Souhrn událostí uplynulého dne - 10.08. 2006

Čeští chmelaři prožívají nejtěžší časy za více než sto let

Piva v Belgii, Německu nebo Anglii vznikají ze severočeského chmele. Stejně jako nejkvalitnější tuzemská. Přesto je naše chmelařství, tradiční severočeské pěstitelské odvětví, v útlumu a na chmelnicích bude v letošní sezoně zase méně práce pro sezonní dělníky a studenty. Plocha chmelnic je totiž nejmenší za posledních 135 let.Pěstitelé letos očekávají propad výnosů až o čtvrtinu. Loni sklidili 7831 tun chmele při výnosu 1,38 tuny z hektaru. "Letos to bude 1,02 až 1,06 tuny z hektaru. Část úrody totiž poničilo květnové krupobití, porosty pak ovlivnilo i tropické počasí v červenci," vysvětluje tajemník Svazu pěstitelů chmele České republiky Zdeněk Rosa.

Agrární komora žádá vládu o pomoc kvůli počasím znehodnocené úrodě

Prudké výkyvy letošního počasí, kdy vydatné deště vystřídaly tropické teploty, znehodnotily podle pěstitelů velkou část úrody obilí. Agrární komora chce proto požádat vládu o pomoc. Prezident komory Jan Veleba se v této věci dnes sejde s ministrem zemědělství Janem Mládkem. Agroweb o tom informovala tisková mluvčí komory Eugenie Línková. Uvedla, že kvůli extrémním změnám počasí začalo zrno v obilných klasech klíčit. Takové obilí podle Línkové nelze sklízet kombajnem, takže část obilí nepůjde vymlátit. "K tomuto procesu dochází u zlomku ploch každým rokem, ale ztráta je minimální. Letos je to na skoro 70 procentech ploch, o to je to děsivější," upřesnila.

Zkrmování zbytků jídla již nebude možné

Od listopadu bude na území celé EU zakázáno zkrmování zbytků jídla hospodářským zvířatům. Evropská unie nechce dále prodloužit platnost povolení zkrmovat zbytky jídla hospodářským zvířatům. Platnost stávajícího povolení vyprší na konci října letošního roku. Jen v Německu se ročně vyprodukují podle odhadů cca 2 miliony zbytků jídla. Při podílu na denní krmné dávce prasat ve výkrmu ve výši 3 litry na kus bylo možné těmito zbytky vykrmit ročně okolo 6 milionů prasat. Uvedené množství zbytků jídla může díky své krmné hodnotě nahradit okolo 400 000 tun pšenice resp. ječmene a 100 000 tun sojového extrahovaného šrotu. Další předností zkrmování těchto zbytků je, že dochází k vytvoření uzavřeného koloběhu živin, který nepředstavuje zátěž pro životní prostředí.

Pět zemí zakázalo kvůli ptačí chřipce dovoz drůbeže z Nizozemska

Pět převážně asijských zemí zakázalo dovoz drůbeže a výrobků z drůbežího masa z Nizozemska. Vedla je k tomu zpráva, že Holanďané objevili na jedné z farem kmen ptačí chřipky H7, což je méně nebezpečná forma obávaného kmene H5. Uvedlo to dnes nizozemské ministerstvo zemědělství. K zákazu dovozu sáhlo Rusko, Filipíny, Singapur, Tchaj-wan a Hongkong. Některé z nich uplatňují obecný zákaz, jiné pouze částečný, oznámila mluvčí ministerstva. Nizozemské úřady minulý týden zlikvidovaly všech zhruba 25.000 kuřat, které se objevily na infikované farmě v oblasti Gelderse Vallei v centrální části země. Dalších 130 farem uzavřely a začaly testovat na ptačí chřipku, aby zabránily rozšíření nákazy. Nizozemsko patří k největším vývozcům kuřat na světě.