Pivo mám rád, říká čerstvý člen bednářského cechu

Výuční list v oboru truhlář a pohlavek. To obojí včera dostal v Plzeňském Prazdroji šestatřicetiletý Martin Sládek. Výuční list získal po tříletém bednářském zácviku, pohlavek jako tradiční uvítání do bednářského cechu.V pivovaru byl k cechu bednářů přijat naposledy v roce 1975. Martin Sládek se zařadil mezi bednářské tovaryše a po více než třiceti letech je novým členem bednářského cechu. "Jsem rád, že se nám tu daří udržet toto starobylé řemeslo, které k pivovarnictví neodmyslitelně patří," řekl generální ředitel Prazdroje Mike Short, který novému bednáři výuční list sám předal.

Jako bývalý truhlář měl Martin Sládek ke dřevu blízko i předtím. Přesto se v pivovaru s některými věcmi setkal poprvé. "Jako truhlář jsem se například nesetkal s ohýbáním dřeva, které je k výrobě sudů nutné," uvedl Sládek. O bednařinu se prý začal zajímat sám. "Když jsem se dozvěděl, že v pivovaru hledají bednáře, šel jsem se sám zeptat, zda bych mohl nastoupit," uvedl Sládek. Během tří let prošel jako učeň praxí, ale i studiem teorie. "Je to určitě zajímavější práce než truhlařina. Navíc je u nás dobrá parta a pivo mám také rád," dodal s úsměvem Sládek.

Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví. Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo tu zraje v dubových sudech. "Toto pivo není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, moderních sudů a plechovek," uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin.

Bednáři vyrábějí sudy klasickým postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci. Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich tu jen devět.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info