Souhrn událostí uplynulého dne - 31. 07. 2006
01.08.2006 | Agris
Potenciální vhodné porosty pro vymezení bezzásahovosti jsou vyhledávány v 1.zónách CHKO, přednostně ve stávajících národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích (NPR a PR), které byly v minulosti minimálně ovlivňovány lidskou činností. Vybírány jsou pouze ty porosty, u nichž současná druhová skladba odpovídá rekonstruované přirozené skladbě ("pralesovité zbytky") nebo se jí velmi blíží (převládá dřevina dominantní v rekonstruované přirozené skladbě) anebo existuje alespoň minimální podíl i příměs-ných dřevin přirozené skladby a současně zastoupení stanovištně nepůvodních druhů dřevin nepřekračuje 10 %. Velikost potenciálních porostů se předpokládá od 25 ha do 100 ha podle přírodních podmínek. O případné nezbytné větší velikosti jedná expertní komise.
Pokles produkce masa pokračuje, vyplývá z čísel ČSÚ
V tuzemsku pokračuje pokles produkce masa. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se ho v jatečné hmotnosti vyrobilo 158.897 tun, což proti stejnému období loni představuje pokles o dvě procenta. Meziročně se o 7,5 procenta snížil i nákup mléka. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu.Nejvyšší byla produkce vepřového (53,4 procenta z celkového množství), následovalo drůbeží s 34,1 procenta. Hovězí a telecí se na výrobě podílelo 12,4 procenta.
S výrobou vakcíny proti ptačí chřipce, kterou vyvinul britský farmaceutický koncern GlaxoSmithKline, by se mělo začít začátkem příštího roku. Firma však musí získat potřebná povolení. Přestože jsou zdravotničtí experti a vědci nadšeni z úspěšných testů vakcíny, netají se s tím, že je ještě dlouhá cesta k tomu, aby se vakcína stala součástí zdravotnického systému a prevence. Vakcína vyvolává silnou imunitní reakci, projevila se u více než čtyř pětin ze 400 dobrovolníků ve věku od osmnácti do šedesáti let. Tato míra ochrany podle firmy překračuje požadavky příslušných zdravotnických úřadů pro registraci očkovací látky a v účinnosti předčí ostatní, dosud vyvíjené vakcíny; pro očkování by stačila menší dávka.
Geneticky modifikovaná rajčata se budou moci používat proti dvěma celosvětově nejobávanějším virům - HIV a HBV (virus hepatitidy B). V časopisu New Scientist byly zveřejněny výsledky výzkumu prováděného vědci ze Sibiřského institutu rostlinné fyziologie z Irkutska ve spolupráci se zemědělskou výzkumnou službou při americkém ministerstvu zemědělství, který se týkal použití geneticky modifikovaných rajčat proti dvěma celosvětově nejobávanějším virům - HIV a HBV (virus hepatitidy B). V rámci výzkumu byla do rajčat vpravena DNA z hepatitidy B a HIV.
Další články v kategorii
- Erozní vyhláška má řešit i vítr, Motoristé plánují změny (15.12.2025)
- Otevírací doba o Vánocích: Pozor na zavřené obchody. Nákup se vyplatí už teď (15.12.2025)
- Šebestyán vedl zemědělský dotační fond, od letoška zastupoval velké agropodniky (15.12.2025)
- V kanadských skladech leží americký alkohol za miliardy. Provincie řeší, co s ním (15.12.2025)
- Zvěřiny se v Česku mnoho nejí, ale zájem roste. Vede daněk, divočák a jelen (15.12.2025)
- Na Litoměřicku a Nymbursku se potvrdila v malochovech newcastleská choroba (15.12.2025)
- Městské lesy Chrudim nabízí stromky, jedle z plantáží jsou ve větší oblibě (15.12.2025)
- Ve Vodňanech vyrostl pavilon pro aquaponii a chov ryb v uzavřeném cyklu (15.12.2025)

Tweet



