Ekonomika zemědělských podniků - jaká je

Podle Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2005, která se objevila v letních měsících t. r., byly ekonomické výsledky hospodaření o něco horší než v roce 2004. Meziroční výkyvy v tomto odvětví jsou ovšem běžné. Hospodářský výsledek v roce 2005 činil 7,64 mld. Kč. Pokles proti předchozímu roku představuje 11 % a absolutně snížení činí 920 mil. Kč. Ke zhoršení došlo především v důsledku snížení objemu produkce (o 4,8 %) a snížením cen zemědělských výrobků (o 9,2 %). Situace se v tomto směru zhoršila, ale kladný hospodářský výsledek na poměrně slušné úrovni byl zachován. Jistěže hospodářský výsledek (zisk) je vrcholovým ukazatelem hospodaření, neboť již sama jeho existence svědčí o přebytku výnosů (výkonů) nad náklady. A podnik, který chce prosperovat, o takový přebytek usilovat musí.

Nejde však jenom o to, jaký je zisk, ale i jaká je celková ekonomická situace v zemědělských podnicích, která se vytváří v průběhu více let. V průběhu let 2003 až 2005 se změnilo mnohé. Vstupem do EU i u nás začaly platit zásady společné zemědělské politiky mezi jiným v dotační politice. Její míra v zemích EU byla daleko vyšší než u nás do roku 2004. Proto se v roce 2004 vykázal výsledek nesrovnatelný nejenom s rokem 2003 (ztráta 2,46 mld. Kč), ale i s rokem 2000, kdy české zemědělství vykázalo vůbec nejpříznivější ekonomický výsledek v celém popřevratovém období (3,41 mld. Kč). Za období let 1999-2003 byl kladný hospodářský výsledek dosažen pouze dvakrát a celková ztráta za pětileté období činila 2,10 mld. Kč. Změny v roce 2004 a 2005 byly umožněny především tím, že se významně zvýšily dotace, a tím i celkové peněžní zdroje, kterými podniky disponovaly. Rozhodující váhu na dotacích mají tzv. přímé platby: z 4,26 mld. Kč v roce 2003 (samozřejmě pouze z rozpočtu ČR) se zvýšila na 12,48 mld. Kč v roce 2004 (z toho z rozpočtu EU 50,5 %) a na 14,36 v roce 2005 (z rozpočtu EU 51,3 %).

Mimoto pro potřeby Horizontálního plánu rozvoje venkova (v tom především podpora hospodaření v méně příznivých podmínkách - ošetřování travních porostů, dále ekologické zemědělství apod. obdrželi zemědělci za poslední dva roky 9,8 mld. Kč (z toho z rozpočtu EU 80 %). Při této příležitosti je třeba poznamenat: ČR vzhledem k svému hrubému domácímu produktu a platným normativům odvádí do rozpočtu EU kolem 30 mld. Kč ročně. V každém případě platí: ekonomická situace se zlepšila díky zvýšeným dotacím jak ze zdrojů domácích, tak i z rozpočtu EU. Vyskytl se však jeden paradoxní jev: zatímco míra dotování roste, tvorba zdrojů cestou růstu hrubé a tím i tržní produkce v důsledku kvót a limitů, poklesem cen produkce, dovozem více subvencovaných produktů normální tržní možnosti zvyšování tržeb a zisku se prakticky omezuje. Jak se to promítlo do ekonomiky jednotlivých podniků?

Zvolíme způsob, který nám umožní tuto otázku zodpovědět. Vyjdeme z redukovaných údajů na 1 ha z. p., což je v zemědělské statistice a ekonomických analýzách zcela běžné. Takto redukované údaje nám umožňují srovnatelnost v čase a především mezi podniky různých velikostí. Budeme vycházet z údajů podnikatelských subjektů právnických osob (zemědělských družstev a obchodních společností), které hospodaří na více než 70 % obhospodařované zemědělské půdy. Věnujme pozornost jak souvislostem mezi jednotlivými ukazateli (ty vyjadřují reálné vztahy, jaké v procesu výroby, odbytu a rozdělování v podniku vznikají), tak i meziroční změně. A protože k základní změně došlo v roce 2004, předmětem analýzy jsou meziroční změny 2004/2003. Pozitivní změny se projevily: - v růstu čisté přidané hodnoty na 1 ha z. p. a zejména na jednoho pracovníka, neboť se jedná o nejvýstižnější ukazatel změn v podnikovém hospodaření. - průměrný podnik konečně dosáhl kladného hospodářského výsledku, který se opakoval i v roce 2005, byť došlo k určitému poklesu, - zhodnotil se celkový kapitál, snížil se podíl cizích zdrojů, byť jejich podíl se považuje za vysoký. A však odpovědět na otázku, zda podniky s průměrnými hodnotami mají již dostatek zdrojů, nelze bez analýzy mezd a jejich hladiny.

V českém zemědělství v roce 2004 pracovalo 141 tis. lidí a snižování jejich počtu pokračuje. V letech 2003-2005 je to zhruba 5 % ročně. Jejich produktivita za posledních šestnáct let se zvýšila zhruba 2,5 krát. A však reálné mzdy ve srovnání s rokem 1989 jsou o 10 % nižší a mzdy nominální ve srovnání s průmyslem jsou nižší o 25 %. Pokud by se reálné mzdy měly dostat na úroveň konce osmdesátých let, pohltilo by to téměř třetinu vykazovaného zisku posledních dvou let. V případě mezd na úrovni průmyslu (není důvod, proč bychom takto nemohli uvažovat) by k tomu bylo zapotřebí využít téměř celou čistou přidanou hodnotu. Průměrně hospodařící podnik by se tak ocitl bez kladného hospodářského výsledku. Podniková sféra je diferencovaná Ve Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky v Praze provedli analýzu tohoto jevu a základem toho, co bylo publikováno, byly podniky obchodních společností - akciových společností a společností s r. o. Výnosnost celkového kapitálu se pohybovala od 9 % (skupina spol. s r. o. a vykázaným ziskem) do -3 % (skupina s vykázanou ztrátou). Rozdíl mezi stejnými skupinami v čisté přidané hodnotě se na pracovníka pohyboval od 11 5 tis. do 300 tis. Kč v roce 2004. A tak bychom mohli pokračovat. Máme co činit s podniky velmi dobře prosperujícími (menší část), ale i s podniky, které zápasí o svou existenci. Ekonomická situace zemědělských podniků se vskutku zlepšila. K všeobecné spokojenosti je však ještě daleko.

Dimitrij CHOMA, DrSc., emeritní profesor VŠE v Praze