nekvalitní srnce II. věkové třídy, u kterých je z  chovatelského hlediska nevhodné, aby se dostali do říje. Zejména po dlouhé letošní zimě myslivečtí hospodáři citlivě určovali počet kusů k  lovu. V některých honitbách byl lov této věkové kategorie vzhledem k  velkým ztrátám zcela zrušen. Je na zvážení každého uživatele honitby jak nastaví a následně realizuje lov této zvěře i ve vyšších věkových třídách. Kusy, které vykazují příznaky onemocnění, či jsou nadměrně vyhublé, zejména v oblasti páteře a zadních běhů, by měl myslivec nechat prohlédnout veterinárním lékařem. To je důležité nejenom z hlediska kvality zvěřiny, ale i z  hlediska základního monitoringu zdravotního stavu zvěře a výskytu chorob zvěře.

Myslivecký hospodář vede evidenci o ulovené zvěři, rozdělení zvěřiny a o vydaných plombách. Podle dohody s pověřeným úřadem, státní správou myslivosti, podává pravidelně hlášení o probíhajícím lovu na tiskopisu Mysl/8.

I v měsíci červnu některé Okresní myslivecké spolky pořádají okresní kola dětské vědomostní soutěže o „Zlatou srnčí trofej“. Jedná se o soutěž v  několika kategoriích pro děti a mládež, ve kterých mohou uplatnit a rozvinout své znalosti o přírodě a přírodních dějích, které mají souvislost s  ochranou přírody, zvěří a myslivostí. Děti se učí poznávat jednotlivé druhy bylin, stromů, keřů, ptáků, hmyzu a zvěře. Ti nejlepší pak postupují do celorepublikového kola soutěže, které probíhá během prázdnin.

Termíny chovatelských přehlídek v  měsíci červnu:

10. 6. 2006

Místo konání: Rumburk, Kulturní důmOtevřeno: 10 až 17 hod,

14. - 16. 6. 2006  

Místo konání: Neuměteley, Kulturní důmOtvírací hodiny: od 9 do 17 hod.

17. 6. 2006  

Místo konání: Ralsko - v rámci Lesnického dne. Místo konání - areál Skelná Huť u Mimoně

18.6. - 9.7.06  

Místo konání: Žihobce

Chovatelská přehlídka trofejí OMS Klatovy

Kynologické akce probíhají ve všech regionech během celého roku. Pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ). Aktuální seznam akcí:

V červnu probíhají norovací zkoušky. Více informací lze získat i na webu Českomoravské kynologické jednoty - .

Střelecké akce probíhají ve všech regionech během celého roku, s  cílem prověřit střelecké dovednosti myslivců a vštípit zásady správného zacházení se zbraní. Při střeleckých soutěžích je kladen silný důraz na bezpečnost a bezpečné zacházení se zbraní, což je nejlepší prevence před úrazy střelnou zbraní. Soutěže pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ), myslivecká sdružení, firmy i jednotlivci. Aktuální seznam střeleckých akcí lze nalézt na webových stránkách:

Co dalšího se děje v  honitbách?

V první polovině června:

začíná červen měsíc myslivosti, den dětí

líhnou se bažantíci, koroptve, kachňata, tetřevi, tetřívci, ……

srny ve vyšších polohách kladou srnčata, jelení laně kladou kolouchy

hnízdí ostříž lesní,

kvetou řeřáby, bez černý, jedlý kaštan

daňkům roste paroží, jelenům dorůstá paroží a starší začínají s vytloukáním

V druhé polovině června:

začíná páření medvědů

hnízdí žluva hajní, včelojed lesní, většina našich pěvců, podruhé hnízdí holub řivnáč

kvetou lípy vychází časopis Myslivost 7/2006 s  novými informacemi v myslivosti

Termíny vybraných akcí, pořádaných Českomoravskou mysliveckou jednotou

7. - 9.6.2006   7.6. - Písek, 8.6. - Žďár nad Sázavou, 9.6. - Hranice, Připravuje ČMMJ ve spolupráci s naším nejznámějším praktikem ve vábení zvěře Václavem Svobodou a známým českým výrobcem vábniček - praktikem Jiřím Hrdličkou

10. 6. 2006   , místo konání: Kladská u Mariánských Lázní – více informací naleznete na webu Českomoravské myslivecké jednoty v levém menu – kluby – Klub trubačů

Pořadatel – Klub trubačů Českomoravské myslivecké jednoty.

17. 6. 2006   , místo konání: Karlovy Vary - Nová Role

Program akce: 9 – h odborný seminář, kde budou přednášet ing. Rakušan, ing. Urbanec, ing. Vaca a další. Pro nemyslivce je na dopoledne připraven „náhradní program“. Odpoledne ukázky kynologie, střelectví, sokolnictví, vábení jelenů, vyhodnocení soutěže žáků ZŠ Karlovarska v malování přírody a všeho živého v ní, svatohubertská mše v mistrném podání tria lesních rohů pod taktovkou JUDr.Vacka, dechovka a mažoretky. Kontakt na organizátory: tel.č. 603 261 336 nebo 724 180 148 pan Černý. Na objednávku zajistíme ubytování, stravování.

23. - 24.6.2006  v Žehušicích součást Festivalu J.V.Sticha-Punto.

V Žehušicích nejvýznamnější kulturní tradicí přesahující lokální, regionální a státní rámec osobnost zdejšího rodáka Jana Václava Sticha, proslulého pod jménem Giovanni Punto. Každoroční festival Slavnost lesního rohu v Žehušicích a okolí vstupuje do 24. ročníku. Městem zazní lovecké fanfáry, které budou zvát na Hubertskou m1ši. Bohoslužbu bude sloužit královéhradecký pan biskup nebo jím určený duchovní. Hudební provedení Petra Vacka a nedávno zemřelého Josefa Selementa obstará Kvarteto lesních rohů pardubické konzervatoře (prof. Otakar Tvrdý) a Učitelský smíšený pěvecký sbor Tyl Kutná Hora (sbormistr Zdeněk Licek). Svatohubertská mše bude slavnostní bohoslužbou Řádu svatého Huberta. Na akci se podílí Klub trubačů Českomoravské myslivecké jednoty.Více informací na

24. - 25.6.2006  - Národní soutěž ve vábení jelenů

Místo konání: Muzeum Ohrada, Hluboká nad Vltavou, velmi navštěvovaná akce spojená s  trhem řemeslných výrobků a bohatým doprovodným programem, návštěvu lze spojit s  návštěvou zemědělského, lesnického a rybářského muzea a místní zoologické zahrady. Pořadatel – reakce časopisu Myslivost.

Po dohodě lze zrealizovat návštěvu bažantnice dle výběru. Lze shlédnout snůškové hejno bažantích slepic, líhňové zařízení a odchovné zařízení. Vše s  odborným komentářem.

Další informace: Ing. Jiří Šilha, Pověřený pracovník ČMMJ pro styk s  médii

Sekretariát ČMMJ, Jungmannova 25, 115 25 Praha 1

e-mail:, mobil: 604 953 043